041

5.8K 255 8
                                    

Zbraň na prádelníku mě zaujala. Byla to ta, kterou jsem minulou noc použila. Podívala jsem se na ni váhavě, ale nadechla jsem se a vzala ji, zastrčila jsem ji do zadní kapsy džínů a zakryla ji dlouhým svetrem, který jsem si uvázala kolem pasu.

Sluneční brýle jsem si nasadila na nos. Odchod z motelu byl rychlý a jednoduchý. Když jsme sedli do auta, hned jsem poznala Zayna a Liama. Oba vyvázli bez jediného škrábnutí, ale vypadali soustředěně a nachystaně.

Něco na nich jsem hrozně obdivovala. Zdálo se, že mají všechno srovnané a ví, kde je jejich místo, jakoby to měli vytetované na mozku.

Seděla jsem vzadu s Liamem, který se občas podíval za nás. Byl si vědom každého detailu v našem okolí, takže jsem se cítila bezpečněji. Využití veřejného letiště bylo prakticky okamžitě odmítnuto, zatímco Zayn vymýšlel další plány.

Tentokrát jsem se slyšela a snažila se přemýšlet. Snažila jsem porozumět každému detailu, který vysvětloval. Nepůjdeme na veřejné letiště. Poletíme soukromým letadlem, které patří mému otci, a které kontrolují lidé, kteří pro něj pracují.

Nakrčila jsem obočí. Můj otec. To je další problém, protože jeho existence je momentálně zpochybnitelná. Znám ho a jeho náhlé zmizení mi dělá starosti. Ale něco na tom všem nedává smysl. Bojím se, že brzy budu zpochybňovat všechno a všechny.

,,Znám Eddieho. Můžeme mu věřit, a je to navíc slabý děcko. Pod naším dohledem nebude mít šanci a je si toho vědom," řekl Harrymu.

Ten zelenooký muž neodpovídal, ne Zaynovi. Otočil hlavu na Liama, ,,Prohledej každej centimetr toho letadla. Zvenku a zevnitř, než vůbec odsouhlasíme, že tuto holku do toho letadla posadíme."

Liam kývl, bral to jako lehký úkol. Pořád se ohlížel, a já si všimla zbraně v jeho zadní kapse a potetovaný krk. Liam byl tichý, ale inteligentní a pozorný.

Zayn byl tvrdohlavý a přehnaně odhodlaný do své práce. Odmítá veškerou pomoc nebo jen nabídku pomoci. Pořád jsem nad tím přemýšlela, jelikož byl v autě klid. Všichni tři jsou odhodlaní odstranit všechny, kdo se jim připlete do cesty.

A to mi způsobuje to, že zpochybňuju všechno ještě víc.

Hrála jsem si s prsty ve svém klíně a přemýšlela. Po příjezdu udělal Liam vše, co měl za úkol a za patnáct minut jsme mohli jít. Seděla jsem v pohodlném sedadle a trochu jsem se distancovala od těch tří, kteří pořád o něčem diskutovali. Nebyla možnost ukázat nějakou náklonnost k Harrymu. Je možnost, že to Liam neví.

Pohodlně jsem se opřela o sedadlo, zaklonila hlavu a zavřela oči. Ten Eddie, který řídí toto letadlo, byl pár minut nehlídaný, ale za chvíli za ním došel Liam se zbraní v zadní kapse, kdyby byla potřeba. Zayn se opřel o sedadlo a pár sekund mě sledoval.

Taky jsem na něj hleděla. Povzdechl si a odvrátil pohled, promnul si spánek. Rychle jsem se podívala na Harryho, který už na mě hleděl, evidentně viděl tu trapnou situaci se Zaynem, když jsme na sebe hleděli.

Harry zatnul čelist a zakroutil hlavou, stoupl si ze svého místa. Myslela jsem si, že půjde ke mně, ale otočil se. Promnul si svoje tetování kobry na krku a zabouchl za sebou dveře, které vedly do malé koupelny.

Zabručela jsem si pro sebe. Myslela jsem na to, že všichni, kdo pracují pro otce, mají asi to stejné tetování kobry.

,,Co to tetování kobry vůbec znamená?" Najednou jsem se zeptala Zayna a nakrčila obočí.

Zayn postupně otočil hlavu mým směrem a v obličeji neměl žádný výraz. ,,Jaký tetování kobry? To, co má Harry?"

Zatnula jsem čelist a víc se zamračila. ,,Jo. Ty ho nemáš?"

Dust Bones [Punk Harry Styles] CZ TranslationWhere stories live. Discover now