Chapter Six

5K 92 15
                                    

Dodělávala jsem rozcvičku když jsem uslyšela Říčku jak se vrací do tělocvičny. Já jsem se na něj otočila a viděla jsem úsměv na jeho ubličeji. ,,Já- já už jsem, teda my už jsme udělali všechno, teda rozcvičku." Vykoktala jsem ze sebe a on se pousmál. ,,Jistě baby máš za jedna." Řekl tak aby jsem ho slyšela jen já a já jsem jen kývla a otočila jsem se na odchod. ,,Udělejte si dvojice!" Zakřičel nahlas Říčka a já se zastsvila. Oh shit, řekla jsem si v duchu. Rozhlédla jsem se a viděla jsem jak se k sobě ty pipinky sbíhají. S holkama z naší třídy jsem se moc nebavila. Taky to ani nešlo, ty měli IQ vysoké asi jako jednobuněčné organismy. To bylo samé no a my jsme šli ven a on mě miluje a ja mám novej lak na nehty. Když už byly všechny ve dvojicích tak jsem se rozhlédla okolo kdo zbyl. Ale jediný koho jsem viděla byl Říčka. Polkla jsme když jsem ho viděla jak jde ke mně. ,,Vypadá to že my budeš muset být se mnou." Řekl a usmál se. Já jsem jen s né moc nadšeným obličejem přikývla a otočila se pryč od něho. ,,Nuže třído!" Řekl ale zbytek třídy se neobtěžoval zmlknout. ,,Hej!" Zařval a všichni se ztišily. ,,Vemte si balóny, kočko přines nám také jeden děkuji." Řekl druhou polovinu potichu až skoro šeptem. Když jsem šla k tašce s míčem za sebou jsem uslyšela hlas jedné z největších krav z naší třídy. ,,Stejně všichni víme že mu kouříš." Řekla Lucina. Lucina byla taková ta klasická kráva která si vyřve cokoliv. Když by Lucinka chtěla aby se změnila barva zdí ve škole, stane se tak protože ji mají učitelky rádi protože je samozřejmě rádoby chytrá. Ještě se po ní otáčel každý kluk co ji viděl a to nebyla ani hezká. A ještě k tomu patřila do té skupiny holek které byly jenom z pomyšlení na Říčku totálně vlhké. ,,Cože?" Otočila jsem se na ní a snažila jsem se neznít úplně znechuceně. ,,Všichni víme že kouříš Říčkovi. Jsi pěkná kurva víš." Řekla a já jsem zvedla jedno obočí. ,,Heh říká člověk co by pro to aby bylo po jejím vykouřil i kaktus." Řekla jsem a otočila jsem se že si vezmu míč a konečně půjdu za Říčkou. Ale v tu chvíli mě ona strčila do té tašky s balóny a jelikož já jsem neschopná tak jsem si náraz zmírnila zápěstím a pak hlavou. ,,Au!" Sykla jsem když jsem si sáhla na hlavu kde mě to bolelo. Dost jsem se vyděsila když jsem se podívala na mou ruku na které bylo trochu krve. ,,Co se to tu děje?" slyšela jsem povědomí hlas Říčky. ,,Nevím ta kráva nám spadla." Řekla a začala se smát. Mezitím už se všichni začaly schromaždovat okolo. ,,To není pravda to ona mě strčila, au!" Sykla jsem znovu bolestí když jsem se pomocí toho zápěstí na které jsme spadla chtěla zvednout. ,,Počkej." Řekl Říčka a otočil se k Lucince která se tvářila jako hodná holčička jako obvykle. ,,O tomhle si ještě promluvíme ano? Zítra hned ráno tě chci mít u sebe v kabinetě. Tohle se tu nebude tolerovat!" Řekl přísně a chtěl si k mně kleknout a pomoc mi se zvednout. ,,Cože?! Ale vždyť já nemůžu za to že je kráva! To ona-" chtěla pokračovat ale Říčka jí zastavil. ,,Přestaň ji urážet a už jsem řekl. Jděte se rozházet." Nakázal a všichni se začaly rozcházet. Otočila se ke mně a chtěl mi pomoct se zvednout. ,,Tak pojď," podal mi ruku abych se mohla lehčeji zvednout ale já ji jako správný rebel odmítla a zvedla se sama. ,,Jak myslíš." Řekl a pokrčil rameny. ,,Pojď musím tě jít ošetřit." Chytl mě okolo pasu aby mi zajistil rovnováhu navíc kdyby se mi náhodou začala motat hlava. Ale myslím že věděl že to se pravděpodobně nestane jen si mě chtěl držet. Zavedl mě na záchod. ,,Sem si sedni." Řekl a ukázal já stůl před ním. Já jsem si vylezla na stůl a čekala jsem až přijde. Viděla jsem ho přicházet s malou krabičkou první pomoci kterou si položil vedle mě. ,,Tak, co se teda stalo." Řekl a začal si vyndavat potřebné věci. ,,No ona ehm mi říkala vám kouřím no a já jsem jí na to odpověděla něčím co jí asi naštvalo proto mě strčila." Řekla jsem a začala se červenat. ,,Mohla bys mi kouřit." Zamumlal a asi doufal že já tomu nebudu rozumět ale já tomu rozuměla. ,,Co-cože?" Zeptala jsem se rozrušeně a on na mně poznal že jsem mu rozuměla ale stejně se to snažil zahrát jako že nic takového neřekl. ,,Nic, jenom že teď to trochu zaštípe." Cítila jsem jak si dává jeho ruku na zadní stranu mé hlavy a proplétá si prsty s mými vlasy. Malinko mě za ně zatahal což mě donutilo hlavu malinko zaklonit. V tu chvíli položil polštářek s desinfekcí na škrábanec na mé hlavě ze kterého mi ale tekhla krev. Znovu jsem sykla a on za vlasy zatahal víc. Po chvíli pustil jak moje vlasy tak odložil i polštářek. Na přiložil jiný polštářek a přilepil ho náplastí. ,,Ráno se dostav ke mně do kabinetu také ano?" Řekl a já kývla. ,,Teď už cvičit nemusíš, tady máš vodu a pij." Položil vedle mě láhev s vodou a já jsem opět jen kývla. ,,Nenechám nikoho aby ti ubližoval neboj." Řekl a políbil mě opatrně na čelo a odešel. Teď jsem byla vážně hodně zmatená.

•  •
  μ

My New TeacherKde žijí příběhy. Začni objevovat