Supernatural: Dcera lovce ✅

01. Vzkaz

Zdravím Vás, milý čtenáři.

Jsem tu s další povídkou na téma Supernatural neboli Lovci duchů. Nevím proč, ale tak nějak mě fascinuje představa, že Sam nebo Dean mají děti. Tak a je to tady...zase :D

Povídka nijak nenavazuje na žádnou určitou osu v seriálu. Upravuji si ji podle sebe a i osud postav. Užijte si čtení.

Vaše Petis02

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bobby prohledával krabici za krabicí a hledal jednu starou knihu. Věděl, že ji někam uložil, ale kam ji přesně dal zapomněl. Když nechtěně vrazil do krabic postavených na sebe a které následně spadli a všechen jejich obsah se vysypal na podlahu.

„Sakra." Zabručel a začal papíry, knihy a různé poznámky cpát zpátky do krabic. Nenamáhal se je ani třídit, jen zatraceně potřeboval najít tu knihu.

Do ruky mu padl pytlík plný starých mobilů. Byly to tři mobily, které si u něho John Winchester nechal. Vzpomněl si jak je po smrti Johna uložil.

Posadil se na starou dřevěnou židli a vyndal je z pytlíku. Zkusil je zapnou, ale všechny byly vybité. Proto vstal a začal hledat i nabíječky. Našel je pod hromady starého papíru. Zapojil je do zásuvek a nechal je nabít.

Po pár hodinách co se ty staré krámy nabili, je uvedl do provozu. Překvapivě na jednom z nich pípla zpráva o hlasové zprávě, ještě překvapenější byl, když zjistil, že ta zpráva byla zanechána před třemi měsíci.

Obsah zprávy se mu nelíbil. Proto zavolal Samovi a Deanovi. By to přeci jen mobil jejich otce a měli by si poslechnou tu zprávu.

...

Sam a Dean dorazili k Bobbymu o pár dní později. Dean se usadil na gauči.

„Okey, Bobby, co nemohlo počkat?" Až když se Sam usadil vedle Deana, položil Bobby na stoleček před ně mobil.

„Tohle by jste si měli asi poslechnout." Bratři sice na něho nechápavě hleděli, ale oba mlčeli. Bobby zapnul přehrávání a dal to na největší hlasitost. Z malého reproduktoru se ozval mladý, ženský hlásek.

„Ahoj, to jsem já, pamatuješ? Tvoje malá Tykvička....no už nejsem už zas tak malá. Je to už několik let, Johne. Dal jsi mi tohle číslo a řekl si mi ať ti zavolám jen...jen když to bude hodně důležité. Jde o Raye. On...on...ehhh...tohle se špatně říká po telefonu. Od té doby co jsi mě u něho nechal, bylo všechno v pořádku až do minulého roku. Přivedl další teenegery, sestavil z nás tým a ....posílá nás na lovy. Posledních dnech to bylo kruté. Jeden z nás to nepřežil, jmenoval se Oliver. Ray se ho chystá nahradit." Dívka se v telefonu na moment odmlčela, ale hned pokračovala.

„Podívej, nikdy jsem po tobě nic nechtěla, už když mi bylo pět, moje máma byla mrtvá a ty jsi mě nechal u úplně cizího chlapa jsem to akceptovala....ale teď tě tu potřebuji. Odešla bych, ale copak je v tom můžu nechat? Ray mě učil lovit od malička, jak si chtěl, jenže o ni o tom nevědí nic. Sotva se dokáží bránit. Oliver tady byl jen tři týdny a jak to dopadlo? Je mrtvý. Opravdu...opravdu tě tady potřebuji...dědo. Budu na tebe čekat v motorestu u Blacka v Minnesotě za čtyři dny. Jsem si jistá, že si ho pamatuješ. Na viděnou Johne."

Bobby vypnul mobil a podíval se na bratry.

„No, kluci, tu holku musíte najít, protože nejspíš neví, že váš otec, už mezi námi není." Dean přikývl.