Chapter twenty three

3.2K 233 13
                                    

Když jsem zprávu odeslal, Derek se rychle vrhl ke svému mobilu a něco na něm udělal. Vibrace se po třetí neozvali. Upřímně, zprvu mi to bylo líto, jenže pak mi to došlo.

,,Kdopak ti píše, Dereku?"zeptal jsem se ho. Pomalu a pečlivě si pohrál s každým vysloveným slovem a hlavně s jeho jménem.

,,A komu píšeš ty, Stilesi," Snažil se zůstat v klidu a s neoblomností ve tváři, ale na mě nic takového neplatí.

,,Já se ptal, ale první."

Byl nervózní. Hodně nervózní. Po čele mu stekla jedna neposedná kapka potu, která prozradila, že Derek opravdu tápe.

,,Máma se jen shání kde jsem." Pokus o úsměv, který nevyšel. Nevím co to se mnou bylo, ale najednou jsem se k němu rozešel.

Milinko zrychlený dech.

,,Opravdu?"

Třes rukou.

,,Opravdu."

Krok vpřed.

,,Asi nebýváš po škole často?"

Hodně zrychlený dech.

,,M-Moc často ne."

Vzdálenost jen pár centimetrů .

,,To mě překvapuje."

Můj dech dopadá na jeho pokožku a otřásá jeho tělem.

,,Už musím jít." řekne rychle, vezme své věci a rychlým krokem z místnosti odejde.

No a to nádobí tady zbylo, jen na mě. Ale co, vlastně si za to můžu sám. Povzdechl jsem si a pustil se znovu do toho.


Po dlouhé době další část. Předem se omlouvám za nedorozumění, které nastalo při publikaci. Místo na ikonku 'Uložit' jsem klikla na 'Publikovat', tím pádem se část 'vydala' dvakrát, takže přibylo ještě rozuzlení. Ještě jednou se omlouvám.

Message from unknow | SterekOù les histoires vivent. Découvrez maintenant