65#

3.6K 254 123
                                    

"Měla, ale nebudu." Odpovím mu.

Povzdechne si. "Můžu?" Ukáže ke mně do pokoje.
Po dlouhém- k ničemu přemýšlení, přikývnu. "Stark brzo vychladne."

Neodpustím si ironické uchechtnutí. "On už mě nezajímá... Stejně jako já jeho."

Steve se zvedne, naposled se na mě povzbudivě usměje. A odejde z mého pokoje.

"Tony ego velké má,
až do nebes sahá.... Ah... To je sračka." Pomyslím si a moje básnička tímto skončí.

...

Většinu času ležím v posteli. S očima zabodnutými do stropu. Vlasy neupravené, oči unavené, břicho stále kručící a věčně zalezlá.

Moje nálada je pod bodem mrazu. A s nikým nechci mluvit. Wanda, Pepper a dokonce Nat za mnou chodí. Jednou dokonce Bruce, který se obává o mé zdraví. Musela jsem mu slíbit, že alespoň něco sním.

Abych se odreagovala, tak většinu času přemýšlím, co bych udělala Starkovi. Projímadlo, barva na vlasy, ostříhat vlasy.... Nuuuudaaaa.

Dokonce už za mnou přišel, ale moje reakce nebyla dvakrát příjemná.

"Nicol? Já.... Chtěl... Chtěl bych se... ti omluvit." Vejde do dveří, které odemkne za pomocí Jarvise.

"A já chci, abys mi dal konečně pokoj." Odfrknu si znechuceně.

"Opravdu mě to mrzí...." Jde blíže ke mně.

"A mě tvoje kecy nezajímají!" Vyjedu po něm.

Ještě to zkusí, což moc nechápu, jelikož by normálně hned odešel. První pokus... Dobrý, nevyšlo...end.

"Chtěl jsem.... Tě chránit-" Tímto jeho monolog ukončím, se sarkastickým smíchem.

"A to si přesně nedokázal." Řeknu ohavnou větu, která mi vlezla na jazyk. A drala se ven.

Tahle věta byla opravdu hnusná, jelikož přes všechny chyby, které udělal, tak mě má rád. A já jeho.

Stojí na místě a se zničeným pohledem, opustí můj pokoj, jako všichni.

Co když Loki na mě ani nemyslí? Co když mu ani nechybím?

Zvednu se a přejdu do koupelny, abych se podívala, jak vypadám.
Oči mi div nevypadnou z důlků. Jednoduše.... Vypadám otřesně. "Vypadáš jak smrtka." Řeknu si pro sebe.

Přece nebudu furt jen ležet a trpět.

Obličej si opláchnu studenou vodou, vlasy si učešu a pořádně vydrhnu zuby.
Vypadám furt hrozně, ale o jedno procento je to lepší.

Dveře už dávnou nejsou zavřené, takže se můžu jít normálně najíst.
Ještě předtím si skočím do šatníku, abych na sobě neměla stejné oblečení, v kterém spím. A vyjdu ven.

"Jarvisi? Je někdo v kuchyni?" Stojím na prahu dveří. A čekám co ten kulíšek řekne.

"Není tam nikdo slečno." Na to, že je inteligentní a ví skoro všechno, nedokáže si zapamatovat, že mi nemá říkat slečno.

"Oki, Oki!" S úsměvem na tváři si to dokráčím do kuchyně, ale všimnu si ostatních v obýváku. Shit.

"Nicol, chceš si s námi zahrát?" Zeptá se Pietro.

"Nope, jdu se nažrat..." Pokrčím rameny. "Sežrala bych teď i Steva štít. A jako zákusek Clinta luk." Usměju se na ty dva.

"Ani náhodou! Na mého miláška nesáhneš!" Ozve se dotčeně Clint.

"Vsadíš se?" Můj úsměv se ještě rozšíří.

"Ani na to nemysli!" Zvedne ukazováček.

Zkousnu si ret a nadzvednu obočí.

Rozeběhnu se do jeho pokoje, kde ho má. Za zády slyším, jak na mě pokřikuje. "Zastavte ji!"

Se smíchem se řítím do jeho pokoje. A rozhlížím se do všech světových stran. Všimnu si, že se opírá o skříň. "A mám tě!" Chytne mě Clint.

Začne mě lechtat a já sotva popadám dech. Klečí nade mnou. A jediné co mi zbývá, je se snažit nadechnout.
Z očí mi tečou slzy.

Škubu sebou, jak Pikaču, který dostal epileptický záchvat.

"Proboha Clinte, vždyť ji udusíš!" Ozve se ode dveří pobavený hlas Natašy.

"Ty šuli-brku!" Se smíchem vykřiknu.

Hodí na mě nechápavý pohled. Zvedne se a hodí si mě přes rameno. "Pojď ty pytle brambor!" Mlátím ho do zad, ale se smíchem to moc velké rány zrovna nejsou.

"Taháš mě, jak pytel hoven." Založím si ruce na hrudi, ale moc mi to nejde, protože jsem stále na zádech toho blbečka.

"Slyšel jsem volání o pomoc, tvoje záchrana je zde!" Objeví se před mým ksichtem Pietro.

"To už bych byla třikrát mrtvá! Sis ještě skočil do Kauflandu, ne?!" Píchnu mu do hrudi.

"Ne, byl jsem srát." Zvedne ruce do obranného gesta.

Všichni vyprsknem smíchy, jelikož už jsme v obýváku. "A vysral si se pěkně?" Zeptám se ho.

"Vážně se o tomhle bavíme?" Ozve se Stark.

"A šlo to z těžka, nebo-" pokračuji se smíchem dál.

"Prasata." Zasměje se Wanda.

"Teklo to ze mě, jak ze studánky." Odpoví vážně Pietro.

Další nával smíchu.

Clint mě neohrabaně položí na zem, kvůli smíchu, který se dere z jeho úst.

Steve a Bruce, ty dělají, že nás neznají. A věnují se jiné činnosti.

😂 Panebože, (Loki, teď ne!) co je to ksakru zase za kapitolu. 😂🙋 No nic, doufám, že pobavila a děkuji 💕.

Everything else {Completed}Kde žijí příběhy. Začni objevovat