𝐍𝐞𝐢𝐠𝐡𝐛𝐨𝐫'𝐬 𝐬𝐨𝐧 [DOKONČENO]

17. Kapitola

Písnička: Make 10
_______________

,,Kde vězíš Abbie? Čekámu tu už dvacet minut." řekla mi vyčítavě Jasmin, jakmile jsem k nim konečně doběhla.

,,Promiňte holky, zdržela jsem se v jedný užasný knihovně."

Při vzpomínce na to náherné místo jsem se lehce usmála. Vzpomněla jsem si na svěží vzduch, který společně s vanilkovým parfémem postarší paní v knihovně tvořil dokonanou atmosféru.

Na desítky knih poskládaných na sobě v každičkým rohu knihovny.

Na Brandona. Toho kluka.. na jeho chraplavý hlas a zvláštní pohled, který ve mně vyvolával smíšené pocity strachu, ale i zvědavosti.

,,Já už bych se šla ubytovat. Nejdřív ale musíme vyzvednout školní materiály a klíče od pokoje ve škole." řekla Jasmin a kontrolovala čas.

,,Souhlasím, už mě bolí ruka, jak za sebou vláčím ten kufr." Postežovala si Emma, a jakmile jsme s Jasmin našli místo, kam máme jít, vyrazili jsme vstříc naší nový škole.

Cestu jsme zvládli docela dobře, už jen kvůli tomu, že jsem si ještě pamatovala cestu, kudy jsem šla do knihovny, která byla naší nové škole velmi blízko.

Emma stále remcala a stěžovala si, jak ji od toho letu bolí zadek. Mezitím já jsem přemýšlela, jak zajistím, abych k Jacobovi měla co nejblíž.

Musela jsem se především seznámit s jeho kamarádama a lidma, co by o té jeho věci mohli něco vědět.

,,Už tu budovu vidím! Támhle za těmi domy vykukuje její střecha, jsem si jistá!" zvolala hlasitě Emma.

Škola byla přímo před náma. Byla sobota, takže jsme napoprvé nemohli rozeznat, jaká část školy je ta dívčí a jaká je klučičí, každopádně pak jsme si všimli brány, která byla před školou, a tam už to bylo napsaný.

Po pár minutách koukání jsme za sebou něco uslyšely.

Byl to motor auta. A z něho řvala hudba.

Normálně bychom to všichni tři ignorovali, ale v tom okamžiku se auto zastavilo těsně u chodníku, kde jsme stáli, a z něho vystoupila mladá holka.

Měla na sobě úzké šaty, které měli tak hluboký vystříh, že ji jedna podprsenka vykukovala skoro celá. Jinak byla hezky upravená, až na jednu věc.

Byla kurva hodně zlytá. Jako sakra hodně.

Když nás uviděla, začala hrozně nahlas křičet a řvát nějaký jméno.

,,Tylere! Tylíčku můj milovanej... vylez z toho auta ty debile! Notak...kulíšku..povídám vylez nebo na tebe něco hodím!"

Emma vedle mě vypadala, že se za chvíli počůrá smíchy.

Jasmin měla znechucený pohled, protože nesnášela, když byla v blízkosti někoho ožralého.

Dveře od auta se podruhé otevřely a z nich vyšel kluk. Chvíli jsem si myslela, že vidím Brandona, ale tenhle kluk se mu vůbec nepodobal. Měl sice také modré oči, ale jeho vlasy byly rovné a pečlivě zčesané dozádu. Na pohled vypadal mnohem více střízlivější než ta holka.

Náhle do mě Emma strčila. Obě se na mě s Jasmin dívali jak na idiota.

,,Co?" sykla jsme nechápavě.