Chapter twenty-two He did it for me.

1.3K 87 12
                                    

BAF! Lekla si se i teď patriciedesnicova53? Mohla by si :D. Tato kapitola je věnována zrovna tobě :D. Čím sis to zasloužila? Aspoň si se lekla mého baf :D. Ne všichni z vás si zaslouží věnování. Je to pro mě maličkost za to, že tenhle příběh čtěte.
So, Enjoy it a! Všichni taky samozřejmě. Jinak zkuste si pustit písničku 👆👆. Kdo by čekal, že Huawei bude mi skvělé písničky? XD

Švih, úder, obrana, švih, úder, obrana. Otočka, výskok a zabodnutí do hrudi. Znovu jsem nebodla dostatečně aby figurína zemřela. Naštvaně jsem odstoupila od figuríny, která měla hnusně rudé oči a vytasené zuby, aby se jich mladší studenti báli. S povzdechem jsem vytáhla svůj kolík a rukou si upravila vlasy. Trénovala jsem takhle asi už tři dny, ale pořád nedokážu trefit srdce tak jak mám. Nevím co to se mnou je. Znovu asi po desáté jsem nasadila bojovný postoj a začala útočit na figuru. Nikdo v tělocvičně nebyl jen já ve sportovní podprsence a legínach s figurínou, která mi začala lést na nervy. Musela jsem se víc soustředit. S nádechem jsem se dívala na figurínu a s výdechem jsem vyskočila a bodla do figuríny. Když jsem pozorovala kolík, zkusila jsem ho chytit. Naštvaně jsem vykřikla a skopla figurínu na zem. Jak dopadla na tvrdý obsah rozpadla se a kolík odletěl několik metrů daleko. ,, Doufám, že sis nepřestavuješ mě místo té figuríny,“ ozval se John. Otočila jsem se a tak nějak se na něj usmála. ,, To se neboj. Co tu vůbec děláš?“ zeptala jsem se ho. ,, Měl jsem tě najít. Adrian Ashford tě hledá,“ řekl a já jsem si začala balit láhev s vodou a kolík. ,, Dobře. Hned jdu za ním. Kde je?“ zeptala jsem se a snažila se vyjít ze dveří, ovšem John mě zastavil. ,, Ty se bavíš s Adrianem?“ zeptal se. Jen jsem si povzdechla a podívala se na něj. ,, Ano bavím se s ním,“ řekla jsem. ,, Víš co je zač? Střídá holky! Je to alkoholik! A kouří!“ řekl, ale bylo jasné, že to nebylo všechno co chtěl říct. ,, Je arogantní, sobecký..,“ teď jsem ho zastavila. ,, Je milý,“ řekla jsem celkem dost nahlas. ,, Je jeho věc jestli pije a jestli kouří! Není to alkoholik, nic nechápeš! Je upír. Obyčejný upír, který ovládá éter jako já! A nebýt jeho byla bych na práškách!“ křičela jsem na Johna. Bylo mi zle z toho jak o něm říkali něco u čeho ani neví příčinu. ,, Když nevíme co se ti stalo!“ řekl. ,, On to taky nevěděl! Nezajímal se o to! Nic o něm nevíte! Není takový jak o něm mluvíte. Nestřídá holky! Jediný koho políbil jsem byla já!“ zakřičela jsem a až teď jsem si uvědomila, co jsem zakřičela. Byla jsem naštvaná. Adrian byl dobrý přítel a mí ostatní přátelé o něm mluvili takhle. ,, Cože si udělala?!“ zakřičel na mě. Skvělé teď bude řešit můj milostný život. ,, Nech to být. Najdu si ho sama,“ řekla jsem. ,, Až ti ublíží za mnou nechoď!“ řekl, když jsem odcházela. Zakroutila jsem hlavou a otevřela dveře. Najednou mě do nosu udeřila vůně vzácných cigaret. ,, Vím, že si za rohem,“ řekla jsem a očima sledovala roh přede mnou. ,, Ovšem za jiným,“ ozval se Adrian a vylezl zpoza rohu za mnou. ,, Slyšel si to?“ zeptala jsem se ho. ,, Ano. Všechno a zřetelně,“ řekl. ,, Proč si ji poslal, když si věděl, kde jsem?“ zeptala jsem se ho. ,, Uvědomil jsem si to až když odešel,“ řekl. ,, Děkuji, že sis mě zastala. Ale jako víš, že to co ostatní říkají není pravda?“ zeptal se naopak on mě. ,, Protože tě znám,“ řekla jsem prostě. ,, Proč si mě hledal?“ zeptala jsem se, abych i trochu změnila téma. ,, Potřebuji s tebou mluvit,“ řekl. ,, Dobrá pojď,“ řekla jsem a rozešla se směrem k mému pokoji.

Vlasy jsem si vysušila a nechala je mokré padat na záda. Oblékla jsem si obyčejné šedé tílko a volné černé tepláky. ,, Tak jsem tu. O čem chceš mluvit?“ zeptala jsem se ho a sedla si na postel tak, abych byla naproti Adrianovi, který seděl v křesle. ,, Vzpomínáš jak si mě zachránila?“ začal a já jsem přikývla. ,, Kousli mě vlkodlaci a já ti slíbil, že ti v pravý čas řeknu co se stalo,“ řekl a já jsem pozorně poslouchala. ,, Nikdy jsem nepřestal hledat druhý způsob má záchranu Zacha. Chtěla si to tak a já jsem hledal, dokud mě to nezavedlo k vlkodlakům, kde víš jak to skončilo. Zatím jsem nijak nepokročil, ale hledám dál,“ řekl a já jsem seděla zaražená na posteli. ,, Ty hledáš způsob jak ji zachránit?“ zeptala jsem se překvapeně. ,, Ano, přeci jsem ti to slíbil. A navíc nesnesu pohled na to, že si kvůli tomu zraněná na srdci a taky mě celkem štve, že jsem jen...,“ to už nestihl říct, neboť jsem vstala z postele a přisála se na jeho rty. Měkké, teplé a chutnající po vzácném dřevě z cigaret. Adrian byl překvapený mojí činností a já také. Zaradila jsem samu sebe. Po chvíli se vžil do polibku i Adrian a ruce mi položil na boky. Na nic jsem nečekala a sedla si mu na klín. Polibky byli vášnivější a dravější. Najednou se Adrian zvedl i se mnou a šel až k posteli, kde mě položil. Dech jsem měla nepravidelný a když se mi znovu přilepil na rty začala jsem mu sundávat tričko. On nebyl pozadu a začal mi sundávat tričko. Byla jsem před ním jen v podprsence a ve volných teplácích. Na nic jsem nečekala a převrhla se nad něj. Nechal mě díval se na mě jako na bohyni. Začala jsem mu dávat polibky po jeho hrudi, přes břicho až k lemu černých kalhot. Když jsem se vrátila k jeho rtům, nestačila jsem ho políbil a už jsem byla pod ním. ,, Hej!“ řekla jsem se smíchem. Adrian se jen usmál a udělal stejný krok jako já. Akorát plus byli jeho ruce, které bloudily po mém těle. Zaklonila jsem hlavu a ruce dala do jeho vlasů, když mě líbal na podbřišku. Nevím co mě to popadlo, ale věděla jsem co jsem dělala. Chtěla jsem to tak a on to tak chtěl. Hledal pro mě způsob. Všechno to udělal pro mě.
################################
Jsem rudá až na zadku.. a to jsem tak moc nepopisovala! Eh a teď.. kdo to čekal? Hehe. Sama jsem zklamaná, neboť tato kapitola je krátká! Opravdu! Píšu svoje kecy a to nemám ani 1100 slov! Ale nebojte. Příštích několik Kapitol se to rozjede. Ne v tomhle smyslu co jste teď zažili :D i když... Možná.. :D nechte se překvapit... Ano vím, zase pozdě, ale v pondělí nebyl čas a včera? Heh moje tělová barva se změnila na zelenou a bílou. A to doslova. Ano bylo mi špatně a prospala jsem celý den. Takže se moc omlouvám.
Nechám své kecy kecama a Adios!
Lovuju vás
Vaše
#Bee#

Princess of Vampires II - Hard Promise [DOKONČENO]Donde viven las historias. Descúbrelo ahora