Lost And Found |Loki FF|

5.kapitola--Představení se

Uběhlo pár hodin od okamžiku, co Hela zalehla do postele s parádní kocovinou. Hodiny hlásily osmou a tak se Hela rozhodla jít zkontrolovat ostatní ve společenské místnosti. Všichni už byli vzhůru a více méně při vědomí. Hela ani nemusela vcházet do místnosti, aby poznala, že Thor je již při vědomí víc než dost. "Ale ne! Otec mě zabije! Určitě využil mé chvilkové slabosti a utekl!" vyváděl Thor. "Uklidni se, ten by daleko nedoběhl." pronese Hela se smíchem "Co je na tom vtipného? A jak to myslíš?" pronese Bůh hromu už dost vytočeně."Hele uklidni se. Loki byl stejně zelenej jako jeho košile, tak jsem mu dala prášek a odvedla do pokoje. Nikam neutekl, pravděpodobně ještě spí, tak tolik nevyváděj." řekne Hela vážně a otráveně zároveň. "Dobře, promiň. A díky, že ses o něj postarala." řekne Thor už mírněji a mile se usměje. Jako odpověď se mu dostane upřímneho úsměvu od Bohyně smrti. "Snídaně!" ozve se náhle překvapivě fungující Nat z kuchyně. Hela kývnutím vybídne Thora k cestě do jídelny a se slovy "Zajdu pro Lokiho." se sama obrací a vyraží chodbou zpět. Cestou jí dojde, že se ještě nepřevlékla z pracovního, a tak ještě předtím zajde do svého pokoje. Zvolí černé legíny, které jí krasně formují postavu, zelené tričko s jemným výstřihem a černé tenisky se zlatavými tkaničkami. Ještě rychle před zrcadlem pročeše přeležené vlasy, které nyní získaly značný objem a vychází z pokoje ke dveřím vedle. Na nic nečeká a zaklepe na ně. Z druhé strany se ozve Lokiho nezaujaté "Ano?" Hela otevře dveře a Lokiho oči se hned rozjasní. Snaží se na ni necivět, ale nějak mu to nejde. Hela se snaží o to samé, Loki se totiž taky převlékl a zatraceně mu to sluší. "Ehm...snídaně je hotová." řekne Hela a pokusí se o milý úsměv. "Jo díky za info. Už jdu." řekne Loki a zvedá se z postele. Ve dveřích se mine s Helou a společně pokračují do jídelny. "Ten řev před chvílí, to byl Thor, že jo?" zepta se po chvíli Loki se smíchem "Jo, panikařil, že prý ho otec zabije, protože jsi utekl." odpoví Hela a taky se zasměje. Má krásnej smích. Pomyslí si oba najednou, ale navenek se stále tváří jako potencionální nepřátelé. Dojdou až do jídelny, kde už na ně čekají připravená místa. Všichni už jsou zde a snídají. Samozřejmě, že jim naschvál nechali jen místa vedle sebe. Zasednou ke stolu a i s ostatními se pustí do typické snídaně po pařbě, slanina, vajíčka a tousty. Po snídani se Hela nabídne, že odnese a umyje nádobí, a jelikož nikomu jinému se moc nechce, neprotestují. Tedy až na Lokiho, ten trval na tom, že Hele pomůže, což všechny zde přítomné překvapilo. Když Loki začal umývat nádobí a Hela ho poklízela na místo, zaslechla Clinta jak se baví s Thorem "Hele, dávej si na bráchu pozor. S Helou se k sobě až podezřele maj. Nebo teda aspoň on k ní. Tak by sis s ním možná mohl promluvit, vís co, Hela je dost nedostupná, všichni jsme to zkoušeli, takže aby nás tady nepovraždil, až ho odmítne...doufám, že rozumíš." Cože? Já s ním? To ani za mák, to se neboj Thoříku. Jak se vůbec opovažujou o tom uvažovat? Honí se Hele hlavou. Při tom odposlouchavání cizích rozhovorů přestala brát od Lokiho umyté talíře a on si toho samozřejmě všiml. "Co se děje?" zeptá se starostlivě. Slyšel je? Asi ne, měl puštěnou vodu. Mám mu říct pravdu nebo radši ne? Tak na půl. "Pomlouvaj nás." řekne nakonec Hela a falešně pobaveně se zasměje. "No jistě. Proč jen jsem to čekal?" položí Loki řečnickou otázku a taky se zasměje. "A co tak říkaj?" zeptá se Loki, když se znovu otočí čelem ke dřezu. "Ale...že prý jestli se za nima vrátíš, jestli tě nezabiju a tak..." zalže Hela a zase se falešně zasměje. "Kdybys mě chtěla zabít, tak už to dávno uděláš. Tohle je skvělá příležitost, tady je stojan s noži a já k tobě jsem zády..." konstatuje pobaveně Loki. "Já nezabijím tímhle způsobem." odpoví Hela záměrně vážně. Loki se otočí a podá ji další talíř se slovy "Já vím, hraješ fér." a mrkne na ni stejným způsobem, jako ona na něj ráno. Hela převezme talíř a podívá se na něj s udiveným výrazem. Tohle jsem přece řekla ráno. Jakto že si to pamatuje, byl mimo. Diví se Hela pro sebe. "Říkal jsem, že si všechno pamatuju, i když jsem mimo." pronese Loki a znovu upře pozornost na nádobí. "Jo a když už jsme u toho, jsem pohromadě, kdy mě chceš zabít?" provokuje Loki. Hela se přidá do jeho hry "Proti mně nemáš žádnou šanci, takže je to jedno." odpoví schválně egoisticky Hela. Loki provokativně vytáhne obočí a otočí se s dalším talířem "Tím bych si nebyl tak jist." "Já jsem se ti asi ještě nepředstavila, co?"zeptá se Hela a uklidí talíř. "Ne, ještě jsi neměla tu čest." odpoví Loki provokativně a na tváři se mu vytvoří jeho typický egoistický úšklebek. "Hela Destructodottir, Bohyně smrti, královna Helheimu." představí se Hela a natáhne k Lokimu ruku. "Loki Laufeyson, Bůh lží a klamů, právoplatný král Jotunheimu, princ Asgardský, Thorův nevlastní bratr." objasní Loki a s Helou si potřese rukou. "Tak ty jsi Bůh? Já tě měla za prostého magora. Už chápu ten útok na Midgard, někdo potřeboval pohonit ego a nevyšlo to." řekne Hela se smíchem nad touto skutečností. "Jsem stejně překvapen jako ty. Já tě měl za dalšího z těch šašků v kostýmech hrajících si na hrdiny." vrátí jí to Loki a oba propadnou smíchu. Po chvíli Hela pronese "Už bychom se asi měli vrátit, nebo si budou myslet, že jsem tě vážně zabila." a opět se společně zasmějí. Možná není tak hroznej, jak jsem si ho představovala. Proletí jí hlavou a oba se vrátí do jídelny. "No to je dost, že jdete. Už jsme si mysleli, že jste se tam pobili." pronese Steve. Hela se s Lokim na sebe podívají a znovu se zasmějí. "Vy jste mi teda nějaký vysmátí, co jste tam proboha dělali?" zeptá se Tony s rádoby vystrašeným výrazem. Hela se ujme slova "Jen jsme zjistili, že jsme oba Bohové." "Aha, no a co je na tom tak vtipnýho?" zeptá se pro změnu Clint. "Jsi měl vidět jeho výraz, když jsem řekla, že jsem Bohyně smrti." řekne Hela napůl se smíchem a šťouchne do Lokiho, který se začne bránit "No ty jsi taky nevypadala dvakrát sebevědomě, když jsem se představil jako král Jotunheimu." a šťouchne ji zpět. Hela jenom rádoby poraženě šeptne "Jedna jedna". Loki se jen egoisticky usměje. "Nejste vy náhodou příbuzní? Škádlíte se jak bratr se sestrou." konstatuje Tony. Lokiho tahle věta rozesměje, ale Helu ani náhodou. Náhle jí z tváře zmizel úsměv a se slovy "Jdu si lehnout." odběhla do svého pokoje a nechala všechny ostatní nechápavě zírat za sebou.