Supernatural: Dcera lovce ✅

12. Zvrácení

Rozbolela ji dáseň a z ní se jí vysunuli upíří zuby. Zadíval se na ní pár zelených očí a ona vzlykla. Zakryla si ústa rukou a udělala krok dozadu. Ovšem Tyler ji jednou rukou chytil kolem pasu a druhou ji uchopil vlasy a omotal si je kolem zápěstí a doslova dovlekl k Deanovi. Toho drželi dva upíři, jeden z nich mu dal hlavu na stanu a odhalili tak krk s pulzující tepnou. Tyler přiblížil její hlavu k Deanově krku.
„Nakrm se." Trhla hlavou dozadu a loktem Tylera udeřila do slabin. Pustil jí a s nadávkami si držel rozkrok.
Dveře se na druhé straně rozrazili a dovnitř vběhl Sam a za ním se objevil Castiel. Z ničeho nic na ní přistálo Deanovo tělo. Zakryl ji hlavu.
„Zavři oči." I přes to, že ji zakrýval a měla zavřené oči. Viděla skrz oční víčka jasné bíle světlo. Dean se zvedl a jí pomohl taky na nohy. Na rameni jí přistála Samova ruka a ona od něho odskočila.
„Nedotýkej se mě." S uslzenýma očima se podívala na Deana.
„Uděláš to rychle?" Ten se na ni díval bez výrazu. Sam zmateně těkal mezi nimi.
„Deane, o čem to mluví?" Dean ho ignoroval a s tvrdým výrazem dál na ni hleděl.
„Nakrmila si se?" Natálie mu neodpověděla. Sam se zarazil pohledem na svoji neteř.
„Počkej ona.... Sakra." Dean ho ignoroval.
„Natálie, tak nakrmila si se? Měla si krev?"
„Ne."
„Kdo tě přeměnil?" Rozhlédla se a pak se zděsila obrazu, který se jí naskytl. Všichni upíři až na ni, byli mrtví s vypálenými oči. Očima našla Tylerovo tělo.
„Tyler." Dean přikývl.
„Same, odveď ji do auta, Cassi, díky za pomoc." Castiel mrknutím ok zmizel. Sam k ní přešel a jemně jí uchopil za bedra. Čekala, že jí zabijí na místě.

Sam ji usadil na zadní sedadlo a posadil se vedle ní.
„Proč mě nezabijete tady?" Opatrně zašeptala.
„Nezabijeme tě. My tě vrátíme zpátky."
„Zpátky? Ale to nejde. Kdyby to šlo, na světě by nebylo tolik nedobrovolných upírů."
„Je to pravda. Zeptej se Deana."
„Má se zeptat na co?" V autě se rozlila vůně krve, jak Dean nastoupil na místo řidiče, ne už tak znatelná přesto tam byla. Zaťala ruce v pěst. Sam naklonil hlavu na stranu.
„Pamatuješ jak tě přeměnil ten upír?"
„Jo a?"
„Nevěří mi, že existuje způsob jak přeměnu zvrátit." Dean se na ni otočil.
„Existuje. Ale nesmíš se napít krve. Pak už je pozdě." Dean nastartoval. Natálii vyletěli ruce k uším a zakryla si je. Jako by jí v hlavě vrtala zbíječka. Sam si její hlavu z táhl k sobě do klína a objal ji, dal si však pozor, aby v dosahu jejich úst nebyla jeho ruka.


Zavřeli ji v jejím pokoji. Někdo v něm uklidil, ale v tu chvíli ji to bylo jedno. Chodila po pokoji v naprosté tmě, ale i tak viděla jasně. Ve spáncích jí stále bušilo a dásně jí neuvěřitelně boleli a svěděli zároveň.
Nevěděla kolik uplynulo času, ale dveře se otevřeli. Zakryla si oči, protože jí oslnilo světlo z chodby.
„Sedni si na posel. Bude to tak lepší." Byl to Dean. Poslechla ho. Slyšela jak mu buší srdce. Usadila se a on vedle ní. Podal jí hrníček s páchnoucí tekutinou.
„Až do dna, šampióne." Chuť to mělo odpornou, stálo jí to velké úsilí nevyplivnout. Chvíli se nic nedělo, ale potom se jí převrátili vnitřnosti. Na klíně ji přistál kýbl ona do něho vyzvracela, nechutně černě vypadající hmotu. Připadalo jí to jako věčnost, než přestala. Dean ji hladil po zádech a šeptal jí uklidňující slova.

Byla ji zima a tak se více přitiskla k teplu vedle sebe.

„Zase je ti zima? Počkej přikryju tě." Rozlepila od sebe oční víčka a spatřila Deana.

„Já nejsem mrtvá?" Koutek úst se mu zvedl.

„Ne, zlato, to nejsi." Pečlivě ji přikryl a pak si ji k sobě přivinul. Víc se zavrtala do jeho náruče.

„Cejtím se tak blbě, že si přeji být mrtvá."

„Vím o čem mluvíš. Neboj, přejde to. Dej tomu ještě pár hodin."

„Jak dlouho jsem spala?"

„Jen dvě hodiny."

„Připadá mi to jako věčnost."

„Jak jsem řek, dej tomu pár hodin." Sám zavřel oči a za několik chvil už tiše pochrupoval.

...

Seděli v hlavní místnosti. Sam odnášel jejich tašky a ona s Deanem spolu seděli u stolu.

„Bobby se ti bude líbit. Je to fajn chlapík, je to rodina."

„Opravdu je to nutné? Mohu tady počkat."

„Budu radši, když budeš u něho." Odvrátil od ni pohled.

„Čekáš, že tenhle lov dopadne špatně?"

„Proč myslíš?"

„Tak proč musím zůstat u Bobbyho?"

„Tak za prvé, rád by tě konečně poznal a za druhé...já budu klidnější. Po tom všem nechci, abys byla tady sama."

„Všichni ti upíři jsou mrtvý tak co."

„Mám pocit, že ne. Jak si mi vyprávěla...upíři nemají žádné výjimečné schopnosti, tohle není Twilight sága. Ten Stefan mezi nimi nebyl a právě proto zůstaneš u Bobbyho."

„Povíš mi aspoň na jaký lov jedete?"

„To tě nemusí trápit."

„Jde o Dicka?"

„Jak o něm víš?"

„To, že jste to přede mnou neprobírali, neznamená, že jsem nic neslyšela."

„Ty si mi, ale potvůrka. Jo jde o Dicka."

„Budete opatrní, že ano?"

„To my jsme vždycky. Budeme zpátky coby dub."