Pod Hvězdami ✔️

° 10 ° Disco

Stála jsem tam jako přikovaná. Třeslo se mi celé tělo a stále jsem cítila ten jeho dotek. Vůbec nevím, co se mi v ten moment stalo. Jakoby ovládl celé mé tělo jediným pohledem. Naštěstí se ale nic nestalo.

Pořádně jsem se nadechla a odhodlala se udělat první krok. Prostě ze dne na den změnil cíl a přístup. Opatrně jsem vykoukla z místnosti a ujistila se, že tam nikde není. Když byl vzduch čistý, šla jsem tajně do chatky. Vešla jsem dovnitř a uviděla holky před zrcadlem, jak se parádí.

No, jo! Ta diskotéka! Úplně jsem na ni zapomněla! Upřímně se mi tam po tom všem ani nechtělo... Ale slíbila jsem to holkám. Když mě uviděly ve dveřích, rychle se se smíchem rozeběhly ke mně a táhly mě k zrcadlu.

„Takže kočko, musíš vypadat skvěle, takže nám ukaž své šaty,“ usmála se Alya. Povzdechla jsem si a otevřela skříň, kde visely šaty. Holky se začaly smát a rozeběhly se k ní. Začaly okamžitě vyhazovat šaty a rozebírat, jestli ano, nebo ne. Pozorovala jsem jejich výběr. Polovinu zamítly.

Co se jim na tom nelíbí?! Jako je pravda, že moc šatů nemám, protože mám radši kalhoty... Ale zas tak strašný to být nemůže, ne?

„Marinette, to je hrůza! Nemáš něco...ehm... lepšího?“ řekla opatrně Alya. Nadzvedla jsem obočí a radši změnila téma.
„No, jdu se zatím učesat, tak vyberte ty, které bych si mohla vzít.“ Holky se na mě divně podívaly a já zmizela za rohem u dalšího zrcadla.

Rozpustila jsem si vlasy, ale stejně za chvíli přišla Rose. Zapletla mi po bocích vlasy a vzadu je sepla. Bylo to sice jednoduché, ale za to vážně hezké.

„Marinette! Ty jsou dokonalý!“ zakřičela Alya. Trošku mě překvapila, protože jsem si nemyslela, že by se jí nějaké líbily. Když jsem však přišla za ní a uviděla ty šaty co držela, ztuhla jsem. Černé nahoře krajkované šaty s širokou sukýnkou po kolena. V zadu lehce holá záda, a taky ne moc velká uměle našitá mašle, bílé, až lehce narůžovělé barvy.

Zakroutila jsem hlavou. Ne, ty si nevezmu. Nechci je zničit a navíc pro mě až moc znamenají. Nevím, jestli bych si je zvládla vzít znovu na sebe.
„Já... Nemůžu..,“ sklopila jsem zrak.
„Jasně že můžeš! Prosím, Mari!“

Vážně se na to necítím. Ještě nejsem připravená. Alya posmutněla.
„Mari noták! Budeš jako princezna! Nebudeš mít moc takových příležitostí!“ začala prosit i Rose.

Znovu jsem se na ně podívala. Ona by si to určitě přála... Zavřela jsem oči. Ale budu na ni až moc myslet... Ještě naposledy jsem si je prohlídla. Musela mi je tam přibalit mamka. Byly pořád stejné. Chytila jsem tu hladkou látku. Pořád stejně voněly.

Opatrně jsem si je vzala a nasadila si je. Hebká látka obepnula mé tělo. Holky si zatleskaly. Okamžitě mě nalíčily do stejné barvy jako byla mašle a vytáhly stejné boty. Za pár minut jsem byla hotová.

Cítila jsem se zvláštně. Ty šaty byly vážně krásné, ale to, proč jsem je nechtěla nosit, ne. Postavila jsem se před zrcadlo. Holky měly pravdu. Vypadala jsem krásně. Líčení bylo jemné, ale přesto krásné. Ničeho nebylo moc, ani málo. Jediné co to kazilo, byly mé oči. Každý, kdo by se do nich podíval, by viděl bolest.

Nasadila jsem úsměv a otočila se na holky.
„Je vůbec legální, být takhle krásná?“ vydechla Alya. Lehce jsem se začervenala. Holky odvedly opravdu krásnou práci.

Chvíli jsme si ještě podívaly, protože teď měli disco ti nejmenší, aby šli dříve spát. Bylo už 21:30. To by měli jít spát i ti střední, ale myslím, že jim to lehce natáhli. Už jsem ale neměla co dělat, tak jsem se rozhodla, že tam půjdu trochu dříve.