Pravý fanoušek | BTS FF - Vmin ✓

|22|

Několik dlouhých vteřin slyším jen vyzvánění. Ale pak... Pak to zvedne a mně se zadrhne dech.

„Ahoj. Děje se něco? Měl jsi tu být před deseti minutami," ozve se jeho hluboký hlas a mně je na omdlení. Navíc je neskutečně sexy, jak mluví spisovně a jak klidně a vyrovnaně působí už jen z pár vět.

„A-ahoj." Přestaň koktat, Jimine! Nadechnu se a zkusím to znovu.

„Ahoj, V, víš já... Já přejel zastávku, bus zpátky jede za hodinu, ale jdu pěšky, budu tam nejdřív za půl hodiny, pokud se neztratím, nesežehne mě slunko, nebo tak něco a-" Zapomněl jsem nepanikařit. „Omlouvám se," vydechnu.

Z druhé strany se ozve jemný smích.

„Uklidni se, to je v pořádku," zasměje se mým rozpakům. Jsem tak červený, že by si mě kdekdo mohl splést s rajčetem. Nebo paprikou. Chilli papričkou třeba, ale na tom nesejde.

„Řekni mi jméno ulice, kde zrovna jsi, vyjdeme ti naproti," pokračuje.

„Vyjdeme?" podivím se. Mykání přece používali králové, je snad šlechtic?

„Já a můj bodyguard, vzpomínáš?" Jsem to ale debil. Připlácnu si ruku na obličej. Rychle ji ale zase stáhnu, protože se pod ní začnu potit.

„Ajo, jasně," nervózně se zasměju. Potom mu nadiktuju jméno ulice, na níž se nacházím.