Nenávidím Tě, Wolfharde 2

86.

,,Co ti je?" zeptal se mě Finn, když jsem se usmívala do zrcadla.

,,Co by mi bylo?" otočila jsem se na Finna, který se tvářil zmateně.

,,Jdi se vykoupat Tamaro" protočil očima a už se chystal odejít, ale zastavil se, když jsem promluvila.

,,Ještě ne" prošla jsem okolo Finna a šla si udělat jídlo.

,,Řekl jsem, ať si ten humus jdeš umejt, nebo ti to udělám já!" řekl naštvaným tónem.

Rozhodla jsem se, že nebudu dělat zbytečný rozruch a půjdu si tu krev umýt. Líbilo se mi to, ale pořád jsem měla v sobě kousek toho, že to není správná věc.
Pozbytek dne se semnou Finn vůbec nebavil, jen stále dělal něco na počítači a ani mě nenechal se podívat.

Bylo ráno a já si zrovna dělala snídani, když v tom mi ale Finn řekl, ať toho nechám, protože někam jedeme.
Těšila jsem se, protože říkal, že to je zajímavý místo tam kam jedeme.

,,Muzeum?" stáli jsme s Finnem před velkou budovou, která vypadala nádherně, akorát jsem nepochopila, proč nás šly vyzvednout dvě jeptišky.

,,Jste tu právě včas" usmály se na nás a vedli nás do budovy.

Vešli jsme do budovy a já se zhrozila. Vypadalo to tam nechutně! Všude byli podivíni. Vypadali jako kdyby byli psychicky narušený.

,,Finne co to je?" zeptala jsem se Finna vyděšeně, ale místo něho mi odpověděla jedna z jeptišek.

,,Tohle? Tohle je psychiatrická léčebna" zasmála se.

,,Panebože" když mi to došlo, tak jsem měla pocit, že se každou chvíli zhroutim.

,,Finne-"

,,Promiň Tamaro. Vrátím se pro tebe. Slibuju!" odcházel zpátky do auta.

Chtěla jsem za nim běžet, ale jeptišky mě silně držely. Kopala jsem, máchala jsem se sebou, křičela jsem, ale nic z toho mi nepomohlo.

,,Já nejsem cvok! Pusťte mě!" křičela jsem na ně.

,,To by jsi tu nebyla zlatíčko" hodily mě do cely a odešly.

V cele jsem trčela snad hodinu. Bylo to strašný! Všude byla tma a byl slyšet jen křik těch psychoušů.

Přišly si zpátky pro mě a někam mě táhly. Neměla jsem sebe menší tušení kam mě to vedou.

,,Co to je?" zeptala jsem se vyděšeným hlasem jeptišky, která mi dávala nějaký prášky.

,,Neptej se a vem si to" řekla odporným hlasem.

,,Nevezmu si to dokud mi neřekne, co to je" řekla jsem stejně hnusný hlasem jako ona.

,,Fajn" vzala mě za paži společně s nějakým chlapem a někam mě opět táhli.

,,Pusťte mě!" křičela jsem, ale nepomáhalo to.

,,Tady se nekřičí drahá. Musíš se tu chovat slušně, protože tě jinak bude čekat tohle." přivázali mě k posteli a prášky mi narvali do pusy.

Po chvíli jsem usnula.