Sedl jsem si zpátky na postel a pozoroval jsem ji, jak spí. Z jedné strany je mi jí líto, ale z druhé strany ne. Její rodiče zabili ty mé, a za to bude pykat celá její rodina. Lehl jsem si vedle ní a hlavu jsem si podepřel rukama. James odjede na rok pryč, a teď se z ničeho nic objeví s holkou v náručí, a já na ni musím hrát hodného kluka. Bude to makačka. Spala několik hodin, no já jsem spát nemohl. Musel jsem jí hlídat. V pokoji se ozývalo dunění hudby, které kolem 4 ráno přestalo. Všichni odešli pryč a já celou tu párty proležel v jedné poloze na posteli. Představoval jsem si to mnohem lépe. V přemýšlení mě přerušil její vzdech. Otočil jsem se na ni a uviděl jsem, jak pomalu otevírá oči.
„K-kde to jsem?“ zmateně se zeptala a pomalu se na mě otočila. Když mě uviděla, tak si rychle sedla na postel a podívala se kolem sebe.
„J-Justine?“ podívala se mi do očí. Taky jsem si sedl a chytil jsem jí za ruce.
„Ano?“ polkl jsem a čekal jsem, na co se mě zeptá, i když mi to vlastně bylo jasné.
„Kde to jsem? Co se stalo?“ vypadala, jako kdyby se jí chtělo brečet, no, vůbec jsem nevěděl, co si mám vymyslet.
„Jsi u mě, našel jsem tě kousek od mého domu, ležela si kousek od mého domu“ nic lepšího mě v té situaci nenapadlo, ale nedivím se, James mi ani neřekl, kde jí přepadl. Viděl jsem, jak jí z oka padá slza, tak jsem dal ruce kolem zad a přitiskl jsem si jí k sobě. Nic neřekla a chytila mě kolem krku.
„N-někdo mě přepadl“ koktala a její slzy se začaly hromadit.
„Už je to v pořádku, nic se ti už nestane“ ujistil jsem jí a pomalu jsem se od ní odhrnul. Rukou jsem chytil deku za mnou a obmotal jsem jí kolem Claire. Byla vyděšená, zmatená a hlavně nervózní. Rukou jsem jí utřel slzy, které jí tekly po líčkách a ona se i přes to všechno, co dneska zažila, usmála. Vstal jsem z postele a šel jsem směrem ke dveřím.
„Kam jdeš?“ vyděšeně zašeptala.
„Jen se jdu napít, chceš taky?“ otočil jsem se a zeptal jsem se jí.
„N-e“ zakoktala a opřela se o zeď.
Sešel jsem schody, všude byly poházené kelímky, cigarety, prostě všude byl bordel. Sere mě, že jsem to propásl. Šel jsem do kuchyně a z linky jsem si vzal vodku a napil jsem se z celé láhve. Rychle jsem ještě napsal zprávu Jamesovi, že je už vzhůru a vrátil jsem se zpátky nahoru do pokoje. Nemám ponětí, co s ní budu dělat. Mám jediné štěstí, že je zítra sobota. Když jsem se vrátil do pokoje, byla na tom stejném místě, jako předtím. Dívala se před sebe, no když jsem vešel do pokoje, tak se podívala na mě. Sedl jsem si vedle ní a ani na chvíli jsem z ní nespustil oči.
„Měla by si jít spát“ vydechl jsem, no ona mi nevěnovala ani sekundový pohled.
„Bojím se“ celá se třepala a bála se.
„Chceš ještě nějakou deku nebo tak?“
„Ne“ odpověděla a sklonila hlavu dolů.
„Lehni si, počkám, dokud neusneš“ pomohl sem jí, aby si lehla, a já jsem si lehl hned vedle ní. Dal sem jí ruku kolem těla a ona se ke mně celá přitiskla.
„Díky“ utřela si slzu a já jsem sledoval, jak se jí pomalu zavírají oči. Nic jsem jí na to neřekl, jen jsem čekal, dokud neusne. V tenhle moment mi jí bylo dost líto, nevím, kde se to ve mně vzalo. Díval jsem se, jak usíná, a až usla, tak jsem z ní sundal ruku a lehl jsem si zády k ní. Jsem unavený, dnešní párty nebyla vůbec podle mých představ, no, nic už s tím nenadělám.
