Návrat

698 38 1
                                    

Emma

Vyšla jsem z letadla a viděla jak ke mě jde Marcus a usmívá se. Tak jsem se taky usmála a šla za nim. "Ahoj" řekla jsem mu a odejmula ho. "Ahoj" řekl mi nazpět. Tak jsme se chytli za ruce a šli domu. No spíš jeli taxíkem. Tak jsme jeli asi přibližně 5 minut a už jsme byly u nás. Tak jsme vystoupily a šli dovnitř. Když jsme tam vešli tak jsem viděl Martinuse jak sedí a kouká s nějakou holkou na televizi. "Ahoj" řekla jsem. "Ahoj" řekl Martinus. "Kdo to je?" zeptala jsem se. "Jo tohle je Niky, Martinusova..." nedořekl to. "Přítelkyně" dořekla to Niky.

"Hele já si jdu vybalit a tak" řekla jsem a odešla.


Martinus

Když Marcus odešel tak jsem šel za Niky. "Ahoj" řekl jsem jí když jsem přišel do pokoje. Ona seděla a něco dělala na mobilu. "Co hledáš" zeptal jsem se jí. "No nic" řekla a schovala mobil. "No taky řekni mi to" řekl jsem. "No tak jo, hledala jsem jestli by  jsi nemohl mít nějaký problémy a tak po té operaci" řekla. "Četla jsem že: Nová játra mohou mít nejrůznější obtíže – nemusí jednoduše fungovat, mohou se "ucpat" jejich cévy i žlučové cesty, mohou se navrátit předchozí nemoci (virus žloutenky, alkoholismus atd..)." řekla. "No o mě se neboj já nepil a  nepiju a ten virus žloutenky ani nevím co je takže klid" řekl jsem jí. "Já vím jen mám o tebe strach když jsem se to dozvěděla" řekla. 

"O mě se neboj" řekl jsem a šel jí obejmout. "Hele necháš mě tu chvíli samotného?" zeptal jsem se protože jsem si musel vzít léky a nechtěl jsem aby to někdo věděl. "Jo jasně, ale proč?" zajímala se. "Prosím" řekl jsem. Tak se zvedla a odešla. Tak jsem šel do koupelny a vzal si prášky a zrovna přišel Marcus a něco potřeboval. "Martinusi já...co si bereš?" zeptal se. "No já nic" řekl jsem a vyšel z koupelny. "Hele já to viděl" řekl a chytil mě za ruku a otočil čelem ke mě. "Nic to není, jen léky a teď mě pust" řekl jsem a on mě pustil. "Jaký léky, Martinusi řekni mi to" prosil. "No nějaký léky, mam je brát aby mi fungovaly ty játra nebo něco takového" řekl jsem a šel ven z pokoje. "A proč se to dovídám až teď?" zeptal se. "Protože by jsi mě kontroloval jestli si je beru a to nechci" řekl jsem. "A bereš je?" zeptal se. "No tak trochu" řekl jsem. "Jak "Tak trochu"?" zeptal se.

"Hele nezajímej se, je to moje věc" řekl jsem. "Hele Martinus já jsem..."nedořekl to protože jsem ho přerušil. "Já vím jsi starší, tak se pořád nechlub a nech mě žít" řekl sem a odešel. "Počkej" řekl a šel za mnou. "Hele promin ale mam o tebe strach" řekl. "Nic se nastalo za celou dobu co jsem doma, takže klid" řekl jsem. "Hele a co když se něco stane?" zeptal se. "No tak se to stane a nech mě už na pokoji a....." nedořekl to.

Už mi neodpovídal. Vyděsil jsem se, když zavřel oči a spadl na zem. Zkontroloval jsem mu na ledové paži tep. Zastavoval!! Tak jsem zavolal záchranku.


Marcus

 Tak jsem tam zavolal a oni tu byly do 3 minut a odvezli ho. "Co mu je?" zeptala se Niky a bylo vidět že brečela. "No měl v dětství problémy se srdcem a teď se to na něm podepisuje" řekl jsem. "A bude v pořádku?" zeptala se. "No vto doufám" řekl jsem a šel za Emmou a jeli jsme do nemocnice.


Omlouvám se ale já to tam musela dát. Tu zástavu, nic mě jinak nenapadlo.



I love you (Marcus a Martinus)Où les histoires vivent. Découvrez maintenant