Proč já?...

Pravda

Vyletěl jsem z pokoje na chodbu. Vřela ve mně zloba. 

"Ty hajzle!"

Vyběhl jsem před školu. Najednou se setmělo. Uviděl jsem bílé růže. Mezi nimi byla jedna rudá jako krev. V růžích byl papír. Zvedl jsem ho a přečetl si ho.

"Myslel jsem si, že nebudeš trpělivý a vydáš se ji hledat. Na náměstí dnes nikdo není. Čekám tě tam blonďáku." 

Papír jsem sevřel v ruce a rozběhl se na náměstí. 

Doběhl jsem na náměstí, ale nikdo tam nebyl.
"KDE SI TY BASTARDE?! Bojíš se snad ty ubožáku?!" 
Za sebou jsem uslyšel kroky. Otočil jsem se a.... stála tam Tessa. Najednou padla na kolena. Rychle jsem ji chytil.

"Tesso!... jsi v pořádku?.."

"Motá se mi hlava..."

"Bude to v pořádku... jen vydrž.."

Ozvalo se tleskání. Ze stínu se vynořil muž. Nevyděl jsem mu do obličeje protože měl klobouk.

"Tady si ty svině... utéct mi.. to se nedě-"

"Co si to za nepovedeného únosce, když ti uteče slečna?"

"Bastarde..."

"Já a bastard? Ty ses asi rodičům moc nepovedl."

Ušklíbl jsem se. Jeho pěst se sevřela a najednou letěla k mému obličeji. Rychle jsem se vyhl, otočil a silně ho odkopl. 

"Nezahrávej si s pirátem. Není dobré útočit na silné impérium!" 

"Tvá magie bude má!"

Natáhl ruce a namířil na Tessu. Z ničeho nic se z jeho ruk objevil blesk a letěl přímo na ni. Rychle jsem ji vzal a uhnul s ní. Vzal jsem ji jako princeznu a vyskočil na strom. Vypálil po nás znovu, ale něco ho zezadu udeřilo do zad. 

"Wen?" 
Tessu to překvapilo a mě taky. Objevil se tam i Sebastian.

Pohled Wen
----------------

Sebastian mně vzal do náruče a uhnul blesku, který po nás letěl. Pásku jsem neměla. Nepotřebovala jsem ji. 

"Sebastiane! Ať ho tu vidím u mých nohou ležet na kolenech a prosit o odpuštění!.."

"Ano má paní." 

Netrvalo dlouho a dlouhán mi ležel u nohou. 

"Kristiáne.... co sis sakra myslel?!"

"Ahoj maličká... myslel jsem, že takovou už tě neuvidím."

"Sklapni! Všechno kvůli tobě! Ty hajzle!!" 

Kristián najednou vytáhl nůž a stáhl mně k němu na zem. Chytl mi ruce a nůž mi dal pod krk.

"Mladá pa-"

"Ještě krok a je po ní!"

Nůž mi přitlačil ke krku a jemně řízl. Kapka krve mi stékala po krku. 

"Sebastiane... znič ho!"

Sebastian se ušklíbl. U krku už jsem za chvíli neměla nic a Kristián byl mrtvý. Arthur za námi s Tessou seskočil. 

"Ahoj Wen"

"Ahoj Tesso.... všechno v pořádku?"

"Jo.."
Arthur se na mně podíval. 

"Změnila si se..."

"To nech plavat... byla jsem moc měkká.."

Usmála jsem se.