*(LEHKÁ)ÚPRAVA TOHOTO PŘÍBĚHU NA TIKTOKU: @mcupribehy!!!*
Její jméno je Nicol. Je to sebevědomá a drzá dívka, co se stane, když její matka umře na otravu alkoholem?
Změní se její život k lepšímu, nebo ne?
Bude mít schopnosti, díky kterým se dostan...
Paul: "Tak jak se máš kočko? Brzo si pro tebe přijdu. Doufám, že už se těšíš."
Nahrnou se mi slzy do očí a začne se mi zase všechno vybavovat. Všechny vzpomínky na něj..... Hlavně ta nejhorší.
Když za sebou uslyším kroky, utřu si slzy do rukávu.
"Můžu?" Zeptá se Loki a ukáže vedle mě. Jen přikývnu a on si sedne. Nabídnu mu energy drink, který po chvilce zírání vezme. "Co se stalo?" Zeptá se.
"Nic." Jednoduše odpovím a zírám stále před sebe. "Nedělej, že tě zajímám..." Prsknu. I když vím, že za to nemůže. Stále se teď chová divně, jako kdyby se nic nestalo.
"Dej mi ten telefon." Ignoruje moji předešlou větu.
"Nemám důvod." Telefon stále dřímám v ruce. Loki mi telefon vytrhne. "Vrať to!" Natahuju se pro telefon, ale on se zvedne. Podkosím mu nohy a sednu si na něj. Telefon mu vezmu, ale vypadá, že si to stihl přečíst.
Když se chci zvednout, Loki mě chytí a začne mě lochtat. Hrozně řvu, ale on si sedne tentokrát na mě. Snažím se ho schodit, ale nemám šanci. Dokonce i Loki se usmívá, jeho úsměv je tak dokonalý. Stejně jako on. Teda! Co to melu!
"Lo-Loki, slez!" Směju se.
On se zastaví a pozvedne koutek a obočí. "Jak že si mi to řekla?"
"Netuším." Usmívám se.
"Zopakuj to." Ruce dá nad moje ramena.
"Idiot, blbec, vaginální mykóza...." Začnu vyjmenovávat, ale Loki se mi jeho rty přitiskne na ty moje. Ruce si obmotám kolem jeho krku. Pak se vrátím, ale do reality a odtáhnu se.
"Promiň...." Odpovím rychle a zvednu se. Cítím ještě jeho pohled na moje záda. Utíkám do mého pokoje, kde se svalím do postele vedle Tobiase, který si vesele podřimuje. A Kate? Ta mi slintá na polštářek. Prase.
....
Ráno se vzbudím a je kolem osmi. Kate s Tobim ještě spí, tak se zvednu a napadne mě dokonalý nápad.
Hodím na sebe první oblečení, které najdu.
Rychle se účesu a nahodím rychlí makeup. Když vyjdu z pokoje, v obýváku sedí Loki.
"Dobré ráno se u vás říká ne?" Provokativně se zeptá.
Snažím se dělat, že to co se včera stalo. Tak se nestalo.... Och.... Hlavně, že ta věta dává smysl.
"To bude zachvilku." Usměju se a běžím do kuchyně. Kde vezmu mouku a plastový kelímek, do které naliju litr vody. Vracím se zpátky směrem k pokoji. Kde nad dveře přidělám mouku s vodou. Loki celou moji akci sleduje.
Když všechno je připravené, jdu udělat snídani do kuchyně. Vezmu čtyři misky, cereálie a mlíko. Nasypu cereálie do misek a zaliju je mlíkem. Jednu podám Lokimu a sednu si k němu, jelikož tam je krásný výhled na dveře od mého pokoje. "Tak.... A teď se připrav." Kouknu se na Lokiho. "Jarve?"
"Ano slečno?"
"Za prvé.... Říkej mi Nicol a za druhé, vzbuď ty dva v mém pokoji."
"Jistě."
Chvíli čekám, ale za chvilku se otevřou dveře a oba dva vyjdou. Kate chce něco říct, to se jí, ale na hlavu vyleje voda a vysype mouka. Celou situaci natáčím.
To chytnu hrozný záchvat smíchu a hodím držku na zem. Loki se taky směje, ten jeho smích.... Awww.
Kate s Tobim stojí na místě jak opaření, otevřená pusa. Pohled na ně mě dostává. Držím si břicho a brzo asi umřu smíchy.
"Stárková!" Tohle oslovení použije vždycky, když je fakt hrozně naštvaná.
"Zde!" Válím se stále na zemi.
"Já tě vážně zabiju!" Tentokrát promluví Tobias.
"Běž do fronty." Stále se směju, ale otočím se na břicho a rukama si podložím hlavu. Vypadám jak malé dítě, ale užívám si pohled na ně. "Sýýýr...." Držím v ruce telefon a fotím je.
To už ke mně míří Tobias. "Kruci..." Rychle se zvedám ze země. "Stůj!" Ruce dám v obraném gestu.
"Ale, ale.... Copak? Chci tě jen obejmout!" V poslední větě už za mnou běží. Rychle skočím k Lokimu a schovám se za jeho záda.
"Zůstaň." Pobídnu Lokiho, který se směje nad mým chováním. Loki samozřejmě udělá pravý opak a zvedne se.
"Pojď sem." Řekne přeslazeně a obejme mě. "Tak si hodná." Tentokrát se směje on.
"Odejdi ty satane!" Směju se už i já.
"Nicol, zapomněli jste na mě!" Už k nám míří Kate. Než stihnu něco říct, už mě objímá.
.....
Samozřejmě všichni jsme se museli umýt. A já se převlékla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Jarvisi?"
"Ano, Nicol."
"Jak se daří Avengers?"
"Jsou v pořádku, za dva dny by se měli vrátit."
"Děkuji."
"Tobi,Kat?!" Volala jsem je.
😊 Hrozně vám děkuji za podporu. A hlavně poděkujte mé sestřičce, která mi vždycky připomene vydat díl. I když to občas stejně neudělám. 😅 Díky ní jsem tuto fanfikci vůbec vydala. 😊💞 Mojena7
