Heartfelt (H.S. cz)

#36

„Paule, přestaň," zamračila jsem se na něho, když se opět hádal s Harrym. Je jasné, že tohle neskončí dobře, pokud bude trénovat tak, jak trénuje od doby, kdy se dozvěděl o té soutěži. Strašně jsem se na ni těšila, ale jestli to půjde takhle dále, dobrovolně se jí vzdám.

„Nepleť se do toho," šlehl po mě škaredým pohledem.

„Nekřič na ni," zastal se mě Harry.

„Fajn. Tohle nemá konec," rozhodil rukama Paul. „Pokud se nezačnete více snažit a nebude to podle mých představ, nikam nepojedete," ukázal na nás výhružně svým dlouhým ukazovákem.

„Víš co? Ulehčím ti to. Nikam nejedu," vyplivl naštvaně Harry a s hlasitým třísknutím dveří odešel ze zkušebny.

„Co si o sobě-"

„Má pravdu, změnil ses. Už to není o tanci, ale o výhře. Tohohle součástí taky nebudu," zavrtěla jsem záporně hlavou a vydala se po směru Harryho. Jen s tím rozdílem, že jsem netřískla s dveřmi, jako to on udělal.

„Ještě někdo proti?" slyšela jsem, jak se rozkřikl po zkušebně. Neuvěřitelně jsem zakroutila hlavou a vydala se najít Harryho. Snad neodjel. Možná bude v šatně?

„Harry," vydechla jsem úlevně, když jsem ho viděla sedět na parapetu se skloněnou hlavou.

„Omlouvám se, vím, že ses tam tak těšila, ale tohle už nevydržím," zamračil se. „Zkazil jsem to," povzdechl si a složil hlavu do svých dlaní.

„Ne, Harry," objala jsem ho. „Už jsem přemýšlela, že se toho vzdám. Takhle to opravdu nejde," povzbudila jsem ho. Není pravda to, co řekl a rozhodně si to nesmí myslet. „Nemůžeš za to, jak se Paul chová," prohrábla jsem mu kudrlinky.

„Pojedeme domů?" zvedl hlavu a upřel svůj pohled do toho mého.

„Jo," souhlasila jsem hned.

Ani jsme se nepřevlíkli, jen jsme si vzali věci do tašky a odešli odsud. Už tady nechci být ani minutu navíc.

_

„Už mi asi po 10 volá," zabručel otráveně Harry.

„Tak to zvedni," pokrčila jsem rameny. Zajímalo by mě, co po něm chce. Chce, aby se vrátil? Nebo ho chce ještě více dořvat?

„Nemám náladu se s ním hádat," taky pokrčil ramena a telefon jemně odhodil na gauč vedle sebe.

„Jak myslíš," usmála jsem se a objala ho kolem krku zezadu. „Co bude teď?" zeptala jsem se a uštědřila mu malou pusinku na krk.

„Jak jako teď?" pobaveně se na mě kouknul. Dvakrát za sebou nadzvedl obočí a šibalsky se na mě usmál.

Zasmála jsem se a pleskla ho přes rameno. „Myslím, jestli budem dál chodit na tréninky, jako by se nic nestalo, nebo nebudeme chodit vůbec?" vysvětlila jsem mu, a tím trochu uklidnila jeho myšlení.

„Myslím, že budeme, ale budeme trénovat po svém, ne?" zazubil se na mě.

„Může nás vyhodit," upozornila jsem na fakt, který se mi absolutně nelíbil. I když s ním nesouhlasila celá naše skupina, pořád je ‚šéf' on.

„Co už," pokrčil ramena a jemně se zasmál.

Telefon, který ležel kousek od nás, se znovu rozezněl. Oba jsme protočili oči, čemuž jsme se následně zasmáli.

„Už to zvedni," řekla jsem otráveně.

„Fajn," zavrčel a přijal hovor. Dal to na reproduktor, takže jsem ho slyšel i já.

„Harry, konečně," vydechl, jako by mu spadl kámen ze srdce.

„Co chceš?" řekl nepříjemně.

„Asi nejsi moc nadšený, že ti volám," uchechtl se. Ještě ho provokuj, kreténe.

„Sherlocku," odfrkl.

„Dobře, chci se vám omluvit," chvíli byl ticho. Nikdo nic neříkal. „Vím, že jsem se choval jako idiot, omlouvám se," vydechl poraženecky.

„To teda jo," kývla jsem na souhlas.

„Oh, Mio," zněl překvapeně. „Jen chci, abyste se vrátili, a nacvičíme to znovu. Vážně je mi líto, jak mi to stouplo do hlavy. Uvědomil jsem si to, až sem přišel o dva nejlepší tanečníky," pokračoval.

Střelila jsem pohledem po Harrym, který se chytl za srdce a setřel si pomyslnou slzu, jakože ho to dojalo. Potichu jsem se zasmála.

„Mám podmínku," řekl Harry vážně.

„Jsem s ní," řekl hned a i já jsem čekala, co z něj vyleze.

„Už nikdy po Mii nebo po kohokoliv jiném nebudeš řvát," řekl. „Jde to říct i slušně a normálně. Ne, jako psychopat," vysypal ze sebe Harry. Usmála jsem se. Je tak hodný.

„Dobře, to vám slibuju," neváhal a hned odpověděl.

Harry se na mě podíval s otázkou v očích. Jemně jsem kývla a usmála jsem se.

„Fajn, vrátíme se," souhlasili jsme.

„Výborně, tak zítra," rozloučil se s námi a zavěsil.

_

Pozn. autorky: Tadá:P Nečekaly jste novej díl takhle brzo, co?:D Jsem prostě dobrá:D Ne, kecám, ale už mi to chybělo, to psaní:) Jen taková krátká, abyste si moc nemyslely:D:D Příště se těšte na 15+ díl 3:) Záleží na vás, kdy se do toho pustím:) čím více vote, tím rychleji další díl:P To zní fér, ne?:D

Strašně moc děkuji všem, kdo čtou! ♥ Jste nejlepší:) Paaa:-*