Vybraná pro draka... ✔️

13.kapitola

Vešli jsme do sálu a všechen šepot a hlahol utichl a hudba také přestala hrát. Nějaký muž nás uvedl.,, Představuji vám primceznu Moniku." Monika se uklonila a scházela ze schodů.,, Představuji princeznu Sandru." Sandra udělala to samé a scházela pomalu ze schodů.,, Představuji vám princeznu Thálii."
Uklonila jsem se a nejistými kroky jsem došla ke schodům. A pak jsem  následovala Sandru a Moniku.

Všichni, ale úplně všichni mě  pozorovali. Měla jsem strach, že něco zkazím. Došli jsme ke králi a posadili jsme se po jeho pravici v tomto pořadí já, Sandra a Monika. Nejdál seděla Monika. Po králově pravici seděla královna a princ Benjamin.
Nalili nám víno a tak jsme si začali povídat. Najednou se zvedl princ Benjamin a vyzval k tanci Moniku. Ta s radostí přijala a neodpustila si výtězný a povýšený úšklebek.

Tančil s ní jeden tanec a pak si přišel pro Sandru. Moniku si na další tanec zabral nějaký starý pán myslím, že to byl nějaký vyslanec. Dál jsem seděla a sledovala jsem jak si Sandra i Monika užívají tanec. Sandra vypadala šťastně, ale Monika už tolik ne. Pak si přišel princ Benjamin pro mě.,, Smím prosit?" uklonil se princ a já s radostí prijala odmítnout by bylo podle etikety neslušné.

,, Ale jistě." pomohl mi vstát a dovedl mě do prostřed sálu. Začali jsme tančit, ale s ním mi to nešlo. Se Sebastienem to šlo samo, ale s Benjaminem to bylo strašně pomalé a nudné. A neustále jsem mu šlapala na nohy. Někde uprostřed tance se objevil Sebastien a řekl.,, Smím vás zachránit princi? Rád bych si teď nechal pošlapat nohy já. A vám bych doporučil zatancovat si znovu s princeznou Sandrou tančí jako víla." na princi byla vidět úleva než odešel omluvila jsem se mu a pokračovala jsem v tanci už se Sebastienem.

,, Já nevím proč, ale nejlíp mi to jde s tebou ani jednou jsem ti ještě nešlapla na nohu to princi už nejmíň stokrát." provinile jsem se na Sebastiena podívala.,, Myslím, že ty tančís dobře, ale princi to nešlo tak už se tím netrap teď tu není Benjamin ale já." Ani jsem si nevšimla, že skončila písnička a začala nová.

Se Sebastienem jsme se vznášeli na parketu a opravdu nám to šlo. Tancovali jsme dlouho potomhle tanci ještě další dva. Neustále jsme se něčemu smáli nebo něco komentovali. Byl to skvěle užitý večer. Benjamin tancoval se Sandrou také dlouho a Monika se opijela u stolu nikdo s ní totiž tančit nechtěl kvůli jejím obřím šatům, které každému podrazili nohy.

Když odbila půlnoc byli, všichni unavení jen já a Sebastien jsme se vytratili do zahrady a pozorovali jsme draky. Byla jsem zklamaná, protože tam zase nebyl ten nejhezčí. Sebastien poznal, že jsem smutná a řekl.,, Nebuď smutná však víš, že je v pořádku občas přece létá sám a dřív." mile se usmál a otočil se na mě.

,, Máš pravdu. Víš co by mě zajímalo?" doufala jsem, že se zeptá, protože jsem to už někomu potřebovala říct.,, Co by tě zajímalo?" splnil mi přání a zeptal se.,, Jaké to je tam nahoře. Kolik toho viděl a jaké země zná. A strašně bych si přála dotknout se draka. Cítit jeho teplo jeho horký dech. Vím je to směšné ale...." v ten moment jsem byla opravdu blízko k Sebastienovu obličeji a měla jsem obrovské nutkání spojit naše rty. Jenže jsem cítila určitou povinnost vůči dračímu princi.

Ovšem to Sebastienovi nezabránilo mě políbit, spojil naše rty a bylo mu jedno, že porušuje zákon a slib, který jsme vůči dračímu princi složili. Jenže Sebastienovi to bylo je dno a mě v tu chvili taky zahlcovalo mě teplo jeho těla a užívala jsem si jeho měkké rty.
Po chvíli se dotáhl, ale jen tak, aby mi viděl do očí. Dívala jsem se mu do očí už milionkrát, ale teď se mu v nich zase zablesklo tak jako, když jsme stáli na nádvoří první den.

Nikdo nic neříkal a proto jsem udělala krok dozadu.,, Víš, že jsme právě porušili slib, který jsem dala dračímu princi? Ale myslím, že kdybych si mohla vybrat tak řeknu ať si ten princ najde někoho jiného." usmála jsem se a podívala se na Sebastiena. Ten měl ve tváři nečitelný výraz, který se ve chvíli kdy jsem se na něj podívala změnil ve zvláštní úsměv.,, Jsem stejného názoru. To si neumí najít normálně holku musí mu je poslat? Thálie chci, aby veděla, že ať se stane zítra cokoliv tak se mi líbíš ne proto jak vypadáš, ale proto jak se chováš a jak mluvíš o dracích jsi tím výjimečná. Doufám, že taková zůstaneš. Pokud na mě budeš zítra naštvaná pochopím to. "

Koukala jsem na něj jako na blázna. A nic jsem nechápala.,, Proč bych na tebe měla být naštvaná? Udělal jsi něco? Sebastiene no tak řekni mi proč bych na tebe měla být zítra naštvaná?!" byla jsem zoufalá nechtěla jsem na něj být naštvaná. Ani nevím proč bych měla.,, Neboj se zítra ti to vysvětlím teď si prosím užívej tuhle krásnou chvíli." opatrně mě chytil za ruku  a pozoroval semnou draky. Přála jsem si aby zítřek nikdy nebyl.

Když se draci ztratili z dohledu vrátili jsme se dovnitř. V zámku byl klid jen ze sálu se ozývala stále hudba.,, Už jsem unavená půjdu do komnaty. Zítra přece jen jedu do dračí země."
,, To je jasné musíš si odpočinout. Doprovodím tě." došli jsme ke komnatě a popřáli jsme si dobrou noc  a Sebastien odešel.

V komnatě spali Sam a Agnes jedna s hlavou položenou na stole a ta druhá v křesle. Potichu jsem prošla komnatou svlékla jsem si šaty a zula boty a už jen v košilce šla spát. Ještě než jsem usla přemýšlela sem o Sebastienovi.

Proč říkal že na něj budu možná zítra naštvaná? Co, když nás někdo viděl se políbit?! Co když princ bude namyšlený nebo zlý? Já nevím nechci prince chci Sebastiena s ním se cítím stále částečně svobodná. To s princem to takové nebude. Nebo bude?

Ležela jsem v posteli a přemýšlela jsem dál jaký bude princ a co se zítra všechno stane proč bych měla být na Sebastiena naštvaná. Až mě to celé uspalo.