Zatraceně

Párty

"Jsi nachystaná?" Zeptala jsem se Blair, která byla ještě v koupelně.
"Už jdu." Vyšla z ní a já na ni koukala. Místo kudrnatých vlasů měla rovné a byla více namalovaná, málem jsem ji nepoznala.
"Wau, vypadáš fakt dobře."
"Díky, ty taky." Usmála se a mohly jsme vyrazit. Řídila Blair.

Mejdan už byl v plném proudu a venku bylo i pár opilců. Já se ztratila hned na začátku a skončila jsem u baru se dvěma fajnýma klukama. Vůbec nevím jména, ale ani mi to nevadí. Za chvíli se, ale rozutekli a já zůstala na baru sama a opilá. Kousek ode mě seděl nějaký kluk a s nikým se nebavil. To bych nebyla já, kdybych se nezapojila do konverzace.

"Co ty tu tak sám." Vymyslela jsem nějakou větu a tiše doufala, že dává smysl. Jazyk se mi pletl a celkově jsem musela vypadat strašně.
"Ti tě teda zřídili." Uchechtl se a napil se svého pití.
"Co to piješ?"
"Vodu s colou a jaggrem."
"Ježiš to musí být nějaká sračka!"
"Není je to dobré, měla by si to zkusit."
"Tohle nepiju!" Vykřikla jsem a málem spadla ze židle, celý svět se semnou motal.
"Jasně, teď by si měla pít jenom vodu." Zasmál se a něco objednal. Za chvíli přinesla nějaká holka jemně perlivou vodu.
"Na párty se máš opít, ne pít čistou vodu." Konstatovala jsem a chtěla si aspoň vzít to jeho pití.
"To není pro mě, ale pro tebe."
"Nemám zájem." Nějak jsem slezla ze židle a začala hledat Blair. Ten kluk se zamnou smál, ale já ho ignorovala, debil.

Když jsem našla Blair, mohly jsme jít domů, jenže ta vypadala stejně jako já. Lidé se už rozcházeli a my stály před domem a čekaly asi na zázrak.
"Vypadáme strašně, chtělo by to fotku!" Zakřičela Blair a objala mě kolem ramen. Kolem procházel nějaký kluk s tak jsem ho "požádala".
"Hej ty, no ty pojď sem a vyfoť nás." Rozkazala jsem mu.
"To jsi zase ty?" Vysmál se mi přímo do obličeje. Byl to ten od baru, co mi objednal vodu místo panáka.
"Tak od tebe nechci nic." Mávla jsem rukou a pomohla Blair na nohy. Nějakým způsobem spadla, není tak zvyklá jak já.
"Jak se dostaneme domů?" Zeptala se mě.
"Třeba nás odveze ten debil co s ním mám dělat rozhovor." Zasmála jsem se.
"Chcete odvézt?" Zeptal se ten kluk.
"Co pořád otravuješ?" Vyjela jsem po něm.
"Tak promiň, chtěl jsem pomoct, nevypadáte ani jedna, že by mohla řídit a určitě domů nedojdete."
"Jo chceme, děkujeme!" Ozvala se Blair a objala ho kolem krku.

Nasedly jsem do jeho krásného auta a mohli vyjet.
"Chce se mi zvracet!" Ozvala se po chvíli Blair a dala si ruku před pusu.
"No tady určitě ne." Zhrozil se ten kluk a zastavil někde uprostřed noci v lese.
"Určitě budu zvracet." Natahovala.
"Tak pojď, vylez." Řekl ten kluk a pomohl jí vylézt z auta. Já taky vylezla, ať se neřekne.

"Stojíme tady už patnáct minut a pořád nic Blair." Naštvaně jsem ji kopla do nohy a opřela se o strom. Ta spadla a pořád se smála. Ten kluk už toho měl plné zuby tak ji zvedl a opřel o druhý strom.
"Chce e i uat." Zažvlatlala cosi Blair, když byla ohnutá a připravená na zvracení.
"Co říkala?" Zeptal se, já jen mykla rameny.
"E e mi šulat."
"Jo chce se ti čůrat?!" Zeptal se. Blair jenom kývla a já se zase rozesmála. Takhle jsem ji ještě neviděla.
"Tak běž dál, my počkáme." Poslal ji do lesa.
"Jen, aby se vrátila." Zasmála jsem se znovu a on semnou.
"Jak ste se mohly takhle zřídit?"
"Já kvůli práci a Blair asi jen tak." Sedla jsem si a taky se opřela o ten strom.
"Ty kvůli práci? Proč?"
"Šéfová mi dala za trest udělat nějaký rozhovor s nějakým zpěvákem, kterého vůbec neznám."
"Kvůli tomu se opíjíš?"
"Štve mě to, nemá mě ráda." Utřela jsem si imaginární slzu a zvedla se.
"Je tam nějak dlouho že?"
"Nechci ji hledat radši ji tu nechám, chci se vyspat!"
"Vy ste tedy kamarádky."
"Nejlepší!" Otřela jsem si zadek od jehličí a zakřičela.
"Blaaaiiiir, pojď ty ožralá krávo nebo jedeme bez tebe."
"Wau, tak to bylo opravdu účinkující." Překvapeně na mě pohlédl, když viděl Blair jak vylézá z poza keře.
"Jsi vyšulaná?" Zeptala jsem se jí a chytla pod paží.
"Jsem tam usla."
"Já si to myslela." Kluk se jenom zasmál a odvezl domů.

"Díky za svezení!" Zakřičela Blair a hnala otevřít.
"Nechceš u nás přespat?" Zeptala se.
"To je dobré, mějte se holky a už se tak neopíjte." Zamával a odjel. Já šla Blair pomoct otevřít dveře a zalehla do postele.

"Ale byl milej že?" Zakřičela na mě ze svého pokoje.
"Byl no." Protočila jsem očima a zavřela je.