Dcera Pána Zla✔

Draco Malfoy

"Vy máte dceru?" ptala se Bellatrix.

"Ano, Hermiona je má dcera, a dnes se stane jednou z nás" řekl jim táta.

Pak mi udělal znamení Zla, které se mi docela líbilo.

"Od teď jí všichni budete oslovovat má paní, chovat se k ní jako ke mně, a budete jí ve všem nápomocni" rozkázal.

"Teď konec" zavelel a všichni se rozešli.

"Tati?" zeptala jsem se, když jsme byli sami.

"Ano?" oplatil mi.

"Co když nechci být ta zlá?" zeptala jsem se. Zřejmě ho to zarazilo.

"Ale Mio, nemusíš být ta zlá, stačí, když budeš po mně, a půjdeš si přitom za svým. A hlavně mě nezradíš" řekl mi.

"Díky" řekla jsem a objala ho.

"Souboj?" vystihl táta moji myšlenku.

"Souboj" řekla jsem a vytáhla hůlku. Tu jsem ale pak zahodila, na znamení, že budeme bez nich.

"Dobře" pochopil a svou taky odložil.

Pak jsme po sobě začali metat různé kletby, většinou neverbálně, byla to zábava.

Po nějaké době se mi podařilo odhodit tátu až na druhý konec místnosti.

"Není ti nic?" zeptala jsem se starostlivě.

"Ne, v pořádku. Máš sílu, po mně" pochválil mě a já mu pak pomohla na nohy.

"Pro dnešek už stačí" navrhnul a já přijala.

"No nic, už stejně musím" řekla jsem a pevně ho objala.

"Ahoj tati" rozloučila jsem se.

"Ahoj Mio" řekl a já se pak přemístila do Bradavic.

Tam jsem se převlékla do normálního oblečení a usnula. Bylo toho moc.

...

Ráno jsem se probrala, naštěstí nebyla škola, protože byl víkend.

Pomalu jsem sešla dolů do společenky, kde na nástěnce vysel papír, který si všichni prohlíželi. Když jsem se dostala blíž, všimla jsem si, že je to papír o plesu. O Vánočním plesu.

Nevím, jestli se mi tam vůbec chce. S nikým momentálně nechodím, a s Ronem jít nechci, i když mě stejně požádá.

Sešla jsem do Velké síně, kde jsem narazila na Draca, který se na mě usmál.

Poprvé za šest let jsem mu viděla do očí. Nádherné a bouřkově modré.

"Ahoj Mio" pozdravil mě.

"Nejsem náhodou tvá paní, Malfoyi?" zeptala jsem se. Už jsem zase ta zlá a arogantní.

"Promiňte, má paní" řekl smutně.

"Nech toho" řekla jsem se smíchem.

"Hermiona" řekla jsem a podala mu ruku.
"Draco" řekl s úsměvem a pak si se mnou potřásl.

"Tak hele, Mio, jestli ti tak můžu říkat" začal.

"Jo" řekla jsem mu.

"Víš, nešla by jsi se mnou na ten ples? Jako kamarádka?" zeptal se mě. Lepší než Ron.

"To by šlo" řekla jsem a pak jsem se usmála.

Pak jsem se vydala k Nebelvírskému stolu, kde mě pohledem probodával Ron.

"Co to mělo znamenat?" ptal se mě.

"No co?" opáčila jsem.

"Hele, nešla by jsi se mnou na ten Vánoční ples?" položil stejnou otázku, jako Draco.

"Promiň, ale už partnera mám" řekla jsem mu.

"Ty jdeš s Malfoyem?" zeptal se znechuceně.

Rozhodla jsem se ho provokovat, a tak jsem řekla "Ne, jdu s Dracem."

Nechápavě se podíval, a já pak sebrala svoje věci a šla na kolej.

Byla sobota, a tak jsem zašla do knihovny.

"Knížky? Jak jinak, že?" uslyšela jsem v knihovně Dracův hlas.

"Ahoj Draco" pozdravila jsem ho.

"Ahoj Mio" řekl a usmál se. Hezky.

"Hele, nechceš jít dělat něco zábavnějšího?" zeptal se mě.

"A co?" zeptala jsem se já.

"Pojď se se mnou projít" poprosil.

"Fajn" řekla jsem. Uklidila jsem knížku a šla za ním.

Vydali jsme se ven, jen jsme se tak procházeli a povídali si.

Pak jsme si sedli na lavičku k jezeru.

"Je hezky, co?" zeptal se mě.

"Jo, je" odpověděla jsem mu.

Pak si mě stáhl tak, že jsem měla hlavu v jeho klíně a na té lavičce ležela.

"Takhle je to pohodlnější?" zeptal se mě.

"Máš pravdu" řekla jsem a trochu zavrtěla hlavou, abych se uvelebila.

"Máš hezký oči, Mio" pochválil mi Draco oči.

"Děkuju" poděkovala jsem a usmála se.

"Můžu něco zkusit?" zašeptal mi těsně u ucha, až jsem cítila jeho horký dech.

Jen jsem kývla. A on mě pak políbil. Dlouze, ale sladce.

"Tak co?" zeptal se pal. Já se posadila a nadechla se.

"Trochu narychlo, nemyslíš?" zeptala jsem se.

"Možná, že se to od včerejška dost změnilo, myslím mé chování k tobě" řekl.

"To jo" souhlasila jsem.

Pak jsme se vydali zpět k hradu, kde jsme šli rovnou na oběd.

Celou dobu jsme se na sebe culili, muselo to vypadat divně.

"Kam koukáš?" vytrhl mě z toho Harry.

"Nikam" zakryla jsem. Nechci, aby to někdo věděl.

"Ty koukáš ke Zmijozelu?" ptal se mě.

"Kdo tam jako je...Malfoy?" zeptal se udiveně.

"Nekoukám na Malfoye, koukám na Draca" řekla jsem obdobně, jako Ronovi ráno a strčila si do pusy bramboru.