3. A mysterious man

414 33 1
                                    

Vylezla jsem ze sprchy, zabalila se do sametového ručníku a odešla do pokoje. Z toho všeho mě rozbolela hlava, ale musela jsem to vyřešit dřív, než se stane něco někomu dalšímu. Osušila jsem se a oblékla do šortek a bílého trička na spaní. Lehla jsem si na postel a přemýšlela. Mám se tam vrátit nebo ne ? Musím zjistit, co se tam děje, ale nikdo mě nesmí vidět. Zachumlala jsem se do deky a pustila televizi. Hned jak jsem ji zapnula, můj obličej spočinul na obrazovce a hlasateli.

" Dnes to bude přesně rok od řádění takzvaného Greenhillského mučedníka. Po umučení pěti žen byl odsouzen k trestu smrti, který se odehrál asi před půl rokem. Zayn Malik neustále tvrdil, že je nevinný, ale důkazy tvrdily něco jiného." dořekl a pustily starý záznam. Mezi dvěma velkýma gorilami šel snědší kluk něco kolem dvaceti a koukal do země.Když uviděl všechny ty lidi kolem sebe začal křičet.

" Jsem nevinný, věřte mi, prosím. Pomozte mi!"  brečel a zajíkal se. Tak ale moment, ten hlas ! Reportáž skončila a já na tu televizi koukala jak na něco, co mi právě vyrazilo dech. Rychle jsem vstala a rozběhla se pro laptop. Otevřela jsem ho, našla si stránky té televizní stanice a nakonec našla to video. Pouštěla jsem si ho snad stokrát a nemohla tomu uvěřit. Ten hlas byl stejný, jako ten, který volal o pomoc. Ale Malik byl popraven nebo snad ne? Moc dobře si na ten případ pamatuji. Nikdy jsem nevěřila, že by to udělal. Vypadal tak nevině což bylo v tomhle městě divné. Čas od času si říkám, že tohle město stvořil sám ďábel a poslal jsem své poskoky. Krádeže, rvačky a dokonce vraždy jsou tu na dením pořádku. Zítra to ale prošetřím. Lehnu si, zhasnu a odeberu se do říše snů. Probudí mě až protivný zvuk budíku. Normální teenegeři by o víkendu spali, ale já nejsem normální. Rychle se vyhrabu z postele a utíkám se umít a převlíct. Černé rifle, modré tričko a tenisky, to všechno si na sebe nějak navlíknu nebo obuju a rychle mířím z domu. Vyběhnu ten strmý kopec a mířím někam, kam mi můj mozek říká ať nechodím a nechám to být. První věc, co mě udiví , že na dveřích je velkým, červeným písmem napsáno " Zákaz vstupu". Pokud vím včera to tam nebylo. Zákaz ignoruji a vejdu dovnitř. Zdá se mi, že je to tu jiné, ale kašlu na to a utíkám k té chodbě s okny. Přes veškerý nástrahy, co se tu objevily jsem se tam dostala. Začala jsem cloumat s těmi dveřmi, ale ani se nehnuly. Vzala jsem kus prkna, co ležel na zemi a vložila ho do menší mezery co se ukrývala mezi dvěma prkny dveří. Zabrala co to šlo a dveře se povolily. Během chvilky jsem se objevila v místnosti, ve které se nejevily žádné známky násilí. Uprostřed středně velké místnosti, natřené na bílo, stál stůl na kterém většinou bývají mrtvoly v márnici. V pravé části byl stůl a nějaké poličky. Šla jsem k nim a otevřela je. zastavil se mi dech. Byly tam různé nástroje a některých se zdálo, že je ještě zaschlá krev. Celá jsem zkoprněla. Chodbou, kterou jsem přišla se začaly rozléhat kroky.Schovala bych se ale už nebyl čas a ani místo, kam bych se schovala." Takže ty si sem přišla čmuchat ?" řekl kdosi, podle hlasu muž, svým chladným ale zároveň přívětivým tónem. " Cože ?" lekla jsem se. Otočila jsem se a chtěla se mu podívat do obličeje. Ten ale zakryla z části mikina a z části šátek.

" Já se ptal první, odpověz!" zavrčel. Jen jsem stála a nemínila odpovědět.

" Hele krasotinko, strkáš prsty tam, kam nemáš. Myslel jsem, že po včerejšku se sem nevrátíš." zakroutil hlavou a pokračoval.

" Tohle je poslední varování, nelez sem, nebo se ti něco stane." řekl mrzutým, ale ustaraným hlasem.

" Tak zmiz!" křikl. Nechtěla jsem se vzdát, ale dneska jsem musela. Šla jsem tedy a cestou si ho snažila prohlédnout. Uviděla jsem jen pár nádherně blankytných očí a pramen blond vlasů. Hlavou se mi honily další otázky. Pokud ví, že sem tu včera byla a všechno to viděla, proč se mě nezbavil ? A kdo to byl ? Myslím, že k odhalení pravdy budu potřebovat odvahu a štěstí, které mi posledních několik let chybí a hlavě zjistit, kdo a proč se mi to snaží zmařit ?

Nudný, já vím. Příště už to bude lepší, slibuju. Víc akce a smrtících nebezpečí. Za vote a komentáře bych byla moc ráda. :) Za chyby se opět omlouvám. :/

MadHouse ( Niall Horan CZ )Kde žijí příběhy. Začni objevovat