Proč já?...

Bacha na ně!

Probudila jsem se v...zahradě?!  Ležela jsem v krvavě červených růží. Chtěla jsem se opřít o ruku, ale bodla jsem so o trny růží. Sedla jsem si a rozhlédla jsem se. Byla to nádherná zahrada. Byla ještě noc a najednou za mnou přišel Tony.
"Hledal jsem tě. Co tady děláš?"
"Já...já nevím."
"Jsi v pořádku?"
"Jo.. jsem v pohodě." 
Tony sáhl pro mne do růží. Vzal mne jako princeznu. Připadala jsem si jako maličká víla. Bylo mi krásně. Byl tak vysoký. Připadala jsem si jako bych pro něj byla jen pouhá květina, kterou něžně utrhl a zasadil si jí do zahrady. Červená mezi bílími. Přinesl mě do mého pokoje. Otevřel dveře a zastavil se.
"Máš úžasný pokoj!"
"Děkuji ti moc."
"Né vážně je... ty si se o něco podla?"
"O trny růží." 
"Aha... a co tvé zápěstí. jak jsou na tom tvé ruce. Mohu se podívat?" 
Přikývla jsem. Obvaz mi dal dolů z ruk a zděsil se. Měla jsem to hrozné.
"Pane bože... Promiň."
"Nic se neděje." 
Zavázal mi to zpět a já jsem ho obejmula.
"Si strašně sympatický." 
"I ty si velmi sympatická." 
Najednou jsme zaslechly kroky.

"A co kdyby jsme to trošku pozměnili. Tesso! Podej papír a pero." 
"Ano pane."

"Zajímalo mne kdo to může být." 
"To jsou Kirklandi. Mají služebnou. A pokoj velký jako naši třídu. Bohatí bratři. Aby jim to náhodou nepřeteklo přes hlavu..."
"Tony.."
Usmála jsem se na něj. Začal se smát a já taky.
"Pššššt. Tony...musíme být potichu."
Ale ani já jsem se nedokázala přestat smát. Najednou někdo vzal za kliku. Vstoupil vysoký zrzek. Byl vyšší než Tony. Antonio mne hned schoval za sebe.
"Co se to tu děje?!" 
"Jen jsem.. Se tu trochu porozhlédl."
"Už je tu ta nová?"
"Ještě ne..."
"Víš, že až přijede tak ji máš přivést za mnou, že ano?"
"Vím..."
"Doufám, že něco netajíš."
"Nene." 
"Dobře. Tesso! Přines mi vodu!" 
Dveře se zavřely a Tony si oddechl.
"Ty mě máš přivést za ním?.. a Proč?"
"Já nevím. Neřekl mi to. To je jedno. Musíš se vyspat." 
Tony mě dal do postele a přikryl.
"Dobrou noc."


Další den jsem se procházela po chodbě a přemýšlela nad tím, co ten zrzek řekl. Najednou do mě někdo narazil a mě vypadl z rukou sešit.
"Jejda. Promiň... Nechtěla jsem."
"Nene to je dobré." 
"Tebe jsem tu ještě neviděla?" 
"Jo...no.. Jsem tu nová."
"Ale... Antonio tě měl přivést za Panem Allistorem.."
"Panem Allistorem? Ty jsi ta jejich služebná?"
"Ano... ale nevadí mi to."
"No..dobře.. A nevíš proč mě-"
"HEJ! Tesso.. neříkal jsem ti ať se..Kdo je to?"
"No.."
"Já.. Nechtěně jsem do Tessy narazila, když vám nesla čaj a učebnice. Spěchala jsem do učebny a jak jsem utíkala, tak jsem si jí v té rychlosti nevšimla a vrazila jsem do ní. Moc se omlouvám."
Allistor si všiml mého kreslícího sešitu.
"Wen? Ty se jmenuješ Wen? Nikdy jsem tě tu neviděl."
"No... moc se tu neukazuji." 
"Aha..."
Zrzek se na mě podíval dost podezíravě. 
 "Tesso.. Pojď." 
"Ano pane. Hned jsem u vás." 
Allistor odešel a já jsem Tesse pomohla to uklidit.
"Děkuji."
"To nestojí za řeč."
"Máš hezký náhrdelník."
"Děkuji. Jen...poslední dobou nějak divně zářil." 
"Třeba magie." 
Usmála jsem se na ni. Pomohla jsem jí vstát a já si vzala svůj sešit.
"Musím jít." 
"Já taky...jdu do té učebny. Někdy za tebou příjdu. Jestli to pánové povolí." 
"Tak zatím." 
Rozloučila jsem se s ní a šla jsem do učebny. Myslela jsem, že jsem jediná, kdo tam chodí kreslit, ale mýlila jsem se. Vešla jsem do učebny a uviděla jsem tam mladíka. Měl blond vlasy a byl menší než Allistor. Oči měl zelené a upír byl taky jako všichni ostatní. Sedla jsem si a najednou se objevil u mě. Měl na sobě bílou košili, černé kalhoty a rukávy ohrnuté, aby mu nebylo horko.
"Hezky kreslíš."
"Díky."


Pohled Mladíka
-----------------------
Najednou jsem ucítil z ní takovou zvláštní energii. Všiml jsem si jejího náhrdelníku.
"Jak se jmenuješ?"
"Wen... a ty?"
"Arthur. Máš krásný náhrdelník." 
"Děkuji." 
Podíval jsem se jí do očí. Allistor mi říkal, že tu novou dívku poznám tak, že má každé oko jiné...ale.. tahle měla obě dvě oči stejné.


pohled Wen
----------------
Najednou mě začalo bolet pravé oko. To na kterém mám pečeť. Musela jsem rychle odejít z učebny. Šla jsem do pokoje a utíkala jsem do koupelny. Podívala jsem se do zrcadla. Kontaktní čočka zmizela a já neměla náhradní. Pečeť šla vidět a já nevěděla co mám dělat. Objevil se tam Sebastian.
"Slečno... je vám dobře?" 
Najednou se mi začala strašně motat hlava a měla jsem černo před očima. Omdlela jsem a Sebastian mne rychle chytil, abych se neuhodila. Najednou někdo zaklepal a otevřely se dveře. Byla tam Tessa a když uviděla Sebastiana.... trochu se polekala, ale přišla za ním a zeptala se.
"Co se stalo?"
"Slečna omdlela. Bude v pořádku, jen ji teď nechme." 
Tessa přikývla a Sebastián mne odnesl do postele. 

Probudila jsem se a stál tam Tony a Sebastian.
"Slečno jak je vám?"
"Je mi dobře."
Otevřela jsem oči a Tony se zděsil. Uvědomila jsem si to až potom, co jsem si vzpomněla, že nemám kontaktní čočku.
"Tony..."
Antonio si vedle mě sedl a dal mi pusu na čelo. Začala jsem se červenat a Tony se na mě usmál.
"Ať už patří tvoje duše komukoli, jsem a budu vždy s tebou. A neopustím tě." 
Tato slova se Sebastianovi nelíbila. Z nenadání do pokoje vtrhl Allistor i s Tessou. Chytl mne za ruku a nechtěl mne pustit.
"Ty teď půjdeš se mnou."
Sebastian ale Allistora praštil přes ruku.
"Moje slečna s vámi nepůjde mladý pane. Zůstane tady a bude odpočívat."
"Kdo si sakra myslíš, že si?!"

Sebastian se na Allistora podíval a oči mu zářily. Allistor si všiml, že mám na oku pečeť. 

"Je to ona..."
"Sebastiane. Vyveď ho."
"Ano moje paní."
Sebastian vzal Allistora a chtěl ho vyprovodit za dveře. Jenže Allistor ovládal černou magii a chtěl Sebastiana zasáhnout. Sebastian se ale šikovně vyhnul a chytl Allistora pod krkem.
"Mladý pane. Prosím odejděte." 
Tessa otevřela dveře a Allistor odešel. Usmála jsem se na ni a úsměv mi opětovala. Sebastian se vrátil za mnou. Tony se jen díval.
"Takže..ty jsi ta z rodu."
"Jak to, že víš..."
"Prostě vím.."
Pak jsem si ale vzpomněla, jak se Tony nemohl udržet a chtěl mě kousnout do krku. Má určitě hlad. Poprosila jsem Sebastiana, ať odejde. Sebastian odešel a zavřel dveře.
"Tony?"
"Chica?..."
Odkryla jsem krk a Tony se najednou sekl. Přiblížila jsem se k němu.
"Jen si kousni. Určitě máš hlad. Neboj-"
Silně mě přitiskl ke zdi. Chytil mne za ruce a kousl mi do krku. Jen jsem cítila jak mi kapka krve teče po krku dolů.
"Už vím proč tě chtěl Allistor."
"Proč?"
"Chce ochutnat tvoji krev. Tessa byla první, která se nechala. Má dokonalou krev. Ale ty..." 
Znovu mi kousl do krku a začal sát.
"Tvá krev je výborná."
Zakousl se víc a mě se začala motat hlava.
"Tony.. Motá se mi hlava.."
Začaly se mi podlamovat nohy. Tony toho najednou nechal a chytl mě jednou rukou za pas, tak, aby mne udržel. Klekl si se mnou na zem a já mu položila hlavu na hruď.
"Dobré Chica?"
"Jo.. Najedl si se?"
"Ano. Jsem první kdo ochutnal tvou dokonalou krev." 
"A jsi rád?"
"Ano."


U Kirklandů v pokoji
----------------------------
 "Kde si byl Arthure?"  
"V učebně. Mám docela hlad."
Allistor se podíval na Tessu a ta přikývla. Arthur ji jemně pohladil po krku. Přitiskl ji ke knihovně a nejprve jemně kousl a pak se pořádně zakousl. Arthur začal sát a přidal se i Allistor.
"Dokonalá chuť. Allistore.. kdo ti dovolil sát?" 
"Arthure... je moje.."
"Je naše." 
Oba dva se pořádně zakousli z jedné strany. Tesse se začaly strašně podlamovat kolena. Allistor si utřel rty a odešel. Arthur chytl Tessu a klekl si na zem.
"V pořádku Tesso?"
"Pane proč se o mě tak staráte?"
"Protože si má oblíbená." 
Arthur Tessu políbil. Vstal a chtěl ji odnést do pokoje.
"Pane... dojdu tam sama."
"Nene."
Arthur ji vzal jako princeznu a odnesl ji do jejího pokoje. Tesse se to moc nelíbilo.
"Jsem těžká."
"Jste lehká jako pírko. A teď odpočívejte."
Položil Tessu na postel a odešel