SHAWTY►JUSTIN BIEBER

ⅩⅩⅠⅠ. / Colette

Utekla jsem, nechala jsem je tam stát a přála si, abych nikdy neměla ten blbý nápad vrátit se zpět do tohohle malého kanadského městačka, které bylo to nejvíc zkažené místo ze všech. Ano, bylo tu pár dobrých duší, pár těch nejúpřímnějších lidí vůbec, ale převážně tu každý člověk lhal všem o všem a já teď už nebyla vyjímkou, protože jsem tajila to, kdo jsem.

A snad poprvé za celou tu dobu, co jsem tady jsem chtěla jen jedno a to už nikdy nepotkat bloňďáka, co moje srdce zlomil rovnou dvakrát.

Poprvé, když mě nepoznal a Blake ano, to bolelo. Rvalo mi to srdce na kusy a i teď pláču jako malá, protože mu to ani po těch týdnech nedošlo. Podruhé dnes, kdy k nám došla Nina a podula moje city k němu, když řekla, že on a ona spolu po čas naše vztahu měli také určitý druh vztahu... A to mě zničilo.

Naštvaně jsem kopla do kamínku před sebou a sledovala jak se kutálí po silnici. Nejdříve jsem nevěděla, kde se před ním schovám, ale pak jsem dostala chuť na čokoládu a bylo to jasné.

Malý obchůdek plný sladkostí se od dob, co jsem se sem vrátila stalo mým jediným bezpečným úkrytem před světem a jako malé plus k tomu jsem vždy pomohla milé staré paní, co se mohla pyšnit jménem Rose, protože vážně byla krasná. Samozřejmě, že teď už ne tak jako před lety, ale stále měla svoje kouzlo. Vyprávěla mi svůj příběh lásky a já v ten den brečela tak jako nikdy, protože to bylo to nejsmutnější, co jsem kdy slyšela.

„Naše rodiny se nikdy moc nemuseli, ale když zjistili, že Jack se zamiloval do mě, tak nastalo to pravé peklo. Mě zavřeli doma pod zámkem a jeho otec zasnoubil s dívkou, která mě nenáviděla od chvíle, co jsem se poprvé nadechla čerstvého vzduchu, s mojí sestrou Elizabeth. Ani nevíš, jak moc to bolelo a jak mě to zničilo," zavzlykala a já jí stiskla ruku na znamení toho, že tu s ní jsem. Zhluboka se nadechla a pokračovla ve svém příběhu, který mi rval srdce na malé kousky. „Ale Jack s tím nesouhlasil a podplatil faráře, který nás oddal noc před než si jí měl vzít. I přesto, že to nebyla žádná honosná svatba v krásných šatech bez květin, tak to je moje nejkrásnější vzpomínka. Stáli jsme tam jenom v pyžamech, protože jsme se potaji vytratili z domů naších rodičů, abychom mohli být jen svoji."

„Je to tak moc smutné," zašeptala jsem tiše, protože Rose vypadala, že je ztracená ve svých vzpomínkách a já jí nechtěla rušit.

„To asi ano. Ještě to ráno na to naše rodiny přišli s vyhnali nás z domů... Tehdy to fungovalo ještě trochu jinak a hlavně naše rodiny byli ty nejvíc sobeckými rodinami tady. Zbyli nás a nám... Mě nezbylo nic jiného než Jacka odtáhnout do lesů, protože na tom byl vážně špatně. Tu noc jsme se poprvé milovali pod širým nebem, zpečitili jsme náš slib lásky a naposledy jsme si řekli miluji tě, protože Jack to se svým zraněním nepřežil...," vydechla a to už jsme obě plakali. Ona nad tím jak ztratila svého milence a já nad tím, jak lidi byli krutí. „Bylo to naposledy, kdy jsem se oddala muži a zároveň naposledy, co jsem milovala."

Se vzpomínkou jsem vešla dovnitř a usmála se, když jsem ucítila vůni čokolády a bonbónů. Rose se na mě šklebila od pultu a já jí to ráda oplácela. Aspoň na chvíli jsem se zase cítila jako doma.

~

S pytlíčkem brambůrků jsem skočila do neustlané postele a pustila si notebook. Zachumlala jsem se do své huňaté bílé deky a přemýšlela jestli mám zavolat přes skype Blakovi nebo ne. Vyptával by se mě a to nechci.

Tak jsem jen seděla a plakala, protože jsem nechtěla věřit tomu, že mě vážně podváděl... Dobře, nebyla jsem schopná to nechat být, i když to bylo už tak dlouho, co se to stalo. Prostě nechápu, jak mi to mohl udělat, když jsem mu dala všechno. Jestli mu už tehdy šlo jen o to jedno, tak proč se mnou chodil, když jsem mu dala až tak pozdě?