DŮLEŽITÉ chtěla bych vám jen říct, že v posledních částech vůbec nekomentujete. Mrzí mě to, a hodně, a díky tomu mě to psaní celkem přestává bavit. Vždycky, když si přečtu vaše komentáře, tam mám chuť psát další a další část, ale teď? vůbec se mi nechce.. doufám, že zase začnete psát komentáře tak, jako předtím. Díky vašim komentářům se budou vyvíjet další části. Když bude málo komentářů, část bude krátká a o ničem. Když jich bude více, budu se snažit aby byla dlouhá a zajimavá ..:) takže je to jen na vás, příjemné čtení :*
Z pohledu Claire*
Probudila jsem se na pohovce v obýváku Justina. Převalila jsem se na pravý bok a následně jsem se posadila. Všude bylo obrovské ticho a tma. Na digitálních hodinkách svítilo, že je už půl desáté. Podle toho, že jsem usnula v autě, jsem musela spát hodně dlouho. Rukou jsem si prohrábnula vlasy a vstala jsem. Zapnula jsem světlo a přešla jsem do kuchyně. Zase prázdno. Z ledničky jsem si vytáhla láhev džusu a napila jsem se. Ještě než jsem ji vrátila zpátky, jsem zakřičela aspoň čtyřikrát jméno Justina přes celý dům, ale nic. Ticho pohlcovalo nejen tuhle místnost, ale celý dům. Začala jsem se bát, ale z ničeho nic mi zabrněl mobil v kapse.
Od Justina: Dnešek jsme si měli užít. Máme štěstí, že ještě neskončil.
Vůbec jsem nechápala, co mi tím chce říct, ale nad tou zprávou jsem se pousmála. Vrátila jsem zpátky džus do ledničky a během pár sekund mi znovu zabrněl mobil. Zase zpráva od Justina.
Od Justina: Pojď ven :)
Neváhala jsem ani chvíli, a i přes to, že jsem byla jen v tílku a kraťasech sem vyšla ven. Jakmile jsem udělala prvních pár kroků, tak mě zasáhl studený vítr, který se mi propletl mezi vlasy. Založila jsem ruce a hledala jsem Justina. Obešla jsem celý dům a došla jsem až úplně dozadu, kde mají malý altánek. Ohlédla jsem se kolem sebe a uviděla jsem ho.
Stál v tom altánku, který byl omotaný několika malými světýlky, a po krajích byly rozložené svíčky. Uprostřed altánku bylo nachystané jídlo a Justin stál na schodech toho altánku. Vypadal dokonale, jako vždycky. Vlasy vyčesané perfektně nahoru, bílé průsvitné tričko, zpod kterého šlo vidět jeho vypracované tělo. Černé gatě stáhnuté někde pod zadkem a černé sako. V ruce držel obrovskou rudou růži a po tváři se mu pohrával široký úsměv.
„Věděl jsem, že si mě najdeš“ zasmál se a já se k němu rozběhla nejrychleji, jak jen jsem mohla. Na nic jsem nečekala a vhrnula jsem se mu do objetí. Zase jsem pocítila tu dokonalou vůni, kterou miluju. Po chvíli jsem se od něj odtrhla a chytila jsem ho za levou ruku.
„Pro tebe“ nadzvedl pravý koutek úst a podal mi růži do ruky. Chytila jsem ji a opatrně jsem si k ní přičichla.
„Čím jsem si to zasloužila?“ naklonila jsem hlavu na jednu stranu a uškrnula jsem se.
„Zasloužila by sis toho mnohem více, než jednu růži“ pevně stiskl mou ruku a na malou chvíli přitiskl své rty na ty mé. „Udělal jsem večeři“ řekl po chvíli a potáhl mě za ruku. Posadili jsme se naproti sobě a celá ta atmosféra kolem působila romanticky a klidně.
„Přiznej se, že ti s tím pomáhal Thomas?“ podezíravě, ale zároveň s lehkým úsměvem na rtech jsem na něj zírala a čekala na jeho odpověď.
„Noo, malinko“ zašklebil se a chytil příbor do rukou. Nadzvedla jsem obočí, protože přiznám, kdy lže, a kdy ne.
„Fajn, dělal to on, ale já to všechno nakoupil“ zabručel a já ho chytila za ruku.
