7. kapitola

884 61 0
                                    

LEESE

Ráno jsme se sbalili a odešli. Nikdo o tom, co se stalo včera nemluvil a já jsem za to byla vděčná.

BRADEN

Další tři dny uběhly jako nic. Na konci čtvrtého dne jsme dorazili k opuštěné chatce, a tak jsme tam přespali.

Když jsem se ráno šel podívat na ostatní, Leese byla fuč.

Začal jsem zběsile jančit a budil kluky. ,,Leese je pryč." řval jsem na celou chatu. Kluci během chvilky stáli u mě a řvali přes sebe: 

,,Jak to myslíš?"

,,Nemůže být pryč."

,,Určitě si šla jen odskočit."

,,Nic jsem neslyšel."

,,Nemohla jen tak zmizet."

,,Vždyť jsem hlídal."

,,Mlčte!" přerušil jsem je. ,,Něco vymyslíme. Teď se všichni musíme uklidnit. Hledejte tu nejmenší drobnost. Prohledejte každý kout. Něco musíme najít." Ostatní přikývli a rozešli jsme se.

LEESE

Au!, pomyslela jsem si, když jsem se zvedala ze studené podlahy. To jsem spadla?, zeptala jsem se sama sebe v duchu.

,,Kde to jsem?" zeptala jsem se, už nahlas. Byla jsem v nějaké místnosti bez oken. ,,Co tu dělám?" Také žádná odpověď. ,,Proč tu jsem?" Nic.

Sedla jsem si do rohu místnosti a čekala, co se bude dít.

Když se konečně otevřely dveře, dostala jsem šok. 

,,Ty?"

BRADEN

Nakonec jsme našli bílou obálku. Sedli jsme si kolem ní a Ben ji otevřel. Stálo tam:

Můžete jít domů, vy ,malý hrdinové'. Tohle je osobní, takže se do toho nepleťte. Bude trpět tak, jako já. Hahaha. Nehledejte ji, nebo se vám něco ,náhodou' přihodí. Leese se vám vrátí, ale jestli v celku, to nevím. Tak papapa.       S láskou ............ (hádejte?)

,,Kdo se to opovažuje-" začal Ben.

,,Jen klid." ozval se Clark.

,,Takže záchranná výprava?" ušklíbl se Taylor.

,,Jestli nechceš?" zeptal sem se ho.

,,Ne, jdu." ,,Já taky." ,,Já též."

,,Tak hurá na padouchy." zasmál jsem se.

Začali jsme řešit: Kam půjdeme? Kde může být? Kdo jí drží? Kam se máme vydat? Tohle jsme řešili celý zbytek dne.

Nakonec jsme to nechali na zítra a šli si lehnout.

Celou noc jsem myslel na Leese. ,,Kde jsi?" zamumlal jsem si a usnul.

LEESE

,,Kde to jsem?" zeptám se.

,,Brzy se dočkáš odpovědi na všechny tvé otázky, ale dnes ne."

Zavřely se dveře, já jsem si lehla na zem a pomalu usínala.




OHEŇ A VODAWhere stories live. Discover now