Parkour girl [CZ]

II. (2. kapitola)

Leknutím se probudím. Otočím hlavu směrem k nočnímu stolku a nahmatám mobil.

„Co je?" vezmu hovor od Mii, jehož vyzvánění mě vzbudilo.

„Čekáme tady na tebe už několik minut, kde vězíš?" začne zhurta.

„Promiň," omluvím se rychle. „Já zaspala. Klidně jeďte, já nějak dojdu. Když tak mě omluv."

„Fajn, omluvím tě, ale pohni, ať nepřijdeš o svoji dokonalou docházku. Čau čau," mlaskne do telefonu a ukončí hovor. Hodím mobil na postel a přiskočím ke skříni. Co si tak vezmu? Rychle popadnu bílé tričko s nápisem Fall Out Boy, k tomu černé a červeno kostkované upnuté kalhoty. Natáhnu se pro mobil, nacpu ho do kapsy a rozběhnu se do přízemí, kde si rychle obuju tenisky s vyšší podrážkou značky NIKE. Otevřu dveře a vyběhnu ven. Uběhnu sotva dva metry, když si uvědomím, že musím zamknout. Hodím zpátečku, rychle zamknu a znovu se rozběhnu směr škola. Kdybych nebyla blbá, mohla jsem jet autem, ale né! Já je musím poslat pryč!

Zatočím na rohu ulice a přidám, jelikož nechci, aby mě zapsali, že chybím. Zničila bych si dokonalou docházku a to fakt nechci. Moje tělo není zvyklé na pohyb, a i když bych chtěla běžet dál, musím zastavit a popadnout dech. Nestůj, hlavně nestůj. Alespoň jdi. Znovu se rozběhnu, ale... Vážně bych měla začít běhat. Moje kondička je v záporných hodnotách. Střídavě procházím a běžím ulicemi Dexu a snažím se vymyslet nějakou zkratku, ale zas tak dobře to tady neznám. Bydlím tady, ale neznám to tu. Takže si na seznam můžu připsat: začít běhat a poznat Dex. Když uběhne dvacet minut, je mi jasné, že to nestihnu, tak zpomalím. Po prvé za několik let budu mít zameškanou hodinu. Super, fakt že jo. Zavrtím nad sebou hlavou a zrychlím.

Konečně. Přeběhnu silnici a ocitám se v prostorách školy. Už jsem skoro tam, když do mě někdo vrazí.

„Au," zaskučím a podívám se na osobu, která mě zalehla. „Slezeš ze mě?" zeptám se naštvaně. Kluk obrátí oči v sloup a někdo za ním propukne v smích.

„Sorry," sleze a z kleče se postaví. Díky tomu pohybu si všimnu tetování na jeho levém zápěstí. Ozdobně provedené velké F. Nadzvednu pohled k jeho obličeji. Cody Christian. Obyvatel Glades. O něm pořád básní Mia, ale ještě se neodvážila k němu promluvit, protože je z Glades a my z Dexu se s nimi nebavíme, i když chodíme do stejné školy, a dokonce i třídy.

„Pfff," odfrknu si a stoupnu na nohy. „Docela to bolelo," promnu si loket.

„Prosím tě, vždyť máš airbagy. Za to Cody to schytal plnou parou," ozve se posměšek od někoho z kluků, kteří stojí za ním. Naštvaně se nadechnu, otočím na patě a odkráčím do budovy školy. Vevnitř rychle zkontroluju hodiny. Bude zvonit na přestávku, takže se rovnou můžu přemístit do učebny, kde máme druhou hodinu. Rychlým krokem zamířím ke skříňce, vytáhnu si matiku a zamířím do učebny. Zazvoní a z učeben se vynoří studenti. Skončí hrobové ticho a všude se rozezní hovor studentů.

„Skylarko!" zaječí někdo přes celou chodbu.

„Víš, že nesnáším, když mi tak říkáte," otočím se na Colette, která ke mně přichází s Miou.

„Právě proto jsem to musela zaječet přes celou chodbu," zazubí se a obejme mě. „Proč jsi tak špinavá?" zeptá se, když se odtáhne.

„Co?"

„Otoč se," poručí mi. Poslechnu její rozkaz a ona mě začne oprašovat.

„Hotovo," ozve se a plácne mě po zadku.

„Nech toho," zasměju se, protože ona tohle dělá dost často, „ještě bude Matteo žárlit."

„Na tebe? Vždycky," zasměje se přicházející mladík a obejme Colette kolem ramen, načež jí do vlasů vtiskne polibek.

„Hej, rozcucháš mě," zasměje se tmavovlasá dívka a sama se natáhne, aby Matteovi rozcuchala čokoládové vlasy. To samozřejmě způsobí mileneckou bitku, takže my s Miou se vydáme k učebně.

„Proč jsi byla tak špinavá?" zajímá se a hodí vražedný pohled na někoho z Glades, kdo jí nestihl dostatečně rychle uhnout.

„Protože mě musel před školou srazit Christian. Prostě do mě vrazil," zavrčím. Mia pohodí blonďatými vlasy.

„Doufám, že sis to užila," ušklíbne se.

„Ne, to fakt ne. Jen jsem kvůli němu špinavá. Zaspím, přijdu o dokonalou docházku, jsem špinavá. Co se mi dneska ještě stane?" zalamentuji a zvednu pohled ke stropu.

„Ono se ještě něco najde," prohodí zvesela Mia, když zaplujeme do učebny matematiky a vytáhneme si věci. Minutu po nás dojde i Cody se svojí partou. Jeho kámoši mě zaregistrují a znovu vybuchnou smíchy.

„Hele, Cody, máš tam tu svoji přistávací plochu," hýká smíchy jeden z nich. Zasunu se víc do lavice. Proč já?

♣♣♣

„Takže, dneska si uděláme laboratorní práci. Ve dvojicích," začne učitelka chemie hned ve dveřích. Okamžitě se otočím na Miu. „Dvojice jsou již určené. Nechci slyšet žádný protest," řekne a podívá se na mě. Nakloní se nad seznam a začne diktovat jména.

„Colette Morales a Mia Sanders."

„Tracy Bowker a Kevin Marquez."

„Skylar Whitemore a Cody Christian."

„Ale noták," zaskuhrám. Hlasitěji, než jsem chtěla. Učitelka Patricková se na mě podívá přes obroučky brýlí. Už je to postarší paní, ale pořád ví, jak se má chovat k mládeži a jak si má udržet respekt.

„Máte s tím problém?" zeptá se. Nasucho polknu a zavrtím hlavou. Odsunu si věci na bok a i židličku si posunu. Cody mrskne pouzdro a sešity na lavici a sesune se na židli.

„Nemysli si, že jsem z toho taky nějak odvařenej," zahuhlá. „Horšího parťáka jsem dostat nemohl."

„Ty? Spíš já jsem tady ten chudák," vyjeknu. Cody se jen uchechtne a dál si mě nevšímá. Natočím se k němu bokem tak, ať se na něj nemusím dívat.

„Pracujte opatrně. Když tam dáte špatné množství, tak to může bouchnout, takže do práce," zakončí svůj proslov Patricková a otevře si poznámky. Zapnu digitální váhy a odměřím správné množství látky. Cody mezitím zapne hořák a připraví kádinku, do které naleje průhlednou látku. Otočím se k němu a vysypu do kádinky oranžová zrníčka. Postavíme to nad hořák a tiše sledujeme. Vteřina míjí vteřinu a my stále mlčíme.

„Promiň, že jsem do tebe vrazil, nezvládl jsem dopad," promluví najedou Cody.

„Dopad?" zopakuju po něm a podívám se na něj s otázkou v očích.

Pousměje se. „V parkouru. Ale to ti asi nic neříká. Trénujem s klukama při každé příležitosti a mně se to tentokrát nepovedlo," vysvětlí a já nastražím uši. Parkour? On dělá parkour? Možná by mi mohli pomoct... ale nesmím tam jít jako já. Vyhnali by mě. Něco vymyslím...

~Další díl. Snad se líbil.

~V médiích je Skylařino oblečení

~ZuFa2001