OHEŇ A VODA

17. kapitola

LEESE

Když jsem se probudila, kluci ještě spali. 

Rozhlédla jsem se kolem sebe a všimla si jídla. Měla jsem hlad, ale chtěla jsem počkat na kluky. A tak jsem čekala.

Kluci se začali pomalu probouzet. 

Najedli jsme se a rozhlédli se kolem sebe. Byly tu dvě chodby.

,,Tak jakou se vydáme?" zeptala jsem se kluků.

,,Nevím." ,,Nemám nejmenší tušení."

Nevím jak mě to napadlo, ale přešla jsem k jedné chodbě a zavřela oči. Soustředila jsem se na to, jestli neucítím sklenici vody.

Hayle nám měla dávat jídlo a pití, tak jsem zkoušela vycítit, kde bude další.

U první jsem nic necítila, ale u té druhé jsem ji ucítila. Nepatrně, ale stejně byla cítit.

Ukázala jsem klukům na tu druhou chodbu a vešla jsem dovnitř. Na nic se mě neptali a následovali mě. 

SAM

Následovali jsme Leese a na nic jsme se jí neptali. Věřil jsme jí. I kdyby to byl instinkt, aspoň něco než nic.

Šli jsme už dlouhou dobu a nic se zatím nedělo. Připadalo mi to zvláštní.

Začali jsme se přibližovat k další místnosti. Vešli jsme tam, ale nic se nestalo. Byly tam zase dvě chodby.

Leese k nim přišla a ukázala na jednu a vešla do ní.

Šli jsme za ní a pořád byli ve střehu. Ale zase se nic nedělo. Šli jsme ještě chvíli a něco zapraskalo. Podlaha se pod námi propadla a my jsme padali, až jsme dopadli.

BRADEN

Dopadli jsme na zem a začali jsme se bořit. Zapálil jsem pomocí zapalovače ohnivou kouli a podíval se kolem sebe. Spadli jsme do pohyblivého písku.

Pomalu jsme tam zapadali. Leese se kroutila a snažila se z toho dostat.

,,Nehýbej se a buď v klidu, Leese." konejšil ji Sam. Vypadal docela klidně, na to, že jsme se tu pomalu pohřbívali.

Leese se přestala hýbat. I když jsme se všichni přestali hýbat, stejně jsme se pomalu bořili do písku. Ale pomaleji, než kdyby jsme se hýbali.

LEESE

,,Co budeme dělat?" optala jsem se kluků.

,,Něco vymyslíme." uklidňoval mě Sam.

,,Ale musíme se snažit rychle." řekl Braden. 

Rozhlíželi jsme se kolem sebe a pokoušeli jsme něco vymyslet, ale zatím nás nic nenapadalo. Vzhlédla jsem nahoru, ale nic jsem kvůli té tmě neviděla.

,,Bradene?"

,,Ano?"

,,Mohl by jsi mi posvítit tou koulí nahoru na strop?"

,,Jasně." odpověděl Braden a posvítil tam. Podívala jsem se nahoru a uviděla  tam vyset lano. Bylo docela dlouhé. Klidně by dosáhlo až k nám.

Už jsem byla po pas v písku, ale nevšímala jsem si toho.

SAM

Leese zavřela oči a z rukou jí začala nahoru proudit voda. Voda se obtočila kolem lana a pomalu ho obmotávala dolů. 

Všichni jsme se chytli lana a pomalu se vytahovali z písku.

Nahoře se otevřely dvířka a my jsem jimi prošli do další místnosti. V místnosti bylo teplo a jídlo.

BRADEN

V místnosti bylo jídlo a to znamenalo, že si tu můžeme odpočinout. Lehli jsme si na zem a pomalu usínali. 

Nemůžu se dočkat, až to vše skončí, pomyslel jsem si.

LEESE

Lehla jsem si a těšila se, až to vše už konečně skončí.

SAM

Lehl jsem si vedle Leese a víčka se mi pomalu zavírala. Chtěl jsem být pryč a už nikdy nepomyslet na tohle ,,dobrodružství".