Čtyři plus jedna kočka ✔

39. Možná to dává smysl

„Felixi!" zaječela jsem hned, jak jsme vešly do bytu, a vletěla jsem do kuchyně, kde zrovna myl nádobí. „Tys mi sváděl přítelkyni!"

Z předsíně jsem slyšela Lauřin smích, ale ignorovala jsem ji. Měla jsem v plánu pořádně mu vynadat.

„Jak jsi mohl," pokračovala jsem ve svém výstupu, „líbat nejdřív mě a pak ještě i moji holku? To je naprosto nepřípustné a to nádobí ti to nevyžehlí," dodala jsem, když se chtěl převádět umytou mísou.

Lau se objevila ve dveřích do kuchyně. „Ahoj, Felixi," mrkla.

„Ahoj, kočko," rozzářil se Felix jako hvězdička.

Došla k němu a dala mu pusu na tvář jako vždy. Všichni jsme ale tak nějak tušili, že to nebylo úplně stejné.

„Mám takový nápad," ozval se Felix a sundal si moji zástěru, „co kdybyste si zašly do koupelny a pak přišly do postele?"

Vrhla jsem na Lau vyděšený pohled, ale ta mě popadla za zápěstí a táhla pryč.

„Báječný nápad," prohlásila.

Když za námi zaklaply dveře, dokázala jsem se soustředit jen na jedno. „Lau..., myslíš, že nám vlezl do postele?"