The love story about Marichat

Novinama po hlavě

Z pohledu Marinette (další den večer)

,,Alyo!! Nemůsíš vědět od koho to je, protože to nic neznamená!" naštvaně jsem chodila sem a tam na balkóně s mobilem u ucha. Ona je tak tvrdohlavá! Nemůže to prostě nechat jít?! Pomyslela jsem si a dál se ji snažila odbýt. Jakože nevím.. to, že se scházím s kocourem nemá s mou identitou nic společného, ale stejně.. něco takového nemusí vědět no ne? Je to moje věc s kým trávím večery!! Um... To zní trochu divně.. Mohla by si myslet že tu děláme něco, co v žádném případě neděláme.. ,,Promiň Alyo.. Neuraz se, ale prostě si to chci nechat pro sebe.. Teď už půjdu ahoj" řekla jsem a i přes Alyino volání jsem to tipla. Povzdechla jsem si. Ta to nenechá jen tak... V tom se na mě ze vzduchu přiřítila velká černá koule a oba nás strhla k zemi. ,,Marinetteeee! Díky bohu, jsi v pořádku!" zakřičel až příliš známý hlas. Sakra já úplně zapomněla že má přijít! ,,Kocoure! Co by mi mělo být?!" vyjekla jsem a snažila se vyrvat z jeho objetí, však marně. Ta černá pohroma mě tiskla a usmívala se jako jelimán. ,,Noo v Paříži před chvílí byl akuma tak jsem se o tebe bál! Proto jsem také přišel pozdě.." řekl a maličko znejistil. ,,Kocoure, jsi tu na čas.. No, to je jedno, byla tam i beruška?" zeptala jsem se podezíravě. ,,Jo, jo jasný, jak jinak" usmál se ještě víc a po čele mu stekla další kapka potu. Ty ani nevíš kotě, do jaké kaše jsi se to teď zamotal.. Tak ráda bych vykřikla: já nikde nebyla ty úchyle tak mě laskavě přestaň objímat, protože tu žádný akuma nebyl!!! Ale bohužel.. ,,O žádném dnešním akumovy jsem neslyšela, ani jsem žádného neviděla! Kocoure?! Co to žvástáš?!!" vybuchla jsem. Mně takhle nikdo lhát nebude a už vůbec mě při tom obímat!! ,,Um.. No bylo to na kraji města a byl to rychlý akuma.." ,,Když to bylo tak rychlé, proč jsi přišel pozdě?" ,,Sama jsi říkala, že jsem přišel na čas!" ,,A ty jsi sám lhal že jsi přišel pozdě!" ,,To bylo ze zdvořilosti kdyby sis myslela, že přijdu dřív! Chceš domluvit lekce etikety?" ,,Neodbočuj od tématu!" ,,Fajn fajn! Prostě jsem si vymyslel výmluvu, abych tě mohl obejmout!!" nastala chvíle ticha. ,,Hezky voníš" zašeptal mi po chvíli ke krku. ,,Ty hnusnej úchylnej prašivej idiote!!!!! CO SI O SOBĚ MYSLÍŠ?!!" vzala jsem noviny, co mi zrovna přišli pod ruku a začala ho s nimi mlátit po hlavě. ,,Ty- Hnusná- Zablešená- Kočko!!!" křičela jsem a s každým úhozem mu dala jednu novinama přes tlamu. ,,Auu!" řekl jen Kocour. ,,A co ty kytky?! Co mělo znamenat to?!" řekla jsem a odložila noviny. Hladil se po hlavě. ,,Teda Marinette.. Mlátit kluka za kytky, objetí a pěkný argumenty? Já bych ti ty lekce etikety klidně zaplatil, ale tobě chybí vychování lvl školka! Hele znám jednu dobrou školku tam by tě vychovali- AU!!" Nemohla jsem si pomoci.. Prostě jsem mu musela ještě jednou švihnout novinama po hlavě!!!. ,,Ty jsi fakt nepoučitelná" zasmál se a rukou se hladil za krkem. Ten úsměv je neodolatenlnej... Neodolatelnej pervezák to je leda tak!!! Rychle jsem zkrotila své myšlenky. ,,Tak mi to vysvětli!!" řekla jsem a noviny si položila hned vedle sebe.. No... Pro jistotu. ,,Pokud jde o ty kytky, tak sama moc dobře víš že to bylo v přátelském slova smyslu... S tím objetím jsem to možná trochu přehnal omlouvám se.. No a... to s tou vůní je pravda" usmál se, podíval se do země a začervenal se. Nejraději bych ho pleskla po palici, ale byl tak kawaii! I tyto myšlenky byly však brzo zahnány. ,,Jenom si se mnou hraješ!! Přestaň!" řekla jsem a do očí se mi nahrnuly slzy.. odvrátila jsem hlavu na bok aby mě neviděl. ,,Pláčeš, protože nedokážeme mít normální kamarádství a nebo protože si myslíš, že to co dělám je jen pitomá hra a není to skutečnost?" chytl mě při tom za bradu a přitáhl si mě k jeho tváři. Díval se mi do očí a tvářil se smrtelně vážně. *BANG* Vážené dámy, až vás bude nějaký černý úchyl obtěžovat sejměte ho novinama tak, že přepadne z balkónu a rozplácne se na chodníku! Následně mu však (jako já) hoďte whiskas kapsičky aby si nestěžoval...