Chapter thirty-seven My friends don't believe me...

1.4K 76 23
                                    

Kass
,, To už budu navždy muset ležet v posteli?" zeptala jsem se Zacha, který mi dělal kroužky na vypouklém bříšku. ,, Ano, budu tě vykrmovat a ty budeš jen ležet a odpočívat," řekl a já se zamračila. ,, Než se to malé narodí, umřu na nudu," řekla jsem a on přestal s kroužky. ,, Hej! Bylo to příjemné," řekla jsem. ,, Nechceš ležet v posteli tak nebudou ani kroužky," řekl a vstal. ,, Měla bych to říct ostatním ne?" zeptala jsem se a on se zastavil v oblékání. ,, Možná to bude dobrý nápad," řekl jen. ,, Tím pádem jdu za nimi," řekla jsem a začala vstávat. Naším útočištěm byla stará půda knihovny a nebo Améliina komnata. ,, Nemůžeme dát sraz tady? Pro jednou?" zeptal se. ,, A to mám ležet v posteli?" zeptala jsem se on se usmál tak, abych věděla, že takhle to zamýšlel. ,, Tak to ani náhodou. Malé je moc malé, takže chodit ještě můžu," řekla jsem. ,, Dobře, dobře, ale až budeš v pátém měsíci, budeš jen ležet! Až do porodu!" řekl a když jsem chtěla něco říct zastavil mě zvednutím prstu. ,, Nic neříkej, nebo budeš ležet už od teď," řekl mi a já jsem zavřela pusu. ,, Víš, že budu muset jezdit na prohlídky?" zeptala jsem se. ,, Tak tam budu jezdit s tebou," řekl. ,, Fajn! Už můžu vstát?" zeptala jsem se a když Zach přikývl s radostí jsem vyskočila z postele. ,, Seženeš všechny? Prosím," řekla jsem a on jen přikývl. ,, Tak za dvacet minut u Amélie," řekl a s polibkem, který mi věnoval odešel. Zavrtěla jsem nad ním halovou, ale byla jsem ráda, že to vzal tak jak to vzal. Šla jsem ke skříni, na které bylo také zrcadlo. Stála jsem před ním ve sportovní podprsence a sledovala jsem svoje bříško. Vypadalo normálně, až na to jak bylo trošku vystouplé. Dala jsem na něj ruce a usmívala se. Přemýšlela jsem nad tím, jestli bude jako já. Moje matka byla upírka a můj otec hybrid, z čehož jsem vznikla já jakožto nějaký super hybrid. Co když bude ještě víc silnější? Špatné myšlenky jsem zahnala pryč a otevřela skříň. Vzala jsem si tmavě červené tričko, černou mikinu na zip a černé džíny, které brzy budu muset omezit, protože se tam nebudu vejít. Až teď jsem si uvědomila, že moje postava nebude to co bývalo, až bude to malé tady s námi. Najednou se mi pod nohama propletl Lord Sníh. Ano pořád je tu se mnou, ovšem Adrian ho pěkně vyrkmil. Takže to není to malé kotě, které jsem našla ve sněhu, teď to byl hezky tlusťoučký kocour. Posunula jsem se do dřepu a podrbala ho na hlavě. ,, Až přijdu pomazlím se s tebou, ale teď musím jít," řekla jsem mu a sama se divila, že si povídám s kocourem. Se smíchem jsem vstala a šla jsem pryč ze svého pokoje.

Zach
Zaklepal jsem na dveře od Johnovýho pokoje. Věděl jsem, že tam bude i Freya, takže jsem měl dvě mouchy jednou ranou. Najít Sydney mě určitě pomůže Adrian. Dveře se otevřely a v nich stál John bez trička. ,, Za dvacet minut u Amélie," řekl jsem jen a odešel. Šel jsem za Adrianem u něj jsem bez klepání vešel, neboť byl celkem dobrý přítel. ,, Za dvacet minut u Amélie, ale musíš mi ještě pomoct najít Syd...," chtěl jsem mu říct můj plán, ale přerušila mě, přesně ta, kterou jsem musel najít. ,, Já jsem tady," ozvala se a pak na mi zamávala. ,, Oblíbila si to křeslo," vysvětlil mi Adrian. A já jsem jen přikývl. Mezi Adrianem a Sydney šlo ó něco víc, tedy alespoň pro mě. Nevěděl jsem jak to vidí oni, nebo někdo jiný. ,, Tak tedy za dvacet minut u Amélie," řekl jsem a radši odešel. Sám jsem je pořád nepochopil a oni si to asi taky neuvědomují. Třeba mezi nimi někdy něco bude. Nad tou představou jsem se jen usmál. Sám jsem se rozešel do komnaty, kterou obývala Amélie.

Kass
,, Co nám chceš povědět?" zeptala se Freya. ,, A proč tu jsou oni?" zeptal se John a to slovo oni bylo směrované na Adriana a Sydney. ,, Jsou to moji a Zachovi přátelé, jestli s tím máte problém, tak můžete odejít," řekla jsem prostě. ,, To taky uděláme, až nám konečně, řekneš to, co chceš!" řekla Freya, byla celkem protivná, což moje nálada nesnesla a tak jsem se zamračila. ,, Když to tak chceš vědět, tak jsem těhotná," řekla jsem s výdechem. Freya i John se začali smát. ,, Kdo je táta?" zeptala se Freya. ,, Samozřejmě, že Zach," řekla jsem a oni se znova začali smát. ,, Zachu, ty tomu věříš?" zeptal se ho John. ,, Samozřejmě, věřím že je mé," řekl jen a ruku mi dal na bříško. ,, Víš že se spolu vyspali?!" Freya to doslova zakřičela, ovšem Zach věděl o všem, co se stalo, když tu nebyl. ,, Měla jsme ochranu," odpověděl na to Adrian. ,, Ty už vůbec nemluv," řekl Freya i John naráz. To už jsem byla naštvaná já. ,, Co proti nim máš?!" vyprskla jsem. ,, Čím začneme? Adrian je děvkař a ty se sním vyspíš? To už si i ty děvka!" Řekla Freya a já nevěřila svým uším. ,, A ta holka? Je to nepřítel, sama nás nemá ráda ale teď je akorát chudinka, že se přátelí s ním," řekl John. Nevěděla jsem co říct na jejich chování, když v tom se ozvalo tleskání. ,, Tak to je skvělý! Řekla si snad poprvé moje jméno!" ozval se Adrian, překvapivě klidný. ,, Myslím, že ti něco řeknu," řekl a poposedl si na malým gauči. ,, Ó mě nevíš nic. Ty pomluvy nejsou pravdivý, možná jsem byl sobecký, myslel jsem sám na sebe, ale pak jsem poznal Kass. Změnila mě, kouřím jiné cigarety, které neublíží tak moc lidem v mém okolí. Hledal jsem pro ní způsob, jak jí zachránit životní lásku a při tom jsem si ji mohl nechat pro sebe. Ale víte co? Ani na chvíli jsem na to nepomyslel. Malém jsem umřel, ale bylo mi to jedno, umřel bych pro dobrou věc. Takže, nevíš jaký opravdu jsem, jaký jsem teď a minulost je minulost," řekl Adrian. ,, Pořád si debil a ona je chudinka, určitě pozná co jsi zač a pak toho akorát bude litovat, vždyť její rodina i ona jen lžou," pokračovala Freya a já se mračila. Neměla jsem slov. Viděla jsem jak se Sydney napnula, ale Adrian jí uklidnil tím, že jí položil dlaň na koleno. ,, O její rodině nevíte nic, nevíte co si prožívá, nemůže mít svůj život. Nadpřirozené nemá ráda, jen na ně není zvyklá! Tak se nepleťte do našich životů a už vůbec ne do Kass a Zacha, je to jejich fazolka a vy by jste se měli smířit s tím, že i přes to všechno mají lepší život než vy!" Adrian, už nebyl tak klidný jako předtím, teď byl vážně naštvaný. ,, Stejně jí nevěříme, mohla to mít s kýmkoliv," řekl John a já zalapala po dechu. ,, Co se to s vámi stalo?" zeptala jsem se překvapená nad jejich chováním. ,, Co se stalo spíš s tebou? A s tebou Zachu? Vážně jí to věříš?" zeptal se ho John. ,, Býval jsi můj nejlepší, ale teď ta změna ti nesvědčí," řekl jen Zach, který se ze všech sil snažil zůstat klidný. ,, Žádný dítě nečeká," řekla Freya, která svůj vztek neovládla a její silou do mě strčila. Nikdo mě nestihl chytit, nikdo tomu nezabránil a já s výkřikem dopadla na břicho. Tělem mi projela velká bolest a před oči se mi nahrnula temnota. Moji přátelé mi nevěří, řekla jsem si a poté jsem upadla do temnoty s velkou bolestí.
################################
Ťuk, ťuk. Kdo tam? Přeci nová kapitola! Eh, trochu divný, co si myslíte, že se stalo Johnovi a Freye? Jaký teď u nich máte pocity? A co ten pád? :O hlavně, aby Kass nepřišla ó fazolku. Ach, to pojmenování je tak Cute :33. A co Adrian? Je lepší a lepší, nemyslíte? Já osobně ho mám ráda, ovšem Zach je srdcovka. A teď k zásadní otázce.
Zásadní otázka
• Kdo by mi chtěl pomoct? Hehe, neřeknu vám s čím :D je to takové upsaní ďáblu :D. Ne dělám si si legraci. Bude to lehké, příjmu asi tři lidi, takže kdo by měl zájem, ozvěte se pod tuto kapitolu a já vám do soukromých zpráv napíšu, o jakou pomoc se jedná.
So, nechám své kecy kecama a Adios!
Lovuju vás
Vaše
#Bee#

Princess of Vampires II - Hard Promise [DOKONČENO]Where stories live. Discover now