Láska ze Školy

Kapitola 35.- Náramky

Dny ubíhaly. Každý den jsme chodili do moře. Spřátelili jsme se s místními. Jezdili jsme do aquaparku, zkoušeli nová jídla, nové chutě. Všichni žijeme. Z malé Trish už je velká Trish. Každý den jsme se do pousady vraceli pod vlivem alkoholu. Pravděpodobně nám už ani nubudou stačit kufry při balení a to je teprv za náma první týden.

Dneska jsme měli v plánu se jet podívat na slavnou sochu  Krista Spasitele  je to  socha na kopci Corcovado, tyčící se nad brazilským městem Rio de Janeiro.

Rozdělili jsme se do dodávek a vydali se tam. Zastavili jsme kousek pod kopcem a zbytek jsme museli vyjít sami. Nahoře byly valy turistů, tak jsme si tu sochu aspoň vyfotili. Natálii jsem koupila zmenšeninu té sochy. Bylo hezké, že socha měřila dvacet tři metrů a ta malá soška měla dvacet tři centimetrů. Vrátili jsme se zpět k autům ,,nezajdem se podívat do vnitřku Ria?" zeptal se Filip. Rozhlédla jsem se po celé partě ,,není to špatný nápad" poznamenal Garret. Když v  tom mu na hlavu přilétla opice a sebrala mu sluneční brýle. Všichni jsme spadli na zem a smáli se jako retardi. Ta opice si je ještě nasadila a začala se v nich předvádět. Garret ji začal chytat a já si to prostě musela natočit.  Já natáčela a Dominik to fotil. Byla jsem strašně ráda, že se baví. Když jsem ho viděla pár dní před odletem, tak nevypadal zrovna dvakrát dobře. Bílej jako stěna a celej v černým. Teď měl na sobě bílé tílko, které ukazovalo jeho namakané paže a palmové kraťasy a hlavně měl úsměv. To bylo to hlavní. Dokonce se stihl opálit.  Já taky už měla krásnou kůži. Zatím to vypadá, že se naše dovolená krásně vydaří. K tomu všemu má Garret za dva dny narozeniny. Nechtěla jsem mu kupovat dárek u nás a tak mu ho koupím až tady. Teda doufám, že něco najdu. Procházeli jsme trhama a koukali do stánku.  Ze Sabčou jsme zrovna stály u stánku s plavkama. Byla jich spoustu nádherných. Prodavačka byla už postarší paní, ale přesto měla dokonalou postavu ,,
View, Select, teste, comprar" opakovala pořád.

( Prohlížejte, vybírejte, zkoušejte, kupujte)

Vybrala jsem si troje plavky a prodavačka mě poslala někam za závěs si je vyzkoušet. Řekla jsem Sabi, aby to hlídala. Kdyby náhodou někdo chtěl odhrnout ten závěs. Když jsem si je vyzkoušela a vybrala jsem si. Šla si vyzkoušet plavky Sabina a já jí hlídala závěs.

Po chvilce vyšla Sabča a šly jsme zaplatit. Já si vybrala :

Nevím jestli to je styl brazílie nebo ne, ale všude se všechno třpití.

Vratily jsme se ke klukům a Garret měl dokonce svoje brýle, které mu předtím sebrala opice. Pokračovali jsme v prohlížení stánků až jsme došli někam do začátku drogových stánků. Neprodávaly se tady drogy nebo možná jo. Ty prodavaci vypadali všelijak, ale převážně tady bylo oblečení s motivem drog. Chtěla jsem tam jít, ale ostatním se moc nechtělo. Udělala jsem uraženej obličej a šli jsme na obědo-večeři..

Když jsme odcházeli z oběda, tak jsem si všimla jednoho stánku. Zašla jsem za Denisem, kterého jsem měla nejblíž  řekla jsem, že se sejdeme u domu. Chvilku odporoval, ale  nakonec šel. Došla jsem k jednomu stánku, kde byl kluk v mém věku. Když jsem se před něj postavila zvednul hlavu a široce se na mě usmál. Chvilku jsem nevěděla, jak se ho zeptat, ale nakonec mě předběhl ,,budeš si přát, krásko?" při tom oslovení jsem se začervenala. Přemýšlela jsem, jak složit větu, aby ji aspoň trochu pochopil ,,ehm... No... Zvládnul bys mi vyrobit náramek?" zkusila jsem. Koukal na mě jako bych se právě zbláznila, ale pak se začal smát ,,fór. Jasně že jo" ohnul se někam do krabice a vyndal z ní čtyři knížky a vyndal je na stůl ,,tady máš styly náramků. Zapínání. Barvy a styly kůže a nakonec písmo" ukazoval na na každou knihu. Odněkud zezadu vytáhl židli a pokynul mi, že si mám sednout. Tak jsem si teda sedla a začala si prohlížet styly náramků.

Vybrala jsem jeden který se postupně rozšiřoval a ke konci zase zužoval. Pak jsem vybírala kůži a tak. Po rychlém zkoumání jsem se rozhodla pro klasickou černou. Typ písma jsem vybrala okrasný psací a nakonec jsem zvolila jednoduché zapínání na cvoček.  Ten kluk mě celou dobu pozoroval nebo si aspoň myslím, že pozoroval mě a né moje prsa ,,jejich jména?" dobře. Pozoroval moje prsa ,,prosím?" podívala jsem se na něj se zdvyženým obočí. Určitě se leknul, že to řekl nahlas ,,tvoje jméno?" snažil se to zamaskovat. Vrátila jsem obočí na svoje místo a mile se na něj usmála ,,Elisabeth. Tvoje?" navázala jsem hned na to. Chvilku listoval nějakým časopisem se zbraněmi ,,Kalle(Kejl). Jsem Alverův synovec" když se  na něj tak dívám, tak je pravda, že je Alverovi trochu podobnej ,,jsem udělat teda ten náramek?" zeptal se okamžitě. Kývla jsem a vedl mě k nějakému stroji

Náramek na už máme hotový. Kalle mi na něj dál dárkovou krabičku. Už jsem chtěla odejít, když v tom mě napadlo, že bych mohla udělat náramek i taťkovi s Rendou. Zeptala jsem se na to Kalla a on souhlasil, ale poprosil mě, jestli bych si to udělala sama, kdyz uz vím, jak na to a on by obsloužil zákazníky. Jen jsem kývla a pustila se do práce.

Po dost dlouhý dobře to mám hotové. Jsou trochu jiný než ten Garretův, ale i tak se mi líbí. Taťka na něm má napsáno Father a brácha Brother.

Kalle  mi k nim dál taky dárkové krabičky a ještě chvilku jsme si povídali. Narodil se tady, ale pak s matkou začal cestovat, ale prej všechny cesty vedou domů a proto skončil tady. Ještě než jš stihla odejít, tak mě požádal o svoje telefonní číslo a mohla jsem jít.

Zastavila jsem se ještě u těch drogových stánků a koupila si kšiltovku s marihuanou a mikunu, která ukazuje oba prostředníčky. Jo a ještě náušnice s marihuanou, ale toť vše. Mance jsem koupila ještě mangovou a kokosovou voňavku, protože si pořád stěžuje, že je u nás nemaj.  Vrátila jsem se ke stánku s plavkama a odtamtud už jsem trefila k domovu.

Už z dálky jsem viděla Garreta stepujícího na terase ,,kde si sakra byla?" vyjel na mě hned. Celou dobu jsem se koukala na svoje nohy, které byly momentálně zajímavější než Garretův obličej, na který jsem se vždycky tak ráda koukala ,,něco jsem scháněla. Navíc to věděl Denis" obhajovala jsem se. Bylo vidět, jak zatnul pěsti ,,tos to nemohla říct rovnou mě? Bál jsem se o tebe" to má krámy nebo co? Je horší než já. V jednu chvíli na mě řve a v druhou se tu málem zhroutí. Vzala jsem ho za pas a vedla ho do domu.