Beautiful Bastard || Zayn Malik

Chapter 40

⬆️ Nahoře v médiích Scott🤤😂

Kate's point of view.

„Zayne, vysvětlím ti to." Zatahám ho za rukáv, když se chce rozejít blíž ke svému bratrovi. Nechci, aby se tady porvali, i když bych Scotta nejraději praštila sama. Říkal, že si to nechá pro sebe a co on udělá!? Řekne mu to. Opravdu úžasné.

„To mi teda vysvětlíš!" vyhrkne. „Proč ti kurva zapínal šaty!?" zuří. Dnešek je vážně šílený.

Povzdechnu si. „Zrovna, když jsem si oblékla tyhle zatracené šaty, tak do pokoje někdo vešel, neviděla jsem ke dveřím, protože jsem k nim stála zády, ale podle kolínské jsem si myslela, že jsi to ty, ale pak když mi šaty zapl, tak jsem zjistila, že je to tvůj bratr. Opravdu jsem o tom nevěděla." Nenapadlo mě se podívat, zda je to opravdu Zayn, protože tu kolínskou používá a nikdy by mě nenapadlo, že se v jednom apartmánu sejdou dva muži, co používají tu samou kolínskou a jsou cítit po cigaretách.

„Debilní náhoda." Pokrčí Scott rameny. Ještě jednou promluví a neručím za sebe.

„To není náhoda. Tys to udělal schválně, hm!?" vykřikne Zayn. „Poradila ti to matka, že jo!?" Ironicky se uchechtne a já si nad tím odfrknu. Tohle už je přes čáru. Udělá snad všechno, aby nás od sebe dostala, ale tohle bylo opravdu hloupé.

„Jo, nepřeje si, abyste spolu chodili a požádala mě o pomoc," pronese v klidu Scott. Tohle už opravdu není normální.

„Takovou podpásovku jsem od tebe nečekal, brácho," poví Zayn a já si nemůžu nevšimnout toho zklamání, co je z jeho tónu hlasu slyšet. V našem okolí není snad nikdo, kdo by nám to přál, pokud teda nepočítám svou matku a teď i Peggy.

Zavrtím hlavou, když od nás Scott odejde. „Kam je až schopná zajít, aby nás rozdělila?" Sklopím hlavu na své boty. Štve mě to nehorázným způsobem. Já chápu, že ji nesedím a nemusí mě, ale aspoň kvůli Zaynovi by to mohla překousnout.

„Katie, osloví mě Zayn a tak se na něj podívám. „Nikomu nedovolím, aby nás od sebe rozdělili. Jsi moje a tak to taky zůstane." Pohladí mě po tváři a pak se ke mně skloní a věnuje mi jeden polibek na rty. Chci si ho k sobě přitáhnout blíž a prodloužit náš polibek, ale vyruší nás náhle ticho. Hudba, co hrála v pozadí, se zastavila a tak jsme nuceni se od sebe odtáhnout, abychom spatřili Zaynovu matku, co drží skleničku šampaňského a usmívá se, což je divné.

Okamžitě chytím Zayna za ruku, načež si se mnou proplete prsty. Od ní se po dnešku dá čekat už úplně všechno a já se jí vážně začínám dost bát.

„Děkuji vám všem, že jste dnes přišli," začne. „Nejdříve bych chtěla popřát k narozeninám tady Katelyn Ravenové, přítelkyně mého syna, takže, Katelyn, všechno nejlepší." Pozvedne skleničku a v tu chvíli mi všichni ostatní sborově popřejí.

„Děkuji," řeknu nahlas, aby mě všichni slyšeli a pokusím se i o úsměv, ale spíš jsem z toho zaskočená. Ona má něco v plánu!

„A zároveň bych vám, děti moje, " vydechne a rozejde se pomalu k nám. „Chtěla moc pogratulovat k miminku!" vyhrkne najednou a v tu chvíli mi v žilách ztuhne krev. Mám se smát, děkovat a nebo mám vyskočit z okna? Protože tohle je zatracenej průser!

Podívám se po očku na Zayna, který vypadá stejně v šoku jako já. Pustí mou ruku a přitáhne si mě k sobě za pas blíž, nechává ruku na mém pasu, načež mu položím svou ruku na záda a pokusím se o úsměv - dnes už podruhé. Jak se z téhle lži sakra dostaneme?!

„Děkujeme, mami," ujsme se slova Zayn, pokládajíc druhou ruku na mé břicho, aby snad nevyvolal nějaké podezření, že je to lež, což samozřejmě je. Nemůžu znovu lhát zvlášť o těhotenství, to je šílený. Jsem zvědavá, co bude chtít Zayn dělat.