L A W L E S S » z.m.

part » three

t w y l a :

"Jdu do toho s váma."Vyhrkne do telefonu.

"Co-že?"Vyjeknu překvapeně.

"Pomůžu vám a Niall to přijme taky,když mu budete vařit."Dodá a já se uchechtnu.

"Jedu pro ledničku."Oznámím mu a hovor ukončím.S mým dnešním plánem,přesněji spaním,jsem musela seknout a vydat se pro ledničku.

Nerozhodně pochoduji kolem dvou lednicí.Cinkne mi mobil a já otevřu zprávu od Harryho.

Bral bych tu v pravo.

Ta nebude od Harryho.Sakra!Rozklepaně se vydám k pokladně a ledničku zaplatím.S převozem se nějak vypořádám a s šikovnými rucemi Maxine se nám ji podaří zprovoznit.

"Musím jet ještě pro nákup."Vydám se zpět k autu,když se střetnu s přicházejícím Niallem.

"Ahój Twyl!"Zakřičí na celou garáž a rozběhne se ke mě,kde mě uvězní v medvědím objetí.Nastartuji dnes už po několikáté auto a vyjedu vstříc nákupům.

U zeleniny mě vyruší cinknutí mobilu.

Nákupy?Jedu se přidat babe :3

Ne ne ne!!Hodně špatný,hodně špatný,HODNĚ ŠPATNÝ!Opakuji si v hlavě a zběsile poletuji po obchodě.Rozhlížím se kolem sebe,ale nikoho podezdřelého nevidím.Když uběhlo 20 minut,trochu jsem se uklidnila a pokračovala v nakupování.Vše jsem zaplatila,ale před vchodem mi začal vibrovat mobil,na příchozí hovor.Volnou rukou,ve které jsem neměla tašku s nákupem jsem si vytáhla mobil se zadní kapsy a bez zkontrolování čísla jsem to zvedla.

"Myslel jse,že to nezvedneš."Ozve se hluboký a chraplavý hlas.Ztuhnu neschopná pohybu,krev mi tuhne v žilách a nejsem schopná vydat ze sebe ani hlásku.

"Copak?Nějak si nám zmlkla.Asi si s tebou pokecám víc,až vyjdeš z toho obchodu."

Mobil mi ohlásil ukončený hovor.Zavolat?Měla bych zavolat klukům,aby pro mě přijeli?

Po několika minutovém sezení,neschopná nic dělat ke mě přišla prodavačka.

"Slečno?"

"Ano?"

"Budete muset jít ven,zavíráme."

Skroušeně jsem se na ní podívala a zvedla se.Plouživými kroky jsem došla ke skleněným dveřím a vyšla ven.

No konečně.

Rozsvítí se mobil s novou zprávou.Začala jsem zmatkovat,srdce mi bilo jak splašené a kolena se klepaly.Proč mě rovnou nezabije?Proč mě tak trápí?

"Ha-rry?!"Zaskřehotám a po tváři se mi chtíc nechtíc začnou kutálet slzy.

"Twyl!Co se děje?!"Začala jsem křičet,když jsem uslyšela výstřel.

"Kdo tam střílí?Jsi v pořádku?!Twyl!!"Začne řvát do telefonu a já v sobě dusím vzlyky.Uteču se schovat za auto.

"Nemů-ž-"Mé slova přeruší palba do auta,za kterým jsem ukrytá.

"Nemůžu chodit sam-ma!"Křičím do telefonu utíkající k dalšímu autu.

"Je tu Zayn!Střílí po mě!"Vykřiknu spolu s dalším výstřelem,který mi proletěl těsně kolem ramene.

"2 minuty a jsem tam!"Zakřičí a položí to.Prudce dýchám a slzy ustaly.Nebreč a zkus přežít!Okřiknu se v mysli a vykouknu zpoza auta,když střelba ustala.Pložím tašku s nákupem a pohotově šáhnu do zadní kapsy svých skinny jeans.Nabiju zbraň,výčkávajíc další útok.

Přikrčím se a vyjdu zpoza auta.Uvidím pětici mužu v černých teplácích a mikinách spolu s maskami,která zakrývají jejich obličeje.Bohužel i toto stačí,aby jste v takovýchto situacích poznaly kdo po vás jde..............cosa nostra.Do téhle doby jsem si pod pojmem cosa nostra představila plešatý dědy,ve smokingu.No jo,Chicago je jiná liga.Až moc přehnaně hezcí kluci,zahalení v černém.

Vystřelila jsem po nich.

Už jen 90 sekund,ulyšela jsem uchechtnutí.Následoval výbuch auta,které začalo hořet.Odletěla jsem několik metrů dozadu,poslední auto za které jsem se mohla schovat je v tahu.

60 sekund,blížící se skupina kluků se zbraněmi stačí na to,abych se i po oslabení výbuchem zvedla a začala prchat z parkoviště.Něco po mě chtějí,sakra něco po mě chtějí!Proto mě nezabili!Jejich dusot kroků se objevil několik sekund po mém zahájení k útěku.Blížící se ulička přeplněná lidmi se mi hodila ke splynutí s davem.Svou kapuci jsem si stáhla do obličeje a začala se prodírat masou lidí,která v ulici proudila.

30 sekund.Slyším výkřiky,jak lidí,tak i ty výhružné mířící na mě,skoro mě mají,ztratit se jim se mi nedaří a já jsem zoufalá.Konec ulice se blíží a já jsem bezmocná.I přes tlačící se lidi se mi podaří vyhrabat mobil a vytočit Harryho číslo.

"Twyl,jsme skoro tam!"

"Já tam,ale nejsem!"Zařvu.

"Jak to,kde jsi?!"

"Utíkám jim!Už mě skoro mají!Jsem na West Divison Street!"Hovor ukončil a já vzdáleně uslyšela skřípění pneumatik.Ten zvuk mě probudil na tolik,že jsem se začala prodírat davem větším tempem.Lidi nadávali na mé chování,je mi jedno co si říkají!Zahlédnu mě známé auto a začnu sprintovat směrem k němu.Dveře spolujezdce se otevřou a já naskakuji,s hlasitým skřípěním pneumatik se jim ztrácíme.

Hlasitě dýchám,pálí mě na hrudi a hlava mi hoří.

"Jsi v pořádku?!"Vyjekne Hazz,po několika minutách.

"Jo jen-"Nedokončím větu,jelikož to nemůžu udýchat.

"Chápu."Přikývne a dál se věnuje řízení.