Princess of Vampires II - Hard Promise [DOKONČENO]

Chapter eleven - He

Kass
Místo toho, abych šla zpět k rodině jsem utekla z kostelu. Měla jsem strašnou chuť jít do domu, kde jsem do teď byla a zabalit si všechny věci. Myslela jsem, že mě vyhodí z domu, po tom co zjistili, že tam nechali princeznu, kterou nemají v lásce. Běžela jsem někam daleko, dokud jsem nenarazila do někoho. S omluvou jsem přestala běhat jak blázen. Pomalu jsem se vrátila k domu a sedla si na schody. ,, Jak se vlastně jmenuješ?" ozval se najednou už známý dětský hlas. ,, Víš jak se jmenuje princezna?" zeptala jsem se Natalie. Ta jen zakroutila hlavou a dál mě pozorovala. ,, Kassandra La Fure," řekla jsem. ,, Máš hezké jméno," řekla Natalie. Jen jsem se na ní podívala. ,, Proč si nám neřekla, kdo si?" zeptala se teď Sonya. ,, Chtěla jsem vám to říct, ale pak si o mě začala mluvit. Ani mě neznáš a už mi nadáváš do děvky?" zeptala jsem se. ,, Omlouvám se jasné? Ale sama víš jaký mám názor," řekla. ,, A já jsem ti řekla, že trůn nechci," řekla jsem. ,, Proč by si ho nechtěla?" zeptala se Sonya. ,, Nechci vládnout. Nikdy jsem o to nežádala. Chci být sama sebou. A zrovna teď si půjdu zabalit a najít Zacha," řekla jsem a zvedla se ze schodů. ,, Nemusíš odcházet," řekla Sonya. ,, Omlouváme se za to co jsme řekli. Teda spíš já," dodala ještě. ,, Neodchazím kvůli tobě. Musím ho najít," řekla jsem. ,, Zach je mrtvý!" řekla Sonya. ,, Není! On není mrtvý! Musím ho najít," řekla jsem. ,, Až ho uvidíš budeš jen zklamaná, ale jdi si. Ty budeš mít zlomené srdce," řekla a šla ke dveřím. ,, Já už zlomené srdce mám," řekla jsem tiše. Jakmile otevřela dveře vešla jsem do domu a koutkem oka jsem si všimla, že nás sledovala Diana s Katarinou a Natalie. Šla jsem do pokoje, kde jsem do teď byla a naházela své věci do batohu. Podívala jsem se na své zásoby skvělých sendvičů a chlebu bez boršče. Moc jsem toho už neměla a sama jsem nevěděla kde jsem. Neřešila jsem to, doufala jsem, že při cestě najdu nějaký obchod. Ještě jsem po sobě urovnala peřinu a poté šla pomalu dolů. Už jsem se chystala ke dveřím, když v tom mě zastavila Diana. ,, Nechci ti v tom zakazovat, jen ti chci dát radu a tohle," řekla a podala mi několik kousků chleba. S děkovným pohledem jsem si to od ní převzala a čekala co mi poví. ,, Vím, že nevíš kudy jít. Chtěla jsem ti říct, že tu je parta amatérů, kteří loví Temný. Myslím, že by si mezi ně mohla zapadnout," řekla Diana. ,, Proč to děláte?" zeptala jsem se jí. ,, Si milá dívka. Vím, že Zach žije. Pokud to půjde zachraň ho. Ráda tě tu znovu uvidím, ale bo boku se Zachem," řekla a krátce mě objala. Dala mi prostor, abych mohla projít. Když jsem otevřela dveře ještě jednou jsem se otočila na Dianu a přikývla. Nevěděla jaký slib jsme si dali. A já nevěděla zda ho splním.

,, Vy jste ta skupina co loví Temný?" zavolala jsem na partu kluků, který stáli u většího auta. ,, Přesně tak. Máš s nimi nějaký problém? Můžeme ji vyřešit," otočil se na mě kluk, který měl vlasy vyčesané až do nebe. ,, Mám s nimi problém, který si musím vyřešit sama, takže chci jet s vámi," řekla jsem a ten kluk se začal smát. ,, Pochybuju, že umíš vůbec bojovat," smál se. ,, Tak se ukaž," řekla jsem a položila si batoh na zem. ,, Nemlátím holky," řekl. ,, A proto se za mnou plíží ten vlkodlak?"' zeptala jsem se a ten kluk s vlasy až do nebe se na mě šokovaně podíval. Jak jsem to věděla? Podle pachu. Rozeznám upíry od vlkodlaků. Na zbytku ještě pracuju asi to bylo nějaké plus od toho, že jsem hybrid. ,, Jak?" zeptal se. ,, To nechtěj vědět, jdeš si teda zabojovat nebo můžu s vámi?" zeptala jsem se. Myslela jsem, že mi to dovolí, ale najednou ho někdo předběhl. Ten kluk byl o něco starší než zbylí dva a taky měl mnohem víc svalů. Byl rychlý, ale já rychlejší. Udělal první útok a já jsem ho s úskokem odrazila. Když útočil znovu vyšvihla jsem svoji nohu a udeřila jeho hrudník a on sotva udržel rovnováhu. Pyšně jsem se usmála a jeho ti naštvalo ještě víc. Sice jsem byla rychlejší, ale on byl silnější. Rozběhl se proti mě a než jsem stačila jakkoliv zareagovat letěla jsem zády na zeď, kde po mě zůstala větší díra. Neměl ti dělat. Moje druhé já se naštvalo. Běžela jsem proti němu. Nejdříve jsem ho praštila do krku, což ho trochu oslabilo. Měla jsem tak šanci skočit mu na záda a praštit ho do hlavy. Nohama jsem mu držela krk, tím pádem lapal po dechu. Začal i se mnou padat na kolena. Slezla jsem z jeho zad a nohou jsem ho podržela na místě. ,, Proboha," ozval se ten kluk s vlasy až do nebe. Podívala jsem se na něj a zrychleně dýchala. Nic dalšího neřekl jen si klekl na kolena stejně jako ten vlkodlak. Nepatrně jsem si sáhla pod oko. Mé žíly byli naběhlé a mé zelenošedé oči byli určitě jasně žluté. ,, Ty si ta princezna, která nám má vládnout," řekl ten silný pode mnou. Pustila jsem ho a on se konečně nadechl. ,, To ty si zabila toho Arcadiuse," řekl a klekl si jako ostatní. ,, To sice ano, protože ohrožoval mé přátelé a můj domov," řekla jsem. ,, Nejsem váš vládce a ani nebudu. Nechci být královna," řekla jsem. ,, Omlouvám se, že jsem o vás pochyboval výsosti," řekl ten vlasatý. ,, Neříkej mi tak. Určitě víš jak se jmenuju a už vstaňte chci vyrazit," řekla jsem, popadla svůj batoh a rozešla se směrem k autu.

,, Proč jsme v baru?" zeptal se mě Aiden, kluk s vlasy až do nebe. ,, Jsem Temní chodí nejčastěji," řekla jsem. ,, Buďte v ústraní, já jsem návnada," řekla jsem. ,, Jaká návnada?" nechápal Ron, mladý vlkodlak. Nic jsem neřekla jsem jsem chytla konec mých šatů s stáhla je níž. Tím pádem se klukům dostal výhled na mé poprsí. ,, Oči mám tady kluci," řekla jsem. ,, Jasný, takže ty budeš na baru?" zeptal se mě Nick, svalovec. Jen jsem přikývla a s otočením na podpatku jsem odešla k baru. Ještě jsem si nic neobjednala a už přede mnou byla sklenička s Whisky. ,, Omlouvám se, ale já si nic neobjednala," řekla jsem. ,, Ale on ano," řekl a ukázal na může, které mu nebylo vidět do obličeje. Viděla jsem jen jeho ruce a podle toho jsem usoudila, že musí brát stereoidy. Jen jsem zvedla skleničku a napila se. Když jsem se tam znovu podívala nebyl tam. ,, Co tu dělá tak krásná slečna sama?" zeptal se někdo vedle mě. Koutkem oka jsem si všimla bledých svalnatých rukou. Hned jsem si uvědomila, že to on mi dal tu skleničku a taky jsem si uvědomila, že není upír ani člověk. Je Temný. Chtěla jsem sáhnout po kolíku, ale najednou jsem byla strašně unavená a slabá. ,, Ještě si užiješ spoustu srandy," řekl a já jsem upadala do temnoty.

,, Kolik si ji toho dal?" ozval se nějaký hlas, který mi byl tak povědomý. ,, Trochu, nevím proč spí tak dlouho," teď to byl ten svalovec. ,, Jdi pohlídám si jí," řekl někdo. Nic kromě bouchnutí dveří jsem už neslyšela. Pomalu jsem otevřela oči a všimla si, že jsem v nějakém luxusním pokoji. ,, Konečně si vzhůru," řekl někdo. Ten hlas jsem už musela někde slyšet. Zvedla jsem se na loktech a podívala se na osobu, která na mě do teď mluvila. Jakmile se moje oči dostali do normální viditelnosti a já si všimla toho kdo na mě mluvil zastavilo se mi srdce. Nevěřila jsem, že jsem až tak moc blízko. Ale teď, po tom, že mě odvedli z baru. Teď, když jsem v luxusním pokoji zavřená s ním. Už neměl opálenou pleť, měl ji bledou, skoro až modrou a jeho hnědé oči? Ani zmínka po té krásné barvě. V jeho očích byla už jen jasně červená. Byla jsem v pokoji s ním. S mužem, kterého jsem hledala. ,, Taky mě ráda vidíš jako já tebe?" zeptal se. Nemohla jsem dýchat. Můj zbylý svět se rozpadl na milión kousíčků. Jenže všechno byla pravda. Našla jsem ho. Tedy on našel mě. Už to nebyl muž, kterého jsem znala, byla z něj zrůda. Zachariach Collins je opravdu Temný.
################################
BAF!!! To jste nečekali co? :O já vím já vím, konec hrozně napínavý. Doufám, že mě nezabijete :D. Kdo by vám pak psal další díly? :D. Jinak co říkáte na tuto kapitolu? A taky si ty kluky pamatovat nemusíte. Myslím, že se tam už neobjeví...
Jak jsem slíbila kapitola je napsaná už dnes.
Lovuju vás
Vaše
#Bee#