Different Way For Looking

s i x

,, Dneska je na náměstí ohňostroj, půjdeš?" Usmál se, když trochu přestalo pršet.

,, Promiň, jdu s Nickem, dneska mu to řeknu" usmála jsem se,,Aha, tak jindy" pohladil mě po rameni a já se pod jeho dotyky ošila.

,, Promiň, já, prostě jsem si myslel, že já-" začal se v tom zamotávat.

,,To je dobrý" usmála jsem se na něj

,,Tak ahoj" zamávala jsem mu a pak zmizela v 'mém' baráčku

,,No, konečně ses uráčila přijít"zasmála se mamka z kuchyně

,,Zase si tančila v dešti"vyprskla když mě viděla

,, Trošku, alespoň vidíš že ten vodotěsný mobil nebyl k ničemu"zvedla jsem ukazováček a sundala ze sebe alespoň pár vrstev mokrého oblečení, zůstala jsem jen kalhotech a tričku

,,Jinak v obýváku máš překvapení"usmála se a očima poukázala na obývák, jak malé dítě jsem naběhla do obýváku a zahlédla jsem taťku, byl po roce doma, měl nějakou práci na druhém konci světa, je voják, bála jsem se že už s ním nikdy neuvidíme

,, Tatínku!"zapištěla jsem a rychle jsem ho objala, byla jsem celá mokrá, ale mu to nejspíš nevadilo,, Holčičko"zašeptal a slyšela jsem jeho skrývaný pláč, to já jsem brečela na plné kolo.

,, Už budu doma, napořád, už mi dali volno, budu tu s tebou"šeptal mi do ucha a já se usmála,, Vážně?" Zeptala jsem se nevěřícně, kývl, měla jsem ho zase doma u sebe

,, Ten box se na tobě podepsal, si silná, věřím že by ses dokázala ubránit" podíval se hrdě na mě, neměla jsem extrémně vypracovane tělo, ale bylo vidět že něco dělám,,Si moje malá vojáčka" rozcuchal mi vlasy, milovala jsem tu přezdívku už od mala, kdy jsem jí dostala,, Pojď za náma, zlatíčko" pobídl taťka mamku a ta se ke nám přivinula,, Všichni pospolu" usmála se mamka a já nesouhlasně kývla,, Už nikdy nebudeme všichni a vy to víte"rozbrečela jsem se, nechtěla jsem na to myslet, mamka mě konejšivě pohladila po zádech,, Stejně je to moje chyba"rozbrečela jsem se,,Zlato, to neříkej nemohla si jí zachránit, zabil by vás obě dvě, to už by jsme nepřežili, kdyby jsme přišli o obě naše princezny" brečela mamka a já s ní

,,Neboj, už se to nikdy opakovat nebude, teď přeperu každého takového chlapa a tentokrát budu všechny chránit do krve"utřela jsem si slzy a nasadila silný úsměv,, Už nikdy se nebude opakovat to stejné co s mojí malou sestřičkou" vypnula jsem ramena,, Už nikdy to nebudeš muset zažít, zlatíčko"usmál se na mě táta a já na něho taky,,Ale kdyby jo, jsem připravená"zatnula jsem pěsti a dala jsem si je před obličej, jako kdyby bych se chtěla krýt.

Jako bych ho znovu viděla, ten jeho oplzlý obličej s prošedivělými vousy a černýma zákeřnýma očima, jak mlátí do mé malé sestřičky, jako bych zase cítila ty slzy co mi tekly ten den po tváři jako řeka, jako bych cítila zase tu bolest hlavy, když jsem se jí snažila bránit a on mi zaryl střep do hlavy, rukou jsem si přejela přes jizvu, na kterou jsem si neviděla, ale vím že tam je a už nikdy nezmizí, stejně jako vzpomínky na tu hroznou noc, kdy jsme šli zkratkou přes park.