Supernatural: Dcera lovce ✅

04. Nový domov

Všichni sebou v obýváku trhli. Včetně Sama. Ray s bolestivým klením upustil pistoli a nevěřícně koukal na svou ženu Judy.

„Co to sakra-"

„Už toho mám dost, Rayi. Strpěla jsem toho už dost a nebudu přihlížet tomu jak zabiješ jediné příbuzné co to děvče má." Judy stále mířila na Raye. Sam se rozeběhl ke svému bratrovi.

„Jak jsi na tom?" Prohlížel jeho poraněné rameno.

„Dobrý, jen škrábnutí."

„Tady." Ozvalo se vedle Deana. Natálie mu podávala ručník. Překvapeně zamrkal a vzal si ho od ní.

„Děkuju." Jen přikývla.

„Přinesu lékárničku." Zmizela z obýváku. Judy mezitím donutila manžela odejít z místnosti. Za pár minut se vrátila.

„Zavřela jsem ho do sklepa. Mimochodem jsem Judy."

„Jo to už jsme pochopili." Řekl ironicky Dean.

„Pokud vám to nevadí půjdu zkontrolovat, zbytek dětí." S tím zmizela z obýváku. Dean se svalil na pohovku a tlačil na krvácející rameno ručníkem. Pohlédl na bratra.

„Je to moje dcera, Same."

„Jo já vím."

„Jak?"

„Táta ji nechal dopis. Píše to v něm."

„Takže to ví i ona."

„Jo."Odpověděl mu Sam a pak ztichl. Natálie se vrátila s lékárničkou. Sedla si vedle Deana.

„Mám ti to ošetřit já nebo to necháš na Samovi?" Chvíli se jí díval do očí a spatřil v nich svou barvu.

„Nechám to na tobě." Ošetřila mu rameno. Snažila se, aby to dělala bez bolestně, ale i tak ho to trochu bolelo. Nahlas, ale nic neřekl.

Všichni tři v tichosti seděli na pohovce, až žuchnutí tašky na zem je donutilo vzhlédnout k prahu obýváku.

Judy a ostatní stáli v před síni s taškami v ruce.

„Já a děti odcházíme. Dobřeji jim to, co jsem měla dříve. Žádný lov, jen obyčejný život. Měla jsem to zarazit už po smrti Olivera." Judy pohlédla na Deana.

„Je mi to všechno líto. Tvůj otec to myslel dobře. Neviň ho z toho." S tím sebrala svou tašku, kývla na dvojčata a Erika a odešli pryč. Na prahu zůstal stát jen Tyler. Dean zvedl obočí.

„Ty tu zůstáváš?"

„Jdu tam kam Natálie. Je to moje holka. Bez ní nikam nejdu."

„Tvoje holka jo?" Dean vstal a pomalu k němu přešel.

„Dám ti jednu malou radu, hochu. Udělej ze mě v blízké budoucnosti dědečka a zabiju tě."

A tak skončili na zadním sedadle Impaly. Sam řídil a Dean s někým telefonoval. Když hovor ukončil obrátil se k nim dozadu.

„Jedeme k naší známé. Je to šerifka Jody Millsonová." Natálie se naklonila a opřela se o přední sedačky.

„A proč tam jedeme?"

„Natálie, později si tě vezmu k sobě. Přísahám na svůj život, ale teď musíme se Samem vyřešit pár věcí a je nebezpečné, aby si s námi zůstala. Rozumíš mi?"

„Ano."

„U Jody se ti bude líbit."

„Nebudeme jí překážet?"

„Jody? Ne. Myslím, že to možná i uvítá. Claire jí dává pořádně zabrat."

„Kdo je Claire?"

„Claire je dcera...jednoho našeho známého. Přišla o svoje rodiče, udělala pár hloupostí a nakonec zůstala u Jody. Bydlí s ní taky Alex, to je zase jiná kapitola. Myslím, že si budete rozumět."

Sioux Falls, Jižní Dakota

O osm hodin později Sam zastavil u malého domku. Byl udržovaný a vyzařoval z něho klid. Z domovních dveří vyšla žena s krátkými černými vlasy s přátelským úsměvem. Sam s Deanem vystoupily a objali se sní. Natálie se podívala na Tylera, jemně ji pohladil po ruce a pak také vystoupily.

„To je ona, Deane?" Žena ho ani nenechala odpovědět a obešla ho, zamířila rovnou k ní. Natálie nečekala, že jí žena obejme. Jemně jí objetí oplatila. Žena jí pustila a usmála se na ni.

„Jsem Jody."

„Natálie."

„Ano ovšem. A tohle bude Tyler." Jody se zamračila.

„Ty budeš spát na gauči a přísahám, jestli přijdu na to ,že si se vplížil v noci do jejího pokoje zastřelím tě." Tyler nechápavě zakroutil hlavou.

„Proč mě každý chce hned zastřelit?" Dean se ušklíbl a pak se pyšně narovnal.

„Protože chodíš s mou dcerou."

Jody ji zavedla do jednoho prázdného pokoje, co bude teď její pokoj aspoň na nějakou dobu.

„Vedle má pokoj Alex a naproti Claire. Až přijdou ze školy se s nimi seznámíš. Taky jsem tebe a Tylera zapsala do školy. Nastoupíte, ale až příští týden. Myslela jsem, že to bude tak lepší."

„Děkuji vám, Jody."

„Prosím tykej mi. Připadám si potom jak stará ženská."

„Dobře. Opravdu si toho vážím, že tu mohu zůstat do doby než... Dean a Sam vyřeší svůj problém."

„Nemusíš mít strach, zlatíčko. Dean Winchster drží slovo."