Nenávidím Tě, Wolfharde 2

56.

Chytila jsem se za tvář, která mě stále furt bolela. Nemohla jsem uvěřit, že jsem na ni vytáhla zbraň se kterou se máma zabila.

Zbraň jsem uložila zpět na její místo a vzala si víno, které jsem si nalila do skleničky.

Sedla jsem si ke stolu a chvíli projížděla Instagram. Bylo mi jasný, že Alie každou chvíli přidá něco na Instastories, abych žárlila. A taky se tak stalo.

Byli na nějaký párty a Finn se tam smál a nevypadalo to, že by byl nějak smutnej nebo tak.

,,Tak proč Finna trochu nepodráždit?" řekla jsem opileckým hlasem a zapla foťák na Instastories.

Šla jsem do Finnova šuplíku a vzala mu tam žiletku, kterou se nedávno řezal a stále jsem se nedozvěděla, proč to vlastně udělal.

Žiletku jsem vyfotila v ruce a dala ji na stories.

,,Tak co ty debile?" napila jsem se vína a usmála se.

Asi po 20 minutách jsem otevřela Instagram a podívala se, jestli to viděl. Viděl to, ale nenapsal.

,,Díky. Teď aspoň vim, jak ti na mě záleží" zamkla jsem telefon a hodila ho na stůl.

Chvíli jsem tak na tu žiletku koukala a pak si ji přiložila k ruce. Pomalu jsem s ní jela a ucítila jak mi žiletka projela kůží.

Krev tekla, slzy tekly.

,,Doufám, že jsi šťastnej"