A queen must reign with a king, not sleep with a bastard |REIGN CZ FF|

Ať dlouho vládne |konec|

Normální= přítomnost
Kurzíva=minulost; flashbacky
Tučné=budoucnost + výpis autorky (Nel)

Probudily ji sluneční paprsky, které ji šimraly na tváři. Rozespale otevřela oči a rozhlédla se po komnatě. Měla ještě klid. Zvedla se z postele a šla ke kolébce. Cestou si promnula oči a vlasy svázala do copu. Sklonila se poté ke kolíbce. Už ji sledovala zvídavá očka. Usmála se a nevnímala, jak se otevřely dveře. "Ahoj broučku. Maminka už je u tebe."usmívala se. Malý blonďáček se zasmál a s pomocí ruky jeho matky se postavil. Nelie se usmála a dala mu pusu do vlásků.
"Jsi šikovný, Francisi."stále ji zvědavě sledoval.
"Copak broučku?"hladila ho.
"Mama."dostal ze sebe, což Nelie pokaždé dojalo, když to vyslovil. Usmála se na něj a kývl. Malý Francis se podíval na muže, který stál za ní a sledoval je. A pak vyslovil slovo, které ještě předtím nikdy neřekl.
"Tata." Nelie se polekaně otočila a podívala se na Bashe, který je do té doby mlčky sledoval. Nelie nebyla schopna žádné reakce. Bash si k nim klekl a pohladil malýho Francise.
"Jsi šikovnej kluk. Já a maminka tě moc milujeme." Nelie stekly slzy po tváři.

Pár dní na to Bash zmizel. Zmizel z hradu a Nelie si vyloženě oddychla. A věděla, že Francis taky. Začínalo nejlepší období jejich společného života. Bohužel nevěděli, že nemají tolik času.
Prvních příznaků si všiml, když u Nelie začalo pořádné těhotenství s nevolností. Nechtěl ji zatěžovat, přidělávat starosti. Šel proto za matkou, která s ním došla za Nostradamem. Verdikt byl nemilosrdný. Zbývá už jenom pár měsíců. S největší pravděpodobností se nedožije ani narození syna. Najednou nevěděl, co dělat. Matce i Nostradamovi řekl, ať to zatím hlavně neříkají Nel. Netvářili se nadšeně, ale kývli. Nechali to na něm. I když tušil, že to Catherine poruší. Musel jednat. Zařídit několik věcí, aby Nel dopadla dobře a byla s dítětem v bezpečí. I kdyby to nebylo s ním.
"Nelie, budu muset na pár dní odjet. Musím něco zařídit a bude lepší, když to bude teď, než až se narodí malá." Nel se na něj zmučeně podívala.
"Necháš mě tu samotnou se svojí matkou?"
"Nel, budu brzo zpátky. Bude to chvilka."pohladil ji po bříšku. Nelie ho pořád zmučeně sledovala, ale nakonec přikývla.
"Zabavím se. Hlavně na sebe dávej pozor."jako kdyby něco tušila, dost často mluvila o jeho zdraví a ať je v pořádku. Francis zatím nenašel odvahu ji to říct. Bál se, že ji to tak moc zlomí, že se stane něco i dítěti.
"Ty buď opatrná."dal ji pusu do vlasů.
"Doprovodím tě do stájí?"navrhla opatrně.
"Nel, zůstaň ležet v posteli."ztrápeně ho sledovala.
"Nejsem nemocná, můžu chodit. A dělat i jiné věci."
"Nosíš naše dítě. Musíš být v klidu a nic nedělat."pohladil ji po tváři. Chtěl, aby jejich dítě bylo zdravé, aby aspoň to se v klidu narodilo. Aby zbyl po něm nějaký "odkaz". Dědic.
"Dobře. Až se vrátíš, budu stále v posteli."souhlasila nakonec, ale viděl na ní, jak je otrávená.
"Nebudu dlouho pryč."ujistil ji, dal ji pusu do vlasů a odešel. Nelie si povzdychla a otočila se na druhý bok. Ani ji neřekl, kam musí.
Francis se rozhodl vzít věci do vlastních rukou. Věděl, moc dobře si uvědomoval, že po jeho smrti Catherine pošle Nelie s jejich dítětem pryč. Catherine věděla o poměru Nel a Bashe a přesně to využije, i kdyby bylo jasně vidět, že je to Francise, o čemž nepochyboval. Mohl jen doufat, že to skončí u poslání pryč a ne smrti. Proto musel počítat se vším. Proto jel za někým, kdo mu pomůže. Kdo se postará o Nelie, když on nebude moct. A nejen o Nelie. I o jeho dítě.

Když se konečně odhodlal a řekl jí to, Nelie probrečela celou noc. Nakonec, celá vyčerpaná, usnula někdy před svítáním. Francis ji celou dobu objímal a snažil se ji utišit. I když to bylo marné. Věděl, že to přijme. Jenom to chtělo čas. Kterého Francis moc neměl. Ale místo toho, aby se bál o sebe, bál se o svoji manželku a jejich dítě. Musel připravit Nelie na jeho odchod, a proto se rozhodl zase jednat. Udělat jeden krok před krokem jeho matky. Musel poslat Nel pryč.
"Francisi, pořádně nerozumím tomu, proč bych se měla ukázat doma. Ještě, když jsi pořád tvrdil, že mám být v posteli a nenamáhat se."nechápavě ho sledovala, když jí sdělil svůj návrh- aby se jela podívat do svého království a navštívila svého otce. Proč teď? Protože si začal všímat, že jeho čas se krátí. Nepřál si, aby byla Nelie u jeho umírání. Nechtěl ji ubližovat.
"Dlouho jsi tam nebyla. Teď čekáš naše dítě, také dědice tvého království. Až mi to otec dovolí, přijedu za tebou. Neboj se, budu v pořádku a budeme spolu."pohladil ji po tváři.
"Slibuješ?"podívala se na něj.
"Slibuji."i když ji lhal. Mnoho času už neměl.
Jejich loučení bylo pro Francise jednak velmi bolestné, tak i láskyplné. Loučil se s nimi, protože věděl, že už ji nikdy neuvidí. Ani jeho dítě. Hladil ji po bříšku a dával Nel několik polibků do vlasů. Potom se sklonil k jejímu vystouplému bříšku a vtiskl ji na něj pusu.
"Až za námi přijedeš, bude o trošku větší."usmála se na něj. Narozdíl od ní Francis věděl, že toho už se nedožije.
"Miluju tě. Miluju Vás. Tebe a naše dítě."rozloučil se s ní. Poslední slova od něj, která slyšela.
Několik týdnů po jejím odjezdu Francis poklidně zemřel ve spánku.