Příhody z Bradavic [ZASTAVENO 4EVER]

Příhoda 10. Co mince dokáží

Aura a Ambo běželi takřka celými Bradavicemi za jediným, uslintaným, přihlouplým tvorem yettim, který (jak to nechtěně řekl yettištinou Ambo) se odhodlal usídlit se v Zapovězeném lese.  Ať tak či onak, prostě se oba studenti octli před bradavickou ošetřovnou, a ani nevěděli jak. Když už tu byli, rozhodli se, že alespoň navštíví chudinku Llyan.

Chudinka Llyan spokojeně seděla na jedné z postelí, s mokrým kapesníkem tvrdě přimáčklým na čele a hrála stolní tchoříčky s Piskor.  Piskor byla dosti nakrknutá z toho, že již byla celá zelená od brčálově zeleného páchnoucího slizu, který vždy vystříkne z určité sebrané kuličky tchoříčků. 

   „Jak je?" zeptala se Aura a s Ambem si přisedli zrovna v okamžiku, kdy jedna z kuliček postříkala celou Piskor.

  „Mě zrovna do Hej!  není, jak jsi si již mohl povšimnout," odpověděla Piskor a snažila se dostat ten tchoříčkový sajrajt z hábitu.  

    „Čím víc jsem od chlupů yettiů vzdálena, tím míň to působí," pokrčila rameny Llyan a zamyšleně složila stolní tchoříčky.  „Ať tak či onak, lék proti mé alergii - očividně neexistuje,"

    „Počkat, co? On nebyl ještě objeven lék na chlupy yettiů?!"

    „Očividně ne," rozhodila nakvašeně rukama Llyan, až omylem praštila Piskor do nosu.  „Madame Pomfreyová drmolila sice o staroegyptském ztraceném papyru s lékem, ale to  je již stejně jedno..."

    „Jak mohli proboha egypťané přijít na lék proti alergii na yettijské chlupy, když byli v tropech? Viděli jste snad někdy yettiho se rozvalovat na pláži?"

     „No tak to je jednoduché!" zasmál se pro sebe Ambo.  „Prostě se vrátíme v čase!" 

    „Ambo tohle je vážná věc, nech těch vtípků!" zarazila ho rázně Aura. 

Ambo pohotově vytáhl kus utrženého pergamenu.

   „A já husa si myslela, že máš alespoň úctu ke knihám, když né k lidem!" drmolila Aura nakrknutě. 

   „Měla by ses jít léčit,"

   „A to jako pryč?"

   „Ten naštvaný výraz by ti mohl zůstat navždy!!" 

   „NECH SI TĚCH VTIPŮ!" houkla naštvaně Aura a dala si ruce v bok. 

Llyan si odhrnula vlasy z obličeje a velice vážně pravila: „Tak hele vy dvě hrdličky," -Ambo začal překvapením kuckat a Aura hodila po Llyan jedno nohysvazující kouzlo, ale ta ho pohotově odklonila-„Nechte toho, jasné? Jestli chcete dostat yettiho pryč z Bradavic, musíme na to systematicky. Ale já bohužel, vzhledem k mé alergii-" 

    Ambo roztržitě zamával útržkem z knihy. „Copak vy mě zase neposloucháte, nebo jo? Tady to jsem našel o těch mincích, hle, čtu: 

  Mince podivné kouzly oplývající magií černou i nečernou, jakožto časem přecházející moc oni mají, čtyřmi kouzelníky a čarodějky doby své nejlepší, zakladatelé Bradavic si říkajíc, vytvořiti je jest, z důvodu neznámém dnes. Bradavic zakladatelé ukryti tyto mince podivné, a neznámá místa a oni svými kouzly zabezpečeti tož, ony dnes je najít jen velmi s obtížemi. "

   „Aha," řekla dezorientovaně Llyan. Tak že..."

  „Ano, uvažuješ správně, má havraspárská přítelkyně! ...jakožto časem přecházejíc moc oni mají,... S těmi mincemi se jednoduše dá cestovat v čase!" 

   „Zapomínáš na další řádek, Ambo," poznamenala kousavě  Aurora. „...oplývající magií černou i nečernou..."

   „I nečernou," ozvala se Piskor nenápadně. „Co to s tebou poslední dobou je, Auri, proboha! Chováš se divně!"

   „Budiž!" vyjekla Aura.„Pomineme to, že se pravděpodobně zabijeme, při cestování časem a přesuneme se k dalšímu otázniku; JAK ASI PŘESVĚDČÍŠ MINCI, aby tě přenesla do-toho Egypta? A s mojí mincí nepočítej!" 

   „To jsem sem předvídal," řekl Ambo a vytáhl tu svou, stříbrnou s hadem. „Hm tak třeba,... Přeneseš nás do Egypta v čase, kdy se vynalezl a ztratil lék proti yettijské alergii?" 

Nic. Mince moc sebemenší změny ležela Ambovi na dlani.

   „Prosím," dodala sladce Piskor. 

Tentokrát se mince roztočila, až vypadala jako vrtule větráku. Všichni strnuli hrůzou, co to zase provedli. Pak, jako na lusknutí prstů, že přestala točit a zase klidně spočinula na Ambově dlani. 

   „Hm, můžu už říct, já jsem to říkala?" připomněla se Aurora. 

   „Je tu nějak vedro," poznamenala Llyan.

   „Proboha!" vyjekla Piskor. „Ambo, jak to vypadáš?!" 

   Ambo se na sebe podíval a hle; byl nahý do půlky těla, krátkou tógu chránící nohy a na prstech i krku spousty amuletů a prstenů a zlatých kroužků. 

   „No co to- no, Piskor, ty máš co říkat," 

Piskor seděla na Llyanině lůžku, na sobě velmi lehce přehozenou tógu jako Ambo (až na to, že jí zakrývala celé tělo) a ve vlasech zapletené všelijaké korálky. Ambo udiveně obhlídl své spolužačky a všechny byli oblečené do-

   „EGYPT!" vyjekla Llyan a ukazovala dopředu. Všichni se tím směrem podívali a přesně v tu chvíli padali z velké výšky, pod širým nebem, na horký, písčitý terén. 

    Všichni se dezorientovaně otáčeli kolem sebe. Všude poušť, jenom v dáli bylo vidět očividně město, horký vzduch a oni oblečeni ve staroegyptském úboru.

   „Už mohu říct, já to říkala?" připomněla se Aurora.