WOLF - Nový svět

° 26 °

Vanessa se s úsměvem podívala na kostěné žezlo v její ruce. Nikdy si tak moc nepřála ho držet jako právě teď v této situaci. Nikdy ve svém životě by neřekla, že vůbec bude ráda držet tohle žezlo, že bude velet armádě duší, že bude vést válku. Netušila, že její matka umře.

Co je teď asi s otcem? A co asi dělají Thor a mí bratři? Žijí ještě vůbec? Žije ještě vůbec někdo?

Zvedla svůj modře zářící pohled do bojové vřavy a s radostí zjistila, že všichni její kamarádi jsou naživu. Potlučení, od krve, plní šrámů, ale živí. A s hrdostí bojovali jako lvi. Byli jako praví vikingové, kteří se nebáli své smrti. Jako by ji naopak vítali, jako by se chtěli všichni setkat ve Valhalle.

„Pojďme už ukončit tuhle komedii" usmála se a mocně, s výkřikem prastaré formulky, udeřila do země. Od žezla se linula tlaková vlna. Všichni nemrtví, jenž byli v moci žezla, padli už opravdu mrtví k zemi. Tím pádem tu zbylo jen několik desítek vojáků a agentů HYDRY a několik Snag. Vanessa se usmála. Bez těchto bojovníků jsou nahraní. Ví to jak ona, tak i oni. „Armádo...Na ně!" zařvala Vanessa mocně a svým žezlem poukázala na vykolejené vojáky a agenty. Helheimská armáda ani nemrkla a už se s bojovým křikem rozběhla k několik desítkám lidí, kteří neměli absolutní šanci. Blondýnka se šokovaně podívala na Vanessu. A šokem se jí ještě více rozšířily oči. Vypadala jako...jako pravá bohyně smrti. Jako by pro vládnutí v pekelné zemi byla stvořena. Jako by ji už od malička učili a vedli k vládcovství.

Její krok byl ladný, elegantní. Procházela krvavou pustinou, jako by to byly božské zahrady. Pro ni to ale božská zahrada byla. Tolik smrti na jednom místě byl pro ni hotový ráj. Ať se rozhlídla, kam chtěla, viděla jen mrtvá těla. V nose jí příjemně štípal pach krve, bezmoci a strachu.

Zastavila se a zaklonila hlavu k nebi. Její dlouhé hnědé vlasy ji spadly z ramen a dosáhly až pod lopatky. Zářivě modrým pohledem se dívala na to krásné, šedivé nebe, ze kterého padla první kapka. Bůh už pláče nad zbytečnou smrtí jeho synů a dcer...

Dívka se pousmála a vrátila se pohledem k bojišti. Pohled jí padl na její mrtvou matku. Škoda...Měla takový potenciál... Dívka kupodivu nebyla nijak smutná nad pohledem její mrtvé matky. Cítila se zvláštně uvolněná. Usmála se od ucha k uchu.

„Pojďme udělat tento svět lepším..." šeptla a pohledem se zaměřila na partu Snag. „A to tím, že vás vymažu z historie, vy bídníci..." zvýšila hlas a tím se strhla bojová vřava mezi starými a novými Avengery.