V lásce je dovoleno všechno

Kapotola 8-On mě políbil??

Hermiona

Už jsem Dracovi chtěla zapnout košili když najednou otevřel oči a začal mě vášnivě líbat.Nejdřív jsem ho odmítala a cukala sebou ale on mě chytil za ramena a já se mu poddala.Nejdřív líbal lehce jako by se bál,ale po chvilce začal líbat tvrdě a vášnivě spolu s jazykem. Bylo to úžasný...Ale je to Malfoy Hermiono! Na chvilku jsem se zastavila a Draco na mě chvíli hleděl "Děje se něco Herm?" "Ne,no já nevím..." odtáhla jsem se od něj s vyděšeným výrazem. "Promiň Mio...Neměl jsem na tebe jen tak vyletět.Opravdu mě to mr-" Ani to nestihl doříct a já ho začala znovu zuřivě políbila .Dolehla na mě taková nostalgie.

Po nějaké chvíli se ode mě odtáhl a na obličeji mu pohrával laškovný usměv,spolu s jiskřickami v očích které v těch jeho šedých očích doslova zářily.V břiše jako by mě lítalo snad stovky motýlů.... Ne,tisíce-miliony!To nejde jen tak k něčemu přirovnat! Bylo to neskutečný!
Zářivě jsem se na Draca podívala a dala mu letmý polibek.Následně jsem odešla do kuchyně která vypadala jako by tam vybouchla nějaká bomba.Jenom jsem se ušklíbla a vzala hůlku.Párkrát jsem s ní mávla a špina a nepořádek byl pryč. "Tak hotovo" zamumlala jsem si spíš pro sebe.Vzala jsem si hrnek a uvařila čaj se kterým jsem přišla do obýváku.Draco se na mě usmál a já mu čaj podala. "Udělá ti líp,je tam kořen z cesmíny" Jen se tiše zasmál a se smíchem odpověděl "Ani nevím co to cesmína je,ale budu ti věřit" Na tváři se mi vykouzlil úsměv "Ukaž mi nohu prosím tě,už vypadáš o dost líp" "A mám si rovnou sundat kalhoty slečno Grangerová?"Neovladatelné jsem se začala smát a nakonec řekla mezi smíchem "Myslím...Že to...zatím nebude třeba....pane Malfoyi" On se na mě jenom zakřenil a já mu mastičkou namazala nohu.

Draco

O můj bože já se s ní líbal! Pořád jsem tomu nemohl uvěřit.Díval jsem se na ní když mi mazala ránu na noze.No teď už to byla spíš jen jizva no.Když mi ji domazala tak si ke mě přisedla blíž.Hmátla po košili a pomalinku ji rozepínala.Musel jsem si zkousnout ret abych po ní hned nevyjel. Jak je možný že jsem z ní hned tak hotovej tyvole?!? "Ještě se ti podívám na ty jizvy Draco.." Řekla tak tiše ze jsem ji malém neslyšel.Když mi dorozepla košili tak se koukala na čerstvě namazanou jizvu.Začala mi po ní přejíždět prsty a já se zachvěl.Její dotyk byl tak uspokojující.Už jsem to nemohl vydržet popadl jsem Miu začal ji znovu líbat.Zkousla mi ret a já se opakovaně otřásl touhou. Ne to se nedá vydržet! Můj mozek na mě tlačil a já se tomu poddal.Začal jsem ji hladové líbat na krku a ona mě tahala za vlasy.Hned potom mi sundala košili ale přitom omylem loktem zavadila o hrneček na stolku vedle ní.Samozřejmě se hrnek hned rozbil a střepy jí zasáhly."Auuu!" zaskučela bolestí a neochotně ze mě slezla.

"Promiň já..Nevím co to do mě vjelo pro-" Než to dořekla tak zakopla o vlastni nohu když ode mě couvala.Musel jsem se tomu zasmát. "Ty se mně omlouváš?To já po tobě vyjel a upřímně toho ani nelituju.."Řekl jsem svůdným hlasem a postavil se na nohy.Bylo mi o poznání líp a bylo to vidět.Vydal jsem se směrem k Hermioně která ležela pořád na zemi.Sklonil jsem se a opatrně ji pomohl nahoru."Taky toho nelituju.." Naklonila se ko mě a políbila mě.Na chvíli jsem se zastavil protože z její ruky začala docela hodně odkapávat krev. "Musím ti to ošetřit...Pak se vrátíme k tomu kde jsme teď " Laškovně jsem se na ní podíval a ona mi pohled opětovala.Její šibalský úsměv mě zahřál u srdce.Vzal jsem ji za ruku a vedl do místnosti o které jsem si myslel že je kuchyně. Jo!Trefi jsem se! Rozesmál jsem se nad svými myšlenkami a rozhlédl se už po uklizené,prstorné a moderní kuchyni.
"Tak,Kdepak má dáma nějaké lektvary?" "Vždyť je to je jenom škrábnutí Draco...Nepřeháněj nic mi není..." Ale já ji tak nemohl nechat...Prostě jsem měl nějakou touhu ji to ošetřit.Na pultě jsem zahlédl nějakou mudlovskou věc...Jo,o tý jsem asi slyšel.To je náplast ne?Jo je tak ji to zalep ty tupče! Už i moje mysl mi nadávala,tak jsem prostě náplast vzal a nalepil ji na Hermioninu ránu. "Hned je to lepší ne?"Ona jenom přikývla a utíkala ke shodům.Nechápavě jsem se na ní podíval a onu můj výraz asi zaznamenala protože se otočila a křikla na mě. "Počkej tu donesu ti nějaké tátovo staré oblečení,zítra ti dyžtak koupím nové" Její úsměv jsem opětoval a dle rozkazu stál na místě.Po chvilce seběhla dolů s oblečením v ruce a s zářivým úsměvem na tváři.Jakto že se pořád tak směje? Že bych za to mohl já? "Tady máš nějaký černý triko,šedý tepláky a ponožky měla by to být tvoje velikost.Jdi do koupelny tamhle vlevo,převleč se tam dej si sprchu a to špinavý oblečení mi potom dones." Uposlechl jsem ji a šel si hodit sprchu.V koupelně jsem si jen z kapsy vyndal cizí hůlku a svlékl se.Vklouzl jsem do sprchy a zapl si horkou vodu.Byla to úleva si po takové době dopřávat teplou vodu...Úplně jsem se rozplýval asi dalších deset minut a pak jsem neochotně ze sprchy vylezl.Oblékl si triko,nasoukal se do tepláků,navlékl si ponožky.Hůlku jsem zastrčil do kapsy,oblečení si vzal do ruky a šel jsem za Hermionou.Ta se na oblečení jenom koklla a ušklíbla se. "No...To už vyprat nepůjde je to celý potrhaný a kouzlem to nezpravím..Pápá nechutně drahý hadry" Zakřenila se mi a já na ní vypláznul jazyk.Otočila se a šla ven ze dveří.Byl to zajímavý pohled na osmnáctiletou dívku s kaštanovými vlasy,fialovým svetrem a hůlkou v zadní kapse džínsů.Jen jsem se pousmál a už chtěl jít na gauč když jsem ale uslyšel Hermionin výkřik tak jsem se hbitě otočil a na místě kde doteď stála Hermiona se válela jenom její hůlka.

Ahojky tak co líbí se vám když jsou spolu?
Mě mrtě takže prosím o váš názor co si o tom myslíte.
Jste zvědaví co se stalo Hermioně?
Stopro neuhodnete co se jí stalo
No omlouval se za případné chyby (Stopro tam nějaký budou)
A kdyby jste něčemu nerozuměli tak se hned zeptejte
Mír s vámi!