26.kapitola

5.7K 357 3
                                    

Sebastien se včera už neukázal a dnes nebyl ani na snídani a ani na obědě doufala jsem, že ho uvidím u večeře, ale ani tam nebyl a co mě překvapilo nebyla tam ani Monika. Král se tu jen zastavil rychle do sebe nacházel jídlo a zase zmizel. Podívala jsem se nechápavě na Sandru ta pokročila rameny a dál se usmívala na Thomase.,, Princi nevíte kde je váš bratr?" princ se zamračil.,, Neměl bych vám to říkat princezno, ale vím, že jste čestná a můj bratr je vámi opravdu okouzlen stejně jako já tady princeznou Sandrou. A proto vám to řeknu. Můj bratr letěl obhlédnout situaci na území kde byli napadeny vesnice vyhnanci." ustaraně jsem se na něj dívala. V hlavě mi lítali různé strašné scénáře co by se mu mohlo stát.

Thomas si toho nejspíš všiml a odkašlal si.,, To bude dobré má sebou ty nejschopnější muže z našich řad nic se mu nestane. Věřte mi prosím." mile se usmál a aspoň trochu mě uklidnil.,, Věřím vám princi jen mě pochopte mám o něj strach." Smutně jsem se usmála.,, Chápu vás princezno taky bych měl strach kdyby tady Sandra šla na nějaké nebezpečné území." natáhl k ní ruku přes stůl a ona jí s úsměvem přijala.,, Už jste to řekli Sebastienovi?"

,, Ano a říkal, že je rád. Požehnal nám."
,, Jsem za vás moc ráda přeji vám to." radostně jsem Sandru objala. Thomas se usmál a dal se znovu do jídla. Se Sandrou jsme se zasmáli, protože jindy princ chovající se vznešene a podle etikety teď jedl jako malé dítě.

Po obědě jsem seděla ve své komnatě a zaujatě jsem četla nějakou historickou knihu bylo tam hodně věcí, které mě zajímali třeba proč se vedli války mezi lidmi a draky a jaké jsou rozdíli v barevnosti draků.
Tolik jsem se zabrala do knihy, že jsem si ani nevšimla, že se setmělo.

,, Ty stále čteš byla jsem tu před dvěma hodinami a ty jsi seděla úplně stejně. Otáčíš vůbec stránky?" rýpla si Sam.,, Jasně, že otáčím stránky ta kniha je plná zajímavých věcí nejde se od ní jen tak odtrhnout." zvedla jsem k ní oči a všimla jsem si, že drží krásné dlouhé černé šaty s barevnými květinami a síťovými rukávy. Byli nádherné. Zaklapla jsem knížku a došla jsem k ní.,, Na co takové šaty? Dnes je nějaký ples?"

Překvapeně jsem koukala na Sam a opatrně jsem se dotkla látky šatů. Byla krásně jemná.,, Ne zítra mají přijet vzácní hosté a král chce aby jste byli oblečené podle pravidel.Ale tyhle šaty vám u nás schoval princ než odjel a nám přišlo, že budou na zítra nejlepší. ",, A víš kdo přijede?" zeptala jsem se jí.,, Nevím jen nám řekli, že přijedou vzácní hosté.",, Tak to jo."

Zašla jsem si na večeři, která byla výjimečně moc příjemná byli jsme tam zase jen já, Sandra a Thomas. Monika podle nové informace ležela v posteli, protože jí údajně není dobře. A o Sebastienovi jsme nic nevěděli. Král se taky neukázal takže jsme se smáli a diskutovali jsme o všem možném. Sandra se zmínila, že na zítra má krásné šaty a chtěla by mi je ukázat.

Hned po večeři jsme šli k ní do komnaty byla dost podobná té mé jen měla okna na druhou stranu. Ukázala mi své šaty.,, Tak jak se ti líbí?" zeptala se nadšeně, když mi je ukazovala.,, Jsou dokonalé ta tmavě modrá je nádherná určitě ti budou moc slušet a jistě se budeš líbit i princi Thomasovi."
,, Myslíš? " samou radostí se zatočila s šaty dokola a usmívala se.
,, Ne já si to nemyslím....já to vím." usmála jsem se na ní a ona mě radostně objala.,, Děkuju jsi skvělá kamarádka. Doufám, že i ty najdeš takové štěstí jako já našla u Thomase."

,, Taky doufám."

Seděla jsem v komnate už převlečená v noční košili a županu. Sam mi ještě chtěla rozčesat vlasy a tak jsem seděla na židli před zrdcadlem a ona si vesele broukala. Pak odešla a nechala mi tu šálek čaje. Za nějakou chvíli jsem si šla lehnout jenže jsem vůbec nemohla usnout. Nakonec jsem usoudila, že už neusnu a zamířila jsem do kuchyně. Pomalu jsem otevřela dveře své komnaty, které tichounce zavrzali.

Vyklouzla jsem na chodbu a zamířila jsem ke schodům do dolního patra. Došla jsem k nim a zespoda se ozývaly hlasy.

,,Jsem rád, že ses vrátil v pořádku, ale to nic nezmění na tom, že nechci aby sis vzal tu zrzku!"

,, Otče já...."

,,Nezkoušej to na mě vezmeš si tu na kterou ukážu. Tím náš rozhovor zakončil."

,,Jak si přeješ."

Právě jsem vyslechla rozhovor krále a Sebastiena. Pak se někdo vydal nahoru po schodech a já se schovala do výklenku u dveří. Počkala jsem až dotyčný projde byl to král a vypadal opravdu naštvaně. A já byla taky naštvaná a smutná, že se za mě nepostavil zmohl se jen na Otče já.
Takže jediná věc, kterou bych si přála právě odpochodovala. Když už jsem neslyšela nic konečně jsem se dostala do kuchyně.

Nikdo už tam nebyl na stole stál svícen se zapálenými svíčkami. A pod ním byli dvě sklenice s mlékem a dva talířky na jednom byli sušenky a na druhém byli skořicové rolky. Posadila jsem se na židli a přitáhla jsem si oba talíře blíž. Nejdřív jsem si dala skořicovu rolku a hned jsem to zapila mlékem. Pak jsem se natáhla pro sušenku.,, Ty jsou moje." upustila jsem sušenku a leknnutim jsem naskočila.

,,Víš jak jsem se lekla?" řekla jsem podrážděně.,, Promiň nechtěl jsem tě vylekat." usmál se a udělal krok do kuchyně.,, No už se stalo kvůli tobě jsem rozlila i svoje mléko." zamračila jsem se na něj a ukázala jsem na bílou loužičku na stole.,, Tak to jsem nečekal myslel jsem, že zamnou hned poběžíš a obejmeš mě, když tu není Monika." vrhla jsem na něj naštvaný pohled.,,A nejsi malinko domýšlivej?",, Co se stalo? Proč jsi taková?"

,, To jednou nemůžu mít špatnou náladu?" vstala jsem a chtěla jsem projít ven kolem něj on mi zastoupil cestu.,, Neodcházej chci vědět co s tebou je. " Smutně se na mě podíval.,, Tak to tady budeš stát celou noc."
Drkla jsem do něj a běžela jsem do pokoje. Zabouchla jsem za sebou dveře a sjela jsem zády po dveřích.

Uvědomila jsem si všechno. To jak jsou všichni kolem mě šťastní Sandra s Thomasem a Sam si pobrukuje. Pak taky, že o mě Sebastien ani nebojuje nechává svého otce aby o něm rozhodoval. A můj otec byl zrádce dokonalý a aby toho nebylo málo král mě nenávidí a z toho věcného nošení bot na podpatku mám zničené celé nohy. Nechci tady být chci se vrátit do svého domku v lese a ke svému stromu. Tohle je na mě moc.

Vybraná pro draka... ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat