Když mlčím, pokračuje: „Líbil se mi tvůj obdiv ke mně, tvoje povaha, tvoje roztomilost. Nemohl jsem tě nechat jít... Ale měl jsem to udělat. Neměl jsem tě nechávat žít v iluzi." Poraženě vzdychne. Čekám, co za moudra z něj ještě vypadnou. Ale i přes své vzezření uplakané verze Sugy (které se mi konečně povedlo napodobit), cítím, jak mě jeho slova nějakým podivným způsobem... utěšují?
„Líbila se mi ta iluze," šeptnu nakonec.
„Mně taky... Dokud jsi byl spokojený, byl jsem i já."
„Lepší než iluze by byla realita, Tae," odpovím a poptáhnu nosem.
„Já vím. Myslel jsem, že láska přijde časem. Snažil jsem se sám sebe přesvědčit, že k tobě chovám i ty hlubší city... Promiň, zklamal jsem," poví otevřeně a trochu ztrápeně. Jsem rád, že už se nesnaží nic hrát. Ale i tak to bolí slyšet přímo od něj. Přikývnu.
„Zklamal jsi. Mě i sebe."
Tae mi věnuje smutný úsměv. Taky mu tečou slzy. Nejsou to vodopády jako u mě, ale jeho slzy jsou stejně opravdové. Mrzí ho to.
„Odpustíš mi to někdy?" zeptá se mě, zatímco mě hladí po tváři a palcem mi stírá slané kapičky z obličeje. Očima se mi dívá až do duše a já se dívám do té jeho. Přemýšlím o tom.
Dlouhé minuty je ticho. Koušu si ret z nervů. Jsem nervózní z toho, co řeknu. Buď mu dám další šanci nebo ho pohřbím do své minulosti.
„Asi ano."
ČTEŠ
Pravý fanoušek | BTS FF - Vmin ✓
FanfictionVšechno to odstartovala ztráta mobilu. Kim Taehyung je celosvětově známý zpěvák. Je idolem neskutečné spousty mladých, každý se ho snaží zaujmout, ale bez úspěchu. Proto, když jeho fanboy Park Jimin najde jeho ztracený mobil, přijde si, jako kdyby v...
