Nenávidím Tě, Wolfharde 2

71.

Přišla jsem do školy a na chodbách se vyvěšovali letáky o plesu.

To si děláte prdel ne?

Šla jsem k jednomu letáku a přečetla si kdy se koná.

Středa 23.5 v 19:00

,,Tak já tam stejně nemám s kým jít takže" zasmála jsem se a šla do třídy.

Zase mezi opozdilcema. Sedla jsem si na místo a vyndala si věci na hodinu.

S Finnem jsme na sebe celou hodinu ani nepromluvili. Jenom jsme do sebe párkrát omylem drkli. Nebo to nebylo omylem?

Hodina skončila a já si musela dojít na záchod. Rovnou jsem se tam upravila a šla zpátky do třídy.

Přiběhla zamnou Alie, že Finn leží na zemi a nehýbe se. Brečela u toho.

Rychle jsem běžela do třídy a uviděla Finna ležícího na zemi.

,,Finne? Slyšíš mě?" chytla jsem ho za ruku a u toho začala pomalu ale jistě stresovat.

,,Zlato" pohladila jsem ho po tváři se slzama v očích.

,,Tvoje srdce stále bije. Nejsi mrtvý, dobře?" mlela jsem druhý přes devátý.

,,Tamaro tak dělej něco!" křikla na mě Alie.

,,Já se snažím!"

,,Noták zlato" držela jsem ho pevně za ruku.

,,Finne probuď se" křikla jsem a na tvář mu káply moje slzy.

,,Miluju tě" zakřičela jsem s brekem.

,,Finn...Pane bože" dala jsem si čelo na jeho hruď a nahlas brečela.

,,Mám zavolat učitelku?" zeptal se jeden kluk.

Najednou se Finn zvednul. ,,Děláme si prdel Tamaro" zasmál se.

Já na něho jen koukala s rozmazanou řasenkou a poslouchala smíchy zamnou.

Otočila jsem se za sebe a viděla samý telefony. Všichni si to natáčeli.

,,Ty seš takovej idiot" sbalila jsem se a odešla ze školy.

Šla jsem do jednoho podchodu a zapálila si.

S rozmazanou řasenkou po celým obličeji a rozklepanýma rukama jsem vypadala jak nějaká fetka.

Já už dál nemůžu...

Přišla jsem domů a batoh silně hodila na zem, až se ozvalo hlasité bouchnutí.

,,Kde tě mám?" hledala jsem žiletku.

Našla jsem ji ve psacím stolku.

,,Dlouho jsme se neviděly krásko" usmála jsem se na stříbrnou ostrou věc.

Přiložila jsem si ji k ruce a začala se řezat.

Musím říct, že to ani nebolelo. Bolest zlomeného srdce byla totiž větší.