-part 12-

12K 641 13
                                    

Jedna z posledních, klidnějších kapitol, u těch dalších už vás krapet vystresuji a můžu slíbit jen to, že to bude zlý :D HOPE YOU LIKE IT :3

Má postel byla zavalená hromadou papírových kapesníčků a každý sebemenší pohyb byl pro mě utrpením. Kvůli bolesti krku jsem byla odkázána pouze na polévky, což v kombinaci s vysokými horečkami nebylo nic moc. Liam se mnou zůstal přes noc, ale ani jeden z nás se pořádně nevyspal. Poučovat ho tom, že se ode mě může nakazit, bylo zbytečné. Tvrdohlavě si stál na svém a dohlížel na mě. Kluci samozřejmě nezůstali pozadu a hned ráno nastoupili na své pozice ošetřovatelek.  

"...zelený, zelený s jahodami, zelený s citrónem a nakonec zelený s brusinkami." Vyjmenoval mi Louis snad třicet různých druhů čajů, z kterých jsem si mohla vybrat. "Už si nepamatuju, co bylo jako první." Zahuhlala jsem. "To nevadí, mám to zopakovat?" Bože jen to ne! Problesklo mi hlavou. "To je dobrý, dám si ten poslední, děkuju." Zazubil se přikývl. "Hned to bude." Mrkl na mě a opustil moji ložnici, do které se během vteřiny nahrnul Niall s plnou náručí filmů na DVD. "Jsem zpátky." Hlásil a odložil svůj náklad na postel vedle mě. "Něco si vyber, já zatím skočím pro popcorn." Už byl skoro u dveří, když se v polovině kroku zarazil a otočil se čelem zpět ke mně. "Jenže ty vlastně nemůžeš popcorn." Posmutněl a zamyslel se. "A co zmrzlinu?" Navrhl. "Tu bych si dala." Souhlasila jsem a letmo se usmála. Přikývl a vyběhl ven. Zachumlala jsem se do peřiny a začala se probírat hromadou filmů. Většinou to byly samé horory a teprve až téměř ve spod jsem narazila na něco, co mě opravdu zaujalo. "Nesu čaj." Vrátil se Louis s obrovským hrníčkem, který mi postavil na noční stolek. "Musím se ještě vrátit zpátky do vily. Je tam trochu bordel a Zayn se to snaží dát dohromady." Ušklíbl se. "Zůstává tu Niall a za chvíli by měl dorazit Harry s Liamem." Oznámil mi. "DíkiLoui." Věnovala jsem mu vděčný úsměv, který mi okamžitě oplatil a zmizel na chodbě. "Nevím, jaká je tvoje oblíbená, tak jsem vzal všechny." Vrátil se Niall s několika kyblíky zmrzliny velikosti XXL. "Máme karamelovou?" Zajímala jsem se. "To si piš." Podal mi požadovanou příchuť a uvelebil se na posteli vedle mě. "Vybrala jsi něco?" Zajímal se. Přikývla jsem a kývla k dévédéčku na vrcholu hromady. "To jako vážně?" Rozesmál se. "Naprosto vážně." Pokrčil rameny a natáhl se pro notebook, ležící na opačném konci postele. "Tak se tedy budeme dívat na This is Us." Souhlasil a nepřestával se šklebit.  

"Proč jste všichni v oranžové?" Nechápala jsem. "Byl to takový bleskový nápad." Zazubil se Niall a nacpal si do pusy obří lžíci jahodové zmrzliny. "Ale proč zrovna oranžová?" Nadzvedla jsem obočí, pohled upřený na obrazovku notebooku. Zamyslel se a nakonec jen pokrčil rameny. "Jsme doma!" Zaslechla jsem Harryho hlas z předsíně. "My taky!" Odpověděl mu Niall. "Ha, ha. Děsně vtipný." Objevila se Harryho kudrnatá hlava ve dveřích ložnice. "Zmrzlina?!" Zděsil se a rázným krokem si to nakráčel k posteli, načež mi zabavil moje na půl snědené balení karamelové slasti. "Hej!" Zaprotestovala jsem. "Jsi nemocná." Připomněl mi. "Ale já ne!" Namítl Niall, když vzal Harry zmrzlinu i jemu. "To možná ne, ale nevěřím tomu, že by ses s Andy nerozdělil." Ušklíbl se vychytrale. "Já se o jídlo zásadně nedělím." Zamručel Niall nespokojeně. "Ty by ses se mnou nerozdělil?!" Zamračila jsem se dotčeně. "Rozdělil!" Vyhrkl. "Tak vidíš!" Zašklebil se Harry vítězně a i s našimi zmrzlinami opustil ložnici. "Tohle si nenechám líbit!" Křikl Niall popuzeně, položil mi laptop do klína a vyskočil z postele, pospíchající za Harrym. "Můžu dál?" Objevil se ve dveřích Liam, s kterým se Niall málem srazil. "Včera jsi se na svolení neptal." Ušklíbla jsem se chabě. Protočil oči a zamířil k posteli. "Vážně?" Nadzvedl obočí, když zjistil, na co se dívám. "Proč ne? Jsem pravděpodobně jediná fanynka OneDirection, která váš film ještě neviděla." "Odkdy jsi zrovna ty naše fanynka?" Zajímal se. "Myslím, že od té doby, co jsem vás poznala." Pousmál se. "V tom případě bych pro tebe něco měl." Zpozorněla jsem. "A to něco je?" Sáhl do kapsy džínsů a vytáhl visačku se znakem OneDirection. "VIP propustka na všechny naše koncerty a samozřejmě do zákulisí." Oznámil důležitě. "Mám to brát tak, že mě zveš na váš koncert?" Nadzvedla jsem obočí. "Na všechny naše koncerty." Opravil mě. "Tak to si nechám líbit." Uculila jsem se a sáhla po propustce. "Liame?!" Ozval se Niallův jekot. Povzdechl a zamířil ke dveřím. "Co je?" "Odvezeš mě do Nado's? Nemám tu auto." Zaškemral. "Nemůžeme tu nechat Andy samotnou." Namítl. "Já zůstávám doma." Hlásil se Harry. "Tak fajn." Souhlasil Liam a letmo na mě pohlédl. Zamávala jsem mu a vrátila se ke sledování filmu. 

"A tohle?" Dotkla jsem se Harryho tetování růže a požadovala vysvětlení jejího významu. "Ještě jsem neviděla kluka, co by si něco takového nechal vytetovat." Ušklíbla jsem se. "Jsem jedinečný." Připomněl mi a zatvářil se nadmíru důležitě. "A tvé ego bude brzy větší, než ty." Neodpustila jsem si rýpnutí. Jen protočil a stáhl si rukáv trika. "Harry?" "Ano?" "Víš o tom, že je Liam zamilovaný?" Zamračil se. "Tak bych to nenazval." "Takže to víš?" Ujistila jsem se. Přikývl. "Ale jak to víš ty?" Nechápal. "Náhodou jsem našla text Liamova songu." Zatvářil se nechápavě. "Jakého songu?" "Toho, který napsal pro tu dívku." "Cože?!" Zděsil se, což mě překvapilo. Že by to byl právě Harry, kdo Liamovu dívku viděl jako první a bál se teď konkurence? Ne, to mi k Harrymu nesedělo, on se nebál odmítnutí u dívek, protože ho neodmítali. Pokusila jsem se Harrymu vysvětlit, jak se Liam snažil zbavit pocitů tím, že je vtiskl na papír. "Takže ti neřekl, o koho jde?" Ujišťoval se, že celou situaci správně pochopil. Zavrtěla jsem hlavou. "Ne, jen to, že s ní nemůže být, což je smutný. Tohle vaše pravidlo, kdo ji vidí první, toho je, mi přijde stupidní." "Ale funguje." Povzdechla jsem. "Jo, to Liam tvrdil taky, ale trápí se, takže to asi až tolik nefunguje." Namítla jsem. "Promluvím si s ním." Slíbil Harry. Jen jsem přikývla a přitáhla si deku blíž k tělu. "Je ti zima?" Zpozorněl Harry. "V pohodě." Protočil oči a bez otálení si mě přitáhl do náruče. "Proč prostě nepřiznáš, je s tebou něco v nepořádku?" Zašeptal. "Protože to bychom tu byly do rána." Zamumlala jsem a jen doufala, že to neslyšel. "Až ti bude dobře, vyrazíme na Vánoční nákupy, co ty na to?" "V listopadu?" "Proč ne?" Zamyslela jsem se. "Dobře, půjdeme nakupovat. Na Vánoce tu stejně nebudu, tak ať na nic nezapomenu." "Jak to myslíš, že tu na vánoce nebudeš?" Zněl zklamaně. "Chtěla bych odjet za rodinou." Nelhala jsem, potřebovala jsem se ujistit, že doma je všechno v pořádku, musela jsem zpátky. To že oni nenesměli vidět mě neznamenalo, že já nemohu vidět je. "Vrátíš se aspoň na nový rok?" Pokrčila jsem rameny. "Asi ano." Souhlasila jsem a na okamžik zavřela oči... 

Tak jak to vidíte? Udělala Andy dobře, když řekla o Liamovi zrovna Harrymu? A opravdu se na vánoce vrátí k rodině? A co nákupy? Jak asi může dopadnou nakupování v obrovském nákupním centru, když máte po boku Harryho Stylese? :O A co náš chudáček Liam, je jeho princeznou opravdu Andy? A jestli ano, řekne jí to někdy? A co sledoval tím, když ji dal propustku na koncerty? :O :D

Next Door |One Direction cz|Kde žijí příběhy. Začni objevovat