R.O.T.

Chapter 34.| Just trust me

Nikomu se nějak nechtělo věřit, že letí na místo, které Alessia předpověděla. Spoustu lidí ji nevěřilo, obzvlášť Olivia, která Alessií opovrhovala a nevěřila ji ani jedno slovo. Neustále promlouvala ke Craigovi, jestli si je tím jistý, co když je to nějaká past. "Prosím tě, jak by mohli vědět, kam letíme? Nemá žádný způsob, jak jim dát vědět," odbyl ji mávnutím ruky Craig a dál se o tom s ní už nehodlal bavit.

Její neustálé pochybnosti ho značně štvaly. Ačkoliv se Olivia stala jeho oblíbenkyní, hlavně díky jejímu synovi, pomalu začal pochybovat o tom, zda ji měl nechat zajít až tak daleko. Už v ní neměl takovou důvěru jako na začátku, neustále se motala do jeho záležitostí a vnucovala mu její slova. Její přístup se mu nelíbil, tušil, že je za tím něco více, než ochota pomoct svému šéfovi ve všem, co udělá.

Pomalu ztrácel důvěru i v Camerona, jenže u tohoto mladíka měl obavy už od začátku, co ho Olivia dovedla do R.O.T. po smrti jeho otce. Nemyslel si, že by se z Camerona mohl stát silný bojovník, jenže to se spletl, tohle Cameron dokázal. Ale byl si jistý již na začátku jeho cesty, že Cameron nebude jako je on nebo jiní jeho podřízení. Cameron měl narozdíl od nich srdce, které nechal vždy promluvit a někdy ho i nechal, aby nad ním zvítězilo. Takový Craig nebo Olivia nebyli, jen Cameron. Craig věděl, že Cameron byl chyba. Ale byl chyba, která by je mohla přivést na cestu k ovládnutí světa.

Cameron Alessii věřil, a proto se Craig rozhodl, že ji též bude věřit, ačkoliv to pro něj bylo obtížné.

Makalu je na pátém místě, co se týče nejvyšších hor světa, a nachází se v pohoří Himálaj. Jen pár desítek lidí dokázalo tuto horu zdolat, patřila mezi nejobtížnější hory na světě. Přesně tam měl ředitel R.O.T. namířeno. Podle slov Alessii nepotřebovali zdolat horu. "Tam ten deník není, cítím to," vysvětlila Alessia Craigovi, zatímco si oblékala teplou zimní bundu.

Už byli několik hodin ve vzduchu a Alessia cítila, že se blíží k cíli, přitom k vrcholu Makalu to bylo ještě daleko. Na moment zavřela oči a soustředila se na deník, který ji a Jasona snad vysvobodí ze spárů R.O.T. Strašně moc doufala, že Melissa a ostatní dostali její zprávu, netušila, zda to fungovalo, ačkoliv to bylo tak primitivní. "Zhruba za patnáct minut bychom měli přistát, jsem si téměř jistá, že tam ten deník bude," promluvila Alessia po chvilce ticha, kdy Craig očekával odpověď a Jason ho propaloval pohledem. Dával si za vinu to, že se Alessia vzdala. Byl její slabost a on je nechal, aby to využili proti Alessii.

"Dobře, nachystejte se," přikývl Craig a opustil provizorní pokoj v letadle. Sourozenci osaměli, Alessia musela vydechnout, že Criag konečně vypadl. Jason se posadil na postel a nepřítomně hleděl na zeď naproti němu. Alessia se tiše posadila vedle něj a čekala, až Jason promluví. Ale když ani to se během pár minut nestalo, promluvila sama.

"Jasone, mluv se mnou," hlesla Alessia, netušila, zda na ni byl Jason naštvaný za to, že se vzdala a poradila Craigovi, kde mají hledat ten deník. Co když na ni hleděl jako na slabou osobu, která se hned vzdala? Co když ho zklamala? "Zklamala jsem tě, že je to tak?" zašeptala téměř neslyšně Alessia a sklopila hlavu k zemi, kde skenovala zimní boty, co si byla donucena obout.

"Děláš si srandu?" ozval se hned Jason a Alessia musela nadzvednout hlavu. "Ty jsi ten nejsilnější člověk, kterého v životě znám. Ani si nedokážu představit, čím vším sis musela projít jak tady, tak na základně. Bojovala jsi do konce a věřím, že bys i vyhrála. Nesnáším se za to, že jsem se stal tvou slabou stránkou," mluvil Jason a nenechal Alessii něco říct. Ta ho tedy jen poslouchala s údivem v očích. Zahřálo ji u srdce, že si to Jason myslí, alespoň něco ji donutilo se pousmát a znovu nechat naději vzplanout. "Jenže pochybuji o tom, že je nějaká možnost, že se odtud dostaneme živí," dodal Jason a Alessia věděla, že teď je ta pravá chvíle mu říct, že ta možnost opravdu existuje. A že by se ji měl držet.

"Jasone, nevzdávej to ještě. Náš boj ještě není u konce, věř mi. Našla jsem způsob," řekla tiše Alessia, kdyby je náhodou někdo poslouchal. Jason chtěl znát jaký způsob, jenže odpovědi se už nedočkal, protože do pokoje vešli dva muži a oznámili jim, že za pár minut budou přistávat. Donutili je dojít až ke sedadlům, kde se museli připásat, aby byli v pořádku, zatímco letadlo bude přistávat. "Prostě mi věř," řekla naposledy Alessia, než ji zalehlo v uších při přistání.

***

Sníh příjemně křupal pod podrážkami bot, Alessia se nechala unést a slastně přivřela oči, přičemž nasála chladný vzduch. Milovala zimu, bylo to její nejoblíbenější roční období, více i než zima. Brzy byla avšak donucena se vrátit do reality a jediné, nad čím teď dokázala uvažovat, bylo, zda všechno vyjde, jak má. "Jaký je tedy tvůj plán?" šeptl Jason, jakmile se postavil vedle ní a přitom pozoroval okolí. Jediné, co viděli, byla nadýchaná peřina, která pohltila celou přírodu kolem nich.

"Uvidíš," usmála se Alessia a nechala Jasona se tápat v myšlenkách. Brzy se k nim připojil i Craig, hned za ním Olivia s Cameronem. Alessia se ani na Camerona nepodívala, nedokázala to.

"Tak, kde ten deník je?" zeptal se Craig a ještě více se zachumlal do své bundy. Venku muselo být několik stupňů pod nulou, musí jednat rychle.

"Někde tady," pokrčila rameny bez zájmu Alessia, ve které znovu oživla její odvaha. Což se samozřejmě Craigovi nelíbilo.

"Najdi ho!" zavrčel na Alessii jako nějaký vzteklý pes a popostrčil ji dopředu. Alessia klopýtla a rychle nachytala ztracenou rovnováhu, aby nespadla do studeného sněhu.

"Nech ji na pokoji!" zakřičel na Craiga Jason a chtěl ho od Alessii odtrhnout, jenže Craigovi muži mu v tom zabránili.

"To je v pohodě, Jasone," snažila se uklidnit situaci Alessia a když Craiga ujistila, že nebude dělat problémy, pustil oba dva sourozence.

"Stejně nechápu, o co se tady snažíte. Nikdo vám na pomoc nepřijde," vysmál se jim Craig, kterému celá ta situace přišla směšná.

Otřásl se zimou, když se o něj opřel chladný vánek, a snažil se donutit Alessii spolupracovat. Chtěl to mít co nejdříve z krku. Vítr se začínal stupňovat, všichni pohledem hledali důvod. "Pane, podívejte se!" vykřikl najednou jeden z mužů a ukázal prstem na oblohu. Všichni tam nasměřovali své pohledy a nestačili se divit. Ve vzduchu se snášelo letadlo jen o něco větší než to, co patřilo R.O.T., a rychle klesalo k zemi.

"Co to má sakra být?!" vykřikl Craig a nešlo přeslechnout zděšení v jeho hlase. "Jak nás našli?!" Pohlédl na Alessii, jakmile mu došlo, že letadlo nepatří nikomu jinému než agentům, kteří jdou Alessii a Jasonovi na pomoc.

Alessia se pro sebe usmála a zvedla ruku ke svému krku. Sundala si přívěšek a zamávala s ním Craigovi před obličejem. Ten ji s nechápavým výrazem sledoval. Alessia na vysvětlenou otočila přívěšek na druhou stranu, Craig ale stále nic nechápal. Nikdo to nechápal.

Na té druhé straně nic nebylo, ale když Alessia zmáčkla neviditelné tlačítko, aktivovala systém a najednou se na druhé straně objevila malinkatá krabička, která byla stejně malá jako malíček. Craig poznal, že se jedná o GPS lokátor, avšak s několika vylepšeními. Nejen, že byl opravdu malý, dokonce byl neviditelný. "Vaši lidi jsou celkem pozadu, nemyslíte si?" ušklíbla se Alessia a v tu chvíli se začaly ozývat hlasy z letadla agentů. Craig ve tváři zbledl a poprvé v jeho životě nevěděl, co má dělat.

***

°Po týdnu se vám hlásím s dalším dílem! Vážně se omlouvám, že jste museli tak dlouho čekat, jenže střední mě naprosto ničí! :D Přijíždím domů naprosto unavená, takže nemám ani na psaní náladu a navíc není čas. Takže proto je kapitola až dneska. :) Pokusím se napsat ještě aspoň jednu kapitolu o víkendu, ať něco máte v týdnu. :)

°Jinak ty věci ohledně techniky...netuším, jestli něco takového existuje, okay? :D Ale když v AoS mají neviditelné letadlo, tak tohle je oproti tomu maličkost. :DD
Teď si jdu pokecat s babičkou, která mě obvinila, že jsem s ní sotva prohodila pár slov. (Bohužel je to pravda) a pak hezky koukat na Thora ^^ Je tu taky někdo fanoušek Marvelu? :D

°Radši končím, doufám, že školu přežíváte v pohodě a užíváte si momentálně víkend. :) Mějte se krásně! <3