4. kapitola

311 18 4
                                    

12.2.2017

Myslela jsem si, že dnes se aspoň trochu vyspím, ale omyl. Dneska to byly jen necelé 4 hodiny spánku a od půl páté jsem už nespala. Už nevím, co s tím mám dělat. Asi si koupím nějáké prášky.

Do 6 jsem zůstala v posteli a byla na mobilu. Poté následovala připravovala na dnešní stíhačky no a před sedmou se vydala na snídani. Tím, že první závod se dnes jede už v 10:30 tak musím být v areálu už před 9. hodinou. Mě upřímně to nevadí, ale Hanna je velký spáč, takže má každé ráno problém vstát. A stejné to bylo i dnes. Zatímco já byla už před 8 nasnídaná a připravená, Hanna teprve vstávala. ,, Prý ses včera večer zdržela." Promluvila na mě, když se převlékala. Tady se žádná věc neutají. ,, No jo, s biatlonistkami je zábava." Odpověděla jsem ji a přemohla se k zavolání mamce.

,, Ahoj, mám teď chvíli čas než půjdu tak jsem si říkala, že ti konečně zavolám." Jediná mamčina reakce byla, že to je dost, že jsem ji zavolala. Omluvila jsem se jí a zeptala se, jak to jde. ,, Tady je všechno v pohodě, ale povídej, co ty? Jak se máš a na jakých závodech to vůbec seš?" Ou, až už je to tu. Nemůžu jí říct, že jsem na Mistrovství světa v biatlonu a že je tu i Tarjei, se kterým jsem se náhodou včera líbala. Doteď ho nemá ráda. Viděla, jak mi ubližoval a nemohla to snést. Takže náš rozchod jí, i když to nikdy nepřiznala, potěšil.

,, Tady je všechno naprosto skvělý, lidi, jídlo, prostředí, počasí,...." a v tom mě vyrušila Hanna s tím, že musíme jít. ,, Mami promiň, už budu muset jít. Pozdravuj všechny a potom zase zavolám. Ahoj." Chudák mamka se semnou nestihla ani rozloučit, protože jsem jí to hned zavěsila. ,, Co blbneš, autobusem nejezdím." Řekla jsem a podívala se na hodiny. Bylo teprve 8:16. ,, Myslela jsem na snídani. Pak už nebudem stíhat." Odpověděla a otevírala dveře od pokoje. ,, Já už na snídani byla, když si spala." Se slovy, že jsem blázen Hanna odešla  a já si mohla užívat ticho, které tu často nebývá.


.....

To ne. S povzdechnutím jsem si řekla při poslední střelbě stíhacího závodu žen. Tiril po sobě nechala další černé terče. Dohromady nesestřelila 6 terčů. V posledním kole se všichni snažili naše biatlonistky podpořit, ale nejlíp se umístila Marte na 16. místě. Všichni byli spokojení, protože se polepšila o 38 míst, ale zároveň i zklamaní z ostatních. Kaia obsadila 21. místo, Tiril až 30. příčku no a nejhůř dopadla Hilde na 55. místě. Tohle mistrovství se prostě nedaří. Všichni doufají, že muži tuto smůlu prolomí.

Po závodu jsem musela ještě s něčím pomoct, takže na oběd jsem se dostala až kolem půl jedné. Jelikož mám být už v jednu v areálu, tak jsem do sebe jídlo rychle naházela a šla zase zpět do areálu. Tam už byly všichni biatlonisté, kteří dělali nástřel a celkově se připravovali a rozhřívali na stíhačku.

Zatímco během stíhačky žen jsem byla u trati, tak na stíhačku mužů mě Paul poslal do budovy. Prý mám pomoci Hanně a tak. Mě osobně to nevadilo, ale byla tu hrozná nuda. A nuda je nejhorší, protože to se nedá dělat nic jiného než přemýšlet. Tak moc jsem se chtěla někomu svěřit, ale tu nemám nikoho. S povzdechnutím jsem sklopila hlavu do dlaní a přemýšlela.

No jasně!!! Kristin! Má ruka rychle popadla mobil a já už šla ven najít místo, kde mě nikdo nenajde. Povedlo se mi to lehce a dokonce tu byla i lavička na kterou se dalo sednout. S dosednutím už mobil vyzváněl a já doufala, že na mě bude mít Kristin čas. ,, Ahoj." Promluvila jako první Kris. ,, Ahoj, prosím tě máš teď chvilku čas?" Doufala jsem v pozitivní odpověď, kterou nakonec  řekla. ,, Víš, já... musím se někomu svěřit a někomu o tom říct a ......tady není komu." S nechápavým tónem se mě zeptala o co jde. ,,Jsem na Mistrovství světa v biatlonu a je tu Tarjei." Vydechla jsem slova z mých úst. ¨Kris se nejdříve přesvědčila, o koho jde a poté už jí to došlo.  A tak jsem ji řekla všechno. O možnosti vylepšení kreditu ve škole, přes příjezd na Mistrovství až do našeho polibku. ,, Řekni mi, co mám dělat. Prosím" Se zoufalým hlasem jsem prosila o radu. Kris má s celkově s muži více zkušeností než já, ale upřímně její nejdelší vztah trval necelý necelý rok, takže neví, jak dlouhodobý vztah funguje.

Norsk Kjærlighet// Norská láskaजहाँ कहानियाँ रहती हैं। अभी खोजें