Z pekla na zem ✔️

10

Rice dostal totální záchvat smíchu. Jakožto jediný... Nutno dodat. Ukazoval na Nivii, ale když viděl, že se nesměje – že se nikdo, krom něho, nesměje, zvážněl.
„Ty si neděláš srandu,“ došlo mu to. Vše mu bylo jasné. Spal s ní bez sebemenší ochrany. „Jak jsi mohla zapomenout brát prášky? Mělas mi to říct. Chránil bych se já,“ trochu zvýšil hlas.
„Neříkal jsi náhodou, že čekáš po svatbě?“ Anet si tuhle poznámku prostě nemohla odpustit. Perfektně jí nahrál.
„Sklapni, skřete,“ zabil jí pohledem.
„To byl dobrej smeč, co brácha?“ mile se na něj usmála. Jen jí prstem pohrozil.
„Moje máma je taky těhotná. Myslím, že je to super,“ vložil se do toho Samuel.
„Moje máma je taky těhotná,“ papouškoval Rice a u toho dělal držky. „Nikdo se tě na nic neptal, tak sklapni,“ odpálkoval ho. „Pojď se mnou,“ vstal a natáhl k Nivii ruku. Musel tohle probrat v soukromí. Nivie se na něj koukala s vystrašenýma očima a kroutila hlavou, že s ním nikam nejde. Nelíbil se jí způsob, jakým momentálně vystupoval. Byl naštvaný a hysterčil. „Řekl jsem, pojď se mnou,“ chytil ji za ruku a chtěl ji vyzvednout, ale ona se mu vzepřela.
„Ne, nejdu s tebou nikam.“
„Rici, nech ji,“ promluvila Veronica. Kárala syna pohledem. „Chováš se jak hysterka. Kolikrát jste spolu spali bez ochrany?“ řešila tento problém s chladnou hlavou. Pro ni by to taková katastrofa nebyla.
„Přeci nikdy, však čekají až po svatbě,“ zasmála se Anet.
„Anet, dost,“ poprosila ji. Anet tedy přestala, i když nerada. Nestávalo se moc často, že by měla možnost bratra zesměšnit.
„Pardon, ale o tomhle bych se s vámi radši nebavila.
„Jednou a půlkrát,“ odpověděl za ní Rice.
„Copak? Po druhý jsi se nemohl udělat?“ to z Anet doslova vystřelilo.
„Ne, ty chytračko, načapala nás její teta,“ i z Rice tohle vyletělo.
„No to si děláš prdel,“ zaječela a pak se začala smát jak prdlá. „Ne, to ne,“ dostala takový záchvat smíchu, že se válela po stole. Teď si byl Rice jistý, že ji zabije. Není nic horšího než mít pubertální ségru.
„Když mě omluvíte, půjdu domů a omlátím si hlavu o zeď,“ Nivie se postavila s naprosto rudými tvářemi. Ještě nikdy jí nebylo tak trapně jak nyní. A ke všemu to vypadá, že Rice evidentně o miminko nestojí.
„Niv, kam jdeš? Ještě jsi nedojedla,“ jen se za ní otočil.
„Nemám hlad,“ řekla šeptem. Zničehonic se jí chtělo brečet. Rice ji neskutečně zklamal. Myslela si, že chce od jejich vztahu víc, ale spíš to vypadá, že pro něj miminko znamená jen přítěž. Ano, ještě neví, jestli nějaké miminko je, ale kdyby bylo, on by se zhroutil. Už teď je jednou nohou v hrobě z toho, že zapomněla brát antikoncepci. Práskla za sebou dveřmi a odešla.
„Ty jeden idiote,“ maminka ho pleskla po hlavě, až mu cvakly zuby. Rice se za ni chytil.
„Jau, co jsem jako udělal?“
„Fakt nevíš?“ natáhla ruku k východu. Rice chvilku přemýšlel a pak mu to došlo.
„Asi jsem to trochu přehnal, co?“
„Ne, to se ti jen zdálo?“ řekla sarkasticky Anet.
„Drž hubu,“ neodpustil si. Rozloučil se a šel za Niv, ale ta už byla na cestě domů. Nasedl do svého vozu a jel za ní. Možná se vážně zachoval hnusně, ale nemohl si pomoci. Nešlo o to, že by s Niv nechtěl časem založit rodinu. Šlo o to, z jaké ona pochází. Chtěl by se o ně postarat jako muž, ale s jejím jménem by vůbec nevadilo, kdyby nechodil do práce, což mu způsobovalo kopřivku, migrénu a alergii dohromady. Jak jen může stačit někomu, jako je ona? Jenže jí miluje. A ona jeho. Přes všechny překážky jsou spolu a možná čekají dítě. A nebo taky ne. Jaká je možnost, že po jednou a půl sexu otěhotní? Podle něj minimální, ale kdo ví. Osud s námi někdy hraje tak podivnou hru, že možná ani on nechápe pravidla.

****


Stál před její vilou. Koukal na dveře a sbíral odvahu zaklepat. Už se k tomu chystal, když se otevřely a on koukal do očí své noční můře. Tetičce Wilmě. Jako by nestačilo, že ho viděla na Adama, ještě se mu nedívá do očí, ale do rozkroku. Tohle bylo víc než trapné.
„Jdeš za Niv?“ žádné ahoj. Jo, tahle žena ho milovala, pomyslel si.
„Ano.“
„Je u sebe,“ prošla kolem něj. „A zamkněte si. Nerada bych zas něco překazila,“ volala na něj.
„Jasně, kazišuku,“ řekl si pro sebe. „Nivi,“ zavolal po obří vile. Hlas se mu vracel v ozvěně. Neozvala se. Šel tedy k ní do pokoje, odkud se ozývala hlasitá hudba. „Nivi,“ pootevřel a nakouknul. Viděl ji ležet na posteli a plakat. Super, pohnojils to v plném rozsahu, mluvil sám k sobě. „Lásko,“ sebral všechnu odvahu a šel za ní. Posadil se tak, aby ho viděla a pohladil ji po vlasech. Krapet sebou cukla a pak stáhla obočí. Dálkovým ovládačem ztišila hlasitost hudby.
„Jdi pryč, Rici. Chci být sama,“ utřela si slzy a zas si lehla. V objetí svírala malého plyšového medvídka.
„Omlouvám se, ale vyděsilo mě to,“ dál ji hladil ve vlasech.
„Nechci s tebou teď mluvit,“ otočila se k němu zády. Zas se v ní objevila ta malá rozmazlená holčička.
„Nemůžu odejít a nechat tě tu takhle,“ lehnul se k ní a objal ji. Cukla sebou, aby se dostala z jeho sevření, které on jen posílil.
„Pusť,“ dělala fóry.
„Ne,“ usmál se. Nemohl jinak, když se vztekala, byla rozkošná.
„Ne...nemáš mě r...rád,“ fňukla a potáhla nosem. Rice se hlasitě zasmál.
„Ne, nemám tě rád, miluju tě,“ políbil ji na tváři.
„Ke...cáš,“ hlas se jí zadrhoval. Rice se přetočil nad ni.
„To už nikdy neříkej. Miluju tě víc než svůj život. Jen jsem se vyděsil. Mít dítě by bylo fajn, ale já se o vás chci starat, což mi tvé jmění celkem komplikuje. Nejde mi o to, že bys mohla být těhotná... Jen si myslím, že je na to ještě čas. Obzvlášť teď,“ vysvětlil. Viděl, jak jeho slova Nivii uklidnila. Právě se ujistil v tom, že by péči o miminko zvládl. Tedy aspoň v jejich uklidňovaní. Nivii zvládal s přehledem.
„To je asi pravda, ale pokud jde o ty peníze, nebylo by fajn, kdybys už nemusel tolik pracovat? Neříkám vůbec, ale jedna práce by stačila,“ setřela si poslední slzy.
„To budeme řešit, až na to bude ta správná chvíle. Teď bysme měli zjistit, jestli čekáme, nebo nečekáme baby,“ lehnul si vedle ní. Díval se do těch dvou studánek, které tolik miloval. „Ale ať už to dopadne jakkoliv, jsme v tom spolu.“
„Přesně. Koupila jsem, na cestě sem, těhotenské testy. Já nevím, od kdy ti to ukážou, ale zkusit to můžeme,“ pokrčila rameny. Sama nevěděla, jestli by chtěla miminko. Rice měl ve všem pravdu. Ale malé procento v ní, by si strašně přálo, aby test byl pozitivní. Dalo by jí to něco, po čem dlouho toužila. Měla by svou vlastní rodinu.
„Chceš?“ pošeptal se strachem. Nasucho polknul, až mu povyskočil ohryzek.
„Ty snad chceš čekat? Já ne, nevydržím to,“ vyletěla z postele. Z kabelky vyndala tři těhotenské testy a zalezla na toaletu. Byla tam dlouho a Ricovi málem bouchla hlava nedočkavostí. Jak tam tak seděl, uvědomil si, že právě teď je jedna z nejdůležitějších chvil v jeho životě. Rozhoduje se o jeho budoucnosti. Buď z něho bude otec, což by znamenalo úplnou změnu jeho osobnosti, nebo ne, a to by ho asi i trochu mrzelo napříč všemu, co řekl. Konečně Nivie vyšla. V ruce držela tři bílé tyčinky. Mlčky na něj koukala. On jí pohled opětoval. V očích mu zavládla nedočkavost. Srdce se mu zastavilo a pak zas bolestivě rozbušilo.
„Tak,“ hlas mu poskočil, „co?“ těžce oddechoval. Nivie se podívala na tyčinky a pak na něj.
„Nic. Nejsem těhotná,“ jako by v jejím hlasu zaslechl zklamání. Posadila se k němu a vydechla. „Možná je to tak lepší. Možná máme ještě čas a kdo ví. Možná spolu ani nebudeme tak dlouho, abychom byli na dítě dostatečně zralí,“ uvažovala nahlas.
„Ne, my dva spolu zestárněme,“ odmítal její slova. „Sakra Nivie,“ zvýšil náhle hlas. „Ty ale jsi těhotná!“ vykulil oči jako animovaná postavička od Dysneyho. „Dvě čárky je pozitivní!“ vytrhl jí testy z rukou. Na všech třech byly tři jasně viditelné čárky potvrzující jejich těhotenství.
„Fakt?“ zamračila se.
„Četla sis přibalovej léták?“
„Ne, ale to není zrovna teď důležitý!“ přimhouřila na něj oči.
„To je sakra důležitý,“ padla na něj tíha nových informací. Začal panikařit. „Fuj, nějak se mi blbě dýchá,“ chytil se za srdce. „Asi mám infarkt.
„Tak na to zapomeň. Nebudu naše dítě vychovávat sama.“ I kdyby měl doopravdy infarkt, ona by to z něj vykopala.
„Já budu táta,“ vyděsil se
„Já budu máma,“ nadšeně se usmála.