Parkour girl [CZ]

III. (3. kapitola)

Zkoumavě se na něj zadívám. Mám se ho zeptat, nemám se ho zeptat... Nakonec se rozhodnu dělat blbou a vyzvídat. „Co je to ten parkour?" zeptám se.

Překvapeně na mě koukne. „Co?"

„Co je to ten parkour?" zopakuju mu otázku. Teď už mě snad slyšel. Upírám na něj zvídavý pohled, nikdy není na škodu zopakovat si, co to vlastně je.

„No..." udělá a snaží se přijít na to, jak by mi to vysvětlil. Pohlédne na náš pokus a zamračí se. „Má to hořet?"

„Co?" otočím hlavou a uvidím, jak naše laboratorní práce hoří. „K zemi!" zaječím a strhnu Codyho pod lavici. Práskne sebou na podlahu a já hned vedle něho. Jde slyšet padání židlí a žuchání těl studentů na zem. Když se chvíli nic neděje, nadzvednu se a-

Menší výbuch mě hodí znovu na zem a já se pro jistotu odkulím pryč. Krčím se u země a snažím se přijít na to, co jsme udělali špatně, že nám to bouchá. Ještě dvakrát to udělá bum a přestane to. Opatrně vystrčím hlavu, ať se stihnu v případě nouze krýt. Zpoza katedry vykoukne hlava naší chemikářky.

„Slečno Whitemorová! Pane Christiane! Co to tam provádíte?" rozčiluje se. Kouknu na lavici, která je celá mokrá a oranžová. Pokrčím rameny a na tvář se mi probojuje bezmocný výraz.

„Já nevím, ono to samo," vyhrknu. Patricková nadzvedne jedno obočí a postaví se do své plné výšky.

„Víte, co dostanete za známku, že?" zadívá se na nás.

„Pětku?" hlesnu se zcela zbytečnou otázkou v hlase. To je snad moje první pětka v životě.

„Ano. A ještě to po škole uklidíte," usměje se zlomyslně.

„To se ti fakt povedlo, šprte," zavrčí Cody a zvedne se ze země za smíchu jeho kamarádů. Nevěřícně se na něho kouknu. Proč za to můžu jenom já? I on má na tom svůj podíl.

♣♣♣

Zabouchnu za sebou dveře a vyčerpaně se opřu o dveře. Pořádně vydechnu a spustím ruce podél těla. Batoh s tlumeným žuchnutím dopadne na zem. To byl zase den. Zaspím, pak jsem zalehnutá traceurem, v chemii jsem zase s tím stejným de... ehm, pitomcem a ještě k tomu nám vybuchne pokus a musím zůstat po škole. A pětka mi na náladě taky nepřidala.

„Mami? Jsi doma?" zavolám a skopnu boty. Vysvleču si bundu, pověsím ji na věšák a hodím si batoh přes rameno.

„Máma ještě není doma," křikne odněkud Mike. Nakouknu do obýváku a musím se usmát, když ho vidím, jak je rozvalenej na pohovce a se svým kámošem paří hry.

„Čau, Skylar," pozdraví mě Rowen s očima upřenýma na televizi a v ruce divoce mačkajíc ovladač.

„Čau, Rowene," usměju se na něj. Bratr po mně loupne jedním okem a já na něj vypláznu jazyk. Zašklebí se na mě, ale víc pozornosti mi už nedaruje. Povzdechnu si a odejdu z obýváku. Těžkými kroky dojdu do svého pokoje, kde sebou prásknu na postel. Natáhnu se pro notebook, najedu na youtube a pustím si písničku. Konkrétně Traitor od Daughtry. Nechám hlavu klesnout na polštář a vydechnu. Potřebuju relaxovat. Poslouchám hudbu, přemýšlejíc nad tím, co budu s tím dělat. Co budu dělat s tím, co chci? Jak se to můžu naučit, když to sama nezvládnu? Musím jít do Glades, najít nějakou skupinku. Nejlépe skupinu, kde alespoň někoho znám. Takže najít Christianovu skupinu. Jenže... Nemůžu tam jít. Vyhnali by mě jako spráskaného psa. Tak jak to mám udělat?

Když chceš něco schovat, nech to všem na očích. Tam to nikdo nebude hledat... Schovat sama sebe? Wow, to bude určitě lehký úkol. Převalím se na břicho a vyjedu z písniček. Do vyhledávače si napíšu makeup tutorial. Vykulím oči nad množstvím videí. Tak jaképak si vyberu? Nakonec kliknu na to s nejzajímavějším náhledem a zaposlouchám se do hlasu youtuberky. Sleduju to asi pět minut, načež z toho vyjedu. Tohle mi není moc nápomocné, spíš by to chtělo...

Drobnou vzpomínku ve mně vyvolá pohled na halloween makeup tutorial. Na tý holce jde vidět, že má paruku. Paruka... Jako malá jsem snad jednu nebo dvě měla. Zvednu se na předloktí a seskočím na zem. Přiskočím ke skříni a otevřu ji.

„Kde to je? Kam jsem to dala?" zamumlám a vyhodím ven krabici se starým oblečením. Asi bych to měla protřídit. Odsunu další krabici a nakouknu do ní. Jen staré šaty, ve kterých jsem si jako malá hrála. Odfrknu si a obrátím oči v sloup. Odděláním krabice se mi naskytl výhled na vyřezaný otvor jak ve skříni, tak i ve stěně. Je to tunel, který rodiče nechali udělat, když jsme s bratrem byli malí. Tenhle tunel vede z mého pokoje do Mikova pokoje, kde je další výlez. Dá se ním prolézt i kolem koupelny, kam vede další výlez, a k rodičům do ložnice, ale tam se výlez nenachází. Další výlez ústí do malého kamrlíku pod schody. Prostě se leze tunelem, až se narazí na žebřík, takže se dá slézt dolů a do toho kamrlíku, kde jsou potřeby na uklízení. Usměju se nad vzpomínkami. Trhnu sebou a nakouknu do další, poslední, krabice.

„Já to věděla," zajásám a vytáhnu černou rozčepýřenou paruku. Nasadím si ji na hlavu a kouknu do zrcadla. Kdybych ji učesala a upravila se, tak by to šlo. Vrhnu se pro kartáč a češu paruku, jako by to byly moje vlasy.

„Proč se to muselo tak zacuchat?" zavrčím a vypáčím kartáč, abych paruku nezničila. Při mé šikovnosti by se to mohlo stát velice rychle. S tou parukou by to ale mohlo vyjít. Nemuseli by mě poznat, kdybych k tomu dala odlišné líčení a změnila svoje chování. Hodně ho změnila. Podle chování by každej z Glades poznal, že jsem z Dexu.

Konečně dočešu paruku a podívám se, jak to vypadá. No, mohlo by to být lepší, kdyby měla větší lesk, ale co už. Ne každému se vlasy lesknou jako čerstvě vyhřebelcovaný vraník na slunci. Lehce se na sebe usměju. To by šlo. Rozhodně by to šlo. Mírně zahýbám hlavou do všech směrů. Když vykoukne světlý pramen vlasů, zamračím se. To mi ty představy trošku kazí. Rozhodně by nebylo dobré, kdybych za nimi přišla a paruka by jim odhalila moje pravé vlasy. To by pak šlo všechno do kytek. Sundám paruku a přejdu ke stolku, načež zahrábnu do šuplíku se sponkami, gumičkami a skřipci.

„Někde to tu musí být," zamumlám a dál hledám. Takovou tu čepičku na koupání, když si nechcete namočit vlasy. Akorát látkovou. Ale ať hledám, jak hledám, nemůžu to najít.

„Asi budu muset zajít do obchodu," povzdechnu si. „Nebo vykoumat, jak to zkusit jinak."

~KONEČNĚ DALŠÍ DÍL!

~Hrozně moc se vám omlouvám, neměla jsem náladu ani čas.

~Díl je nejspíš divný, ale co už.

~UPOZORNĚNÍ! Nedělám parkour, ale dřív, než napíšu úplnou kravinu, vyhledám si to na internetu. Vždy, jakmile se Skylar bude učit nový, těžší trik, dám k tomu video s tímto trikem.

~ZuFa2001

l|w;