15.kapitola--Znova

396 23 0
                                    

Loki se probudil ještě za tmy, dlouho vymýšlel, jak své nové jizvy skrýt před Helou. Přemýšlel dlouho, ale přesto se mu nedařilo nic vymyslet. Všechny nápady, které by se mu ještě před týdnem zdály geniální, mu teď přišly naprosto otřesné. Nakonec to vzdal a vydal se do kuchyně pro sklenici vody.  Byla ještě tma a než nahmatal vypínač, shodil nechtěně sklenici. Ta se roztříštila na tisíce kousků. "Do prdele." zakleje pro sebe a s rozsvíceným světlem si dřepne ke střepům. Při snaze je sebrat, si nechtěně pořeže dlaně. To je ono... zavážu si dlaně a s výmluvou "Aby to drželo." si zamotám i to zápěstí. Snad mi to zbaští...pomyslí si a pohlédne na své dlaně. Uklidí střepy, napustí si sklenici vody a odebere se zpět do svého pokoje, kde vyčká do rozednění...
Helu probudily hřejivé paprsky vycházejícího slunce. Líně se přetočila na bok a vzala telefon. S úmyslem zjistit, kolik je hodin, rozsvítí obrazovku, ze které se na ni usmívá krásná tapeta s ní v Lokiho objetí. Hela se nad myšlenkou, že se už brzy uvidí, jen pousměje a koukne se na hodiny. 6:53. Hela chvíli projíždí sociální sítě a potom přijde sestřička se snídaní. Hela jen poděkuje a pustí se do jídla. V klidu si vychutná poslední snídani v této budově a potom se převlékne do dovezeného oblečení a v posteli čeká na vysvobozující hodinu.
Mezitím to i v toweru ožilo. Všichni už jsou na nohou a připravují se na Helin návrat. Všichni už se neskutečně těší, až na Lokiho, který si právě omotává ruku obvazem. O pár chvil později už Steve vyřvává na chodbě "Tak jedem! Ať to stihnem!" Loki vstane, upraví si límeček u své černé košile a vyjde na chodbu. Všichni se natěšení a bezeslova nahrnou do vozů a rozjedou se směrem k nemocnici.
Hela už čekala připravená u dveří. Chvíli se obávala, že se její přátelé neobjeví, ale když slyšela Tonyho pronikavý hlas i přes dveře, natěšeně se usmála. Ozvalo se zaklepání na dveře. Celý tým Avengers se i s Lokim v pozadí nahrnul do nemocničního pokoje. Hela neváhala a prvnímu, kdo prošel dveřmi se s pozdravem vrhla kolem krku. Steve jí objetí krátce vrátil a potom Hela postupně poobjímala i zbytek týmu. Až když se dostala k Lokimu, nevrhla se mu kolem krku hned, podívala se mu do očí a s upřímným úsměvem pronesla "Ty jsi mi chyběl ze všech nejvíc." a potom mu omotá ruce kolem krku a když jí objetí opětuje, věnuje mu krátký polibek na jeho ledovou tvář. Cítí, jak Lokimu cukly koutky. Přitáhl si ji k sobě pevněji a šeptl "Taky jsi mi chyběla." Hela se jen široce usmála. Po chvíli se od sebe odtáhli a odebrali se k parkovišti. Cestou ještě Hela na recepci podepsala pár papírů a potom už skutečně šli na parkoviště. Hela s Lokim opět obsadili zadní sedadla, ale narozdíl od minula, tahle cesta uběhla značně rychleji, protože Steve neustále něco vypravěl. V toweru už bylo všechno nachystané na Helin návrat. Sotva se otevřely dveře výtahu, všichni hromadně zavolali "Vítej zpátky!" Hela se rozesmála a i s ostatními se odebrala do společenské místnosti. Tony už měl samozřejmě nakoupený alkohol a hned začal nalévat. Hele vodku, Lokimu podal Frisco a ostatním nalil rum. Všichni si přiťukli a oslava se rozjela. Tony pustil hudbu, Bruce objednal pizzu a Nat začala konverzaci na téma "Už dlouho nebyla žádná mise. To je podezřelý." Diskuze se chvíli ubírala správným směrem, ale po třetí sklenici se stočila k oné události na koupališti. Steve už chtěl začít vyprávět, co se dělo po tom, co tam přiběhli, ale Hela ho zastavila. "Jo já vím, byla jsem při vědomí." Všichni jen vyvalí oči a vypadne z nich jediná otázka "Cože?" Hela se zasměje a vysvětlí "Však jsem smrt, ne? Přece mě nezabije jedna rána do hlavy. Všechno jsem vnímala...Stevův křik, houkání sanitky, tu hrbolatou cestu do nemocnice, zašívání hlavy...o všem vím." Ostatní nemají slov. Je to pro ně neuvěřitelné. Hela se jen opilecky zasměje a kopne do sebe další várku. Potom se jen tak podívá na Lokiho a všimne si jeho zavázané ruky. "Loki, co se ti stalo?" otáže se s obavami v hlasu. Loki nahlas polkne a poví jí svoji předem promyšlenou lež. "Ráno jsem se šel napít, ale omylem jsem shodil skleničku, tak jsem ty střepy chtěl posbírat, ale trochu jsem se pořezal..." Hela se zatváří nevěřícně a dodá další otázku "A proč máš zamotaný i zápěstí?" Loki opět odpoví předem promyšlenou lží "Aby to líp drželo." Hela v jeho očích tu lež rozezná a smutně se podívá do země. Ale ne, asi jí to došlo...proč jsem to vůbec dělal? Já idiot, teď mě bude mít za ještě většího blázna...ta bolest v jejích očích mi za to fakt nestojí. Zklamal jsem ji...znovu. Smutní Loki s hlavou svěšenou k zemi. Najednou si Hela položí hlavu na jeho rameno a šeptne jen tiché "Proč?" Ostatní vedou další bouřlivou debatu, takže je nikdo jiný nevnímá. Loki si povzdychne a tiše odpoví "Mohla jsi kvůli mě zemřít. Potřeboval jsem se potrestat." Hele se po tvaři skoulí jedna smutná slza. "Loki, já jen tak lehce nezemřu, ale ty bys mohl...proč jsi to udělal znova? Já myslela, že jsme to zvládli...společně, ale jak vidím, tak jsi tomu propadl...znova" Teď už se slza koulí po tváři i Lokimu. "Promiň, já vím, jsem zrůda...měla by sis najít někoho, kdo je ti více podobný, kdo by byl pro tebe jako tvůj bratr..." V ten moment to Hele proletělo hlavou...Mám mu to říct? A jak asi? Použít kouzlo? Hela váhala, ale nakonec jen pronesla "Nikdo nemůže být víc jako můj bratr, než on sám." Loki nechápal, nechtěl chápat. Hela se k němu jen přitiska blíž a znovu ho políbila na tvář. Potom už neříkali nic, jen poslouchali konverzaci ostatních a po chvíli Hela usla na Lokiho hrudi, znova.

Lost And Found   |Loki FF|Kde žijí příběhy. Začni objevovat